22 Cdo 2579/2009
Datum rozhodnutí: 06.08.2009
Dotčené předpisy:




22 Cdo 2579/2009

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Baláka a soudců JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., a Mgr. Michala Králíka, Ph.D., ve věci žalobce S. v. d. K. 989, proti žalovaným: 1) M. P. a 2) E. P., oběma zastoupeným advokátkou, o 18.600,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Karviné pod sp. zn. 22 C 245/2006, o dovolání žalovaných 1) a 2) proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 1. prosince 2008, č. j. 42 Co 386/2008-103, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Podle § 243c odst. 2 občanského soudního řádu (dále o. s. ř. ) v odůvodnění usnesení, jímž bylo dovolání odmítnuto nebo jímž bylo zastaveno dovolací řízení, dovolací soud pouze stručně vyloží důvody, pro které je dovolání opožděné, nepřípustné, zjevně bezdůvodné nebo trpí vadami, jež brání pokračování v dovolacím řízení, nebo pro které muselo být dovolací řízení zastaveno.

Krajský soud v Ostravě (dále odvolací soud ) usnesením ze dne 1. prosince 2008, č. j. 42 Co 386/2008-103, potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 10 (dále soud prvního stupně ) ze dne 8. února 2007, č. j. 23 C 456/2005-61, jímž bylo odmítnuto jako opožděně podané odvolání žalovaných 1) a 2), učiněné podáním ze dne 31. července 2007, proti rozsudku téhož soudu ze dne 24. května 2007, č. j. 22 C 245/2006-30.

Proti rozhodnutí odvolacího soudu podali žalovaní 1) a 2) dovolání z důvodu, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci.

Žalobce se k dovolání nevyjádřil.

Nejvyšší soud České republiky (dále Nejvyšší soud ) dále vychází z toho, že obsah rozhodnutí soudů obou stupňů, jakož i obsah dovolání jsou účastníkům známy a že uvedené listiny jsou součástí procesního spisu vedeného u soudu prvního stupně.

Proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí odvolání nebo dovolání, není dovolání přípustné. K tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu z 18. 3. 2008, sp. zn. 22 Cdo 941/2008, publikované v Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu, C. H. Beck, (dále Soubor rozhodnutí ), pod C 6045 a v časopise Soudní rozhledy č. 1/2009, str. 10.

Rovněž proti výroku rozhodnutí odvolacího soudu o náhradě nákladů řízení není dovolání přípustné. K tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu z 25. 4. 2002, sp. zn. 25 Cdo 632/2002, uveřejněné v Souboru rozhodnutí pod C 2458.



Nejvyššímu soudu proto nezbylo, než dovolání žalovaných 1) a 2) podle § 243b odst. 5 a § 218 písm. c) o. s. ř. odmítnout.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení vychází z toho, že žalovaní 1) a 2) nebyli úspěšní a žalobci náklady nevznikly (§ 243b odst. 5, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř.).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 6. srpna 2009

JUDr. František B a l á k , v. r. předseda senátu