22 Cdo 245/2008
Datum rozhodnutí: 30.09.2008
Dotčené předpisy: § 43 odst. 2 předpisu č. 99/1963Sb.




22 Cdo 245/2008

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Baláka a soudců JUDr. Jiřího Spáčila, CSc. a JUDr. Jiřího Zrůsta, ve věci žalobce JUDr. B. J., správce konkurzní podstaty úpadce M. S., proti žalované I. J., zastoupené advokátem, o vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů, vedené u Okresního soudu v Trutnově pod sp. zn. 8 C 69/97, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 19. července 2007, č. j. 26 Co 504/2006-305, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud v Trutnově (dále soud prvního stupně ) rozsudkem ze dne 14. dubna 2006, č. j. 8 C 69/97-262, ve znění usnesení ze dne 8. listopadu 2006, č. j. 8 C 69/97-279, z věcí patřících do bezpodílového spoluvlastnictví úpadce M. S. a žalované přikázal pod bodem I. výroku do konkurzní podstaty úpadce M. S. prodejnu M. č. p. 2895 ve D. K. n. L. na pozemku parc. č. 677/17 v kat. území D. K. n. L., pozemek parc. č. 677/17 o výměře 112 m2, zapsaný u Katastrálního úřadu K. k., katastrálního pracoviště v T., na LV č. 4885 pro kat. území D. K. n. L. a soupravu nářadí G. Do vlastnictví žalované přikázal vedlejší stavby, zděnou část a výletovou u č. p. 2056 ve D. K. n. L., Na Vyhlídce, a dále blíže označené věci movité. Pod bodem II. uložil žalobci, aby žalované vyplatil vypořádací podíl v částce 162 335,- Kč. Pod body III. až V. rozhodl o nákladech řízení a soudním poplatku.



Krajský soud v Hradci Králové jako soud odvolací rozsudkem ze dne 19. července 2007, č. j. 26 Co 504/2006-305, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.

Proti rozhodnutí odvolacího soudu, které bylo žalobci doručeno 20. 8. 2007, podal žalobce v pondělí 22. 10. 2007 podání, v němž neuvedl nic jiného, než že v označené věci podává proti výše uvedenému rozsudku odvolacího soudu dovolání. K rozsahu a důvodu dovolání v tomto podání neuvedl nic; učinil tak až na výzvu soudu prvního stupně ze dne 20. 11. 2007.

Žalovaná se k dovolání nevyjádřila.

Nejvyšší soud jako soud dovolací po zjištění, že dovolání bylo podáno včas, účastníkem řízení, který má právnické vzdělání, dospěl k závěru, že dovolací řízení nebylo řádně ve stanovené lhůtě pro podání dovolání zahájeno a pro neodstranitelnost nedostatků dovolání v něm nelze pokračovat.

Podle § 240 odst. 1 věty prvé OSŘ účastník může podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni.

Podle § 241a odst. 1 OSŘ v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4 OSŘ) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů se toto rozhodnutí napadá, popřípadě které důkazy by měly být provedeny k prokázání důvodu dovolání, a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).

Podle § 241b odst. 3 věty prvé OSŘ dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, může být o tyto náležitosti doplněno jen po dobu trvání lhůty k dovolání. Nebyla-li v době podání dovolání splněna podmínka uvedená v § 241 OSŘ, běží tato lhůta až do uplynutí lhůty, která byla dovolateli určena ke splnění této podmínky; požádal-li však dovolatel před uplynutím lhůty o ustanovení zástupce (§ 30 OSŘ), běží lhůta podle věty první znovu až od právní moci usnesení, kterým bylo o této žádosti rozhodnuto.

Z uvedeného vyplývá, že neobsahuje-li dovolání údaj o tom, v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, jde o vadu podání, kterou může odvolatel odstranit z vlastní iniciativy nebo na výzvu soudu jen do uplynutí dvouměsíční lhůty k podání dovolání. Marným uplynutím propadné (prekluzívní) lhůty podle § 241b odst. 3 OSŘ se původně odstranitelné vady dovolání stávají neodstranitelnými; dovolací soud proto k opožděnému doplnění dovolání nemůže přihlížet. Případná výzva soudu, aby dovolání, které neobsahuje všechny podstatné náležitosti, bylo opraveno nebo doplněno (§ 243c odst. 1, § 43 odst. 1 OSŘ), se proto stává po uplynutí této lhůty bezpředmětnou (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. října 2003, sp. zn. 22 Cdo 280/2003, publikované pod č. C 2119 v Souboru civilních rozhodnutí Nejvyššího soudu vydávaném nakladatelstvím C. H. Beck Praha). Protože v řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat, je třeba dovolání, které je nezpůsobilé zahájit dovolací řízení, za přiměřeného použití § 43 odst. 2 věty první OSŘ odmítnout.

Z výše uvedeného vyplývá, že právně kvalifikovaný dovolatel, u kterého nelze ani předpokládat, že by požádal o ustanovení zástupce podle § 30 OSŘ, podal zcela nedostatečné dovolání v poslední den lhůty k jeho podání. Výzva soudu prvního stupně, aby odstranil vadnost tohoto podání pak již byla zbytečným úkonem. Z těchto důvodů Nejvyšší soud dovolání žalobce - aniž by se mohl zabývat dalšími okolnostmi - odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 5, věty první, § 224 odst. 1 a § 151 odst. 1, části věty před středníkem OSŘ, neboť žalobce, jehož dovolání bylo odmítnuto, na náhradu nákladů řízení nemá právo a žalované v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 30. září 2008

JUDr. František B a l á k

předseda senátu