22 Cdo 2953/2010
Datum rozhodnutí: 14.09.2010
Dotčené předpisy: § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř.




22 Cdo 2953/2010


U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Baláka a soudců JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., a Mgr. Michala Králíka, Ph.D., ve věci žalobkyně H. K. , zastoupené JUDr. Igorem Nitrianským, advokátem se sídlem v Prachaticích, Kostelní náměstí 16, proti žalovanému M. K. , o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, vedené u Okresního soudu v Prachaticích pod sp. zn. 6 C 123/2009, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 21. dubna 2010, č. j. 7 Co 552/2010-158, takto:

I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :
Okresní soud v Prachaticích (dále soud prvního stupně ) rozsudkem ze dne 13. ledna 2010, č. j. 6 C 123/2009-113, zrušil podílové spoluvlastnictví účastníků k nemovitostem zapsaným v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště Prachatice na listu vlastnictví č. 435 pro obec a k. ú. N., a to domu č. p. 42, postavenému na pozemku parc. č. st. 977 a pozemku parc. č. st. 977 zastavěná plocha a nádvoří, s příslušenstvím sestávajícím z hospodářské budovy postavené na pozemku parc. č. st. 977 a s elektrickou a vodovodní přípojkou. Nemovitosti přikázal do výlučného vlastnictví žalovaného a zároveň mu uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 250.000,- Kč do tří měsíců od právní moci rozsudku. Dále rozhodl o nákladech řízení a soudním poplatku.
Krajský soud v Českých Budějovicích jako soud odvolací k odvolání žalobkyně rozsudkem ze dne 21. dubna 2010, č. j. 7 Co 552/2010-158, včetně doplňujícího usnesení ze dne 16. června 2010, č. j. 7 Co 552/2010-182, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení a soudním poplatku.
Proti rozhodnutí odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání z důvodů, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, a že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci.
Podle § 243c odst. 2 o. s. ř. v odůvodnění usnesení, jímž bylo dovolání odmítnuto nebo jímž bylo zastaveno dovolací řízení, dovolací soud pouze stručně vyloží důvody, pro které je dovolání opožděné, nepřípustné, zjevně bezdůvodné nebo trpí vadami, jež brání pokračování v dovolacím řízení, nebo pro které muselo být dovolací řízení zastaveno.
Nejvyšší soud dále vychází z toho, že obsah rozsudků soudů obou stupňů, jakož i obsah dovolání jsou účastníkům známy a že uvedené listiny jsou součástí procesního spisu vedeného u soudu prvního stupně.
V dané věci přicházela v úvahu přípustnost dovolání pouze podle § 237 odst. 1 písm. c) a odst. 3 o. s. ř.
Přípustnost tzv. nenárokového dovolání [§ 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř.] může být založena jen v případě, kdy dovolatel v dovolání označí pro výsledek sporu relevantní právní otázku, jejíž řešení odvolacím soudem činí rozhodnutí tohoto soudu rozhodnutím zásadního právního významu. Neuvede-li dovolatel v dovolání žádnou takovou otázku nebo jen otázku skutkovou, nemůže dovolací soud shledat nenárokové dovolání přípustným. K tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. března 2007, sp. zn. 22 Cdo 1217/2006, publikované v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu, C. H. Beck (dále jen Soubor rozhodnutí ) pod č. C 5042.
Podle § 237 odst. 3 o. s. ř. rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam [odstavec 1 písm. c)] zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle § 241a odst. 2 písm. a) a § 241a odst. 3 se nepřihlíží.
Dovolatelka v tomto případě povinnost zřetelně formulovat právní otázku nesplnila. Nesouhlasila pouze se závěry znaleckého posudku ohledně stanovení obecné ceny vypořádávaných nemovitostí. K jejím námitkám, že předložené prohlášením realitní kanceláře ohledně tržní ceny předmětných nemovitostí má povahu listinného důkazu, a soudy se tak měly zabývat rozporem mezi tímto prohlášením a vypracovaným znaleckým posudkem a vzniklý rozpor řešit revizním znaleckým posudkem lze pouze uvést, že se jedná o uplatnění dovolacího důvodu podle § 241a odst. 2 písm. a) o. s. ř., t. j. že odvolací soud zatížil řízení vadou mající za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, ke kterému nemůže být přihlédnuto, neboť v ady řízení jsou důvodem pro připuštění dovolání podle § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. jen v případě, že jde o řešení procesní otázky zásadního významu. Tak tomu však v daném případě není.
Tím, že dovolatelka zpochybňuje skutková zjištění, která byla pro právní posouzení věci odvolacím soudem rozhodující, uplatňuje dovolací důvod podle § 241a odst. 3 o. s. ř. Ani tímto důvodem však přípustnost dovolání podle § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. založit nelze.
Z uvedených důvodů Nejvyšší soud dovolání žalobců podle § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c) o. s. ř. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení vychází z toho, že úspěšnému žalovanému náklady, na jejichž náhradu by měl vůči žalobkyni právo, nevznikly (§ 243b odst. 5, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř.).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 14. září 2010
JUDr. František Balák, v. r.
předseda senátu