22 Cdo 2185/2001
Datum rozhodnutí: 09.01.2002
Dotčené předpisy: § 243b odst. 4 předpisu č. 99/1963Sb.




22 Cdo 2185/2001

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., a soudců JUDr. Františka Baláka a JUDr. Marie Rezkové ve věci žalobce J. Š., zastoupeného advokátem, proti žalovanému R. N., zastoupenému advokátem, vedené u Okresního soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 15 C 32/98, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 28. května 2001, čj. 20 Co 519/2000-168, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Hradci Králové jako soud odvolací rozsudkem ze dne 28. května 2001, čj. 20 Co 519/2000-168, potvrdil rozsudek Okresního soudu v Hradci Králové (dále jen soud prvního stupně ) ze dne 24. srpna 2000, čj. 15 C 32/98-136, v tomto správném znění výroku pod bodem I: Žalovaný R. N., trvale bytem P., V. čp. 587/15, je povinen uzavřít se žalobcem kupní smlouvu, podle které do svého vlastnictví od žalobce kupuje pozemek p. č. 181 původního pozemkového katastru o výměře 7.046 m2, zapsaný na LV č. 67 pro obec H. K., kat. území R., u Katastrálního úřadu v H. K., za kupní cenu 352.300,- Kč, splatnou co do částky 150.000,- Kč ke dni uzavření kupní smlouvy a ve zbytku, co do částky 202.300,- Kč nejpozději do tří let ode dne uzavření kupní smlouvy , a dále rozhodl o nákladech odvolacího řízení.

Rozsudek soudu prvního stupně byl vydán 24. 8. 2000, a proto odvolací soud v odvolacím řízení rozhodoval podle části dvanácté, hlavy I, bod 15 zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, tedy podle občanského soudního řádu (dále jen OSŘ ) ve znění účinném před 1. 1. 2001.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný podáním označeným datem 7. 9. 2001, adresovaným Nejvyššímu soudu, osobně u soudu prvního stupně 10. 9. 2001, dovolání.

Podle části dvanácté, hlavy I, bodu 17 zákona č. 30/2000 Sb., dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu, vydanému přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydanému po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů, se projedná a rozhodne podle dosavadních právních předpisů. V dané věci bylo rozhodnutí odvolacího soudu vydáno po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů.

Podle § 240 odst. 1 OSŘ ve znění před novelou provedenou zákonem č. 30/2000 Sb. může účastník řízení podat dovolání do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Uvedená lhůta je zachována i tehdy, je-li dovolání podáno v dané lhůtě u odvolacího nebo dovolacího soudu (§ 240 odst. 2 věta druhá OSŘ).

Rozsudek odvolacího soudu v dané věci nabyl právní moci 11. 7. 2001. Ve smyslu § 57 odst. 2 OSŘ bylo posledním dnem jednoměsíční lhůty k podání dovolání pondělí 13. 8. 2001. Dovolání podané až 10. 9. 2001 je tedy zjevně opožděné.

Lhůta k podání dovolání je zákonnou lhůtou a není možné ji prodloužit. Prominutí zmeškání lhůty postupem podle § 58 OSŘ je vyloučeno (§ 240 odst. 2 věta první OSŘ). Nejvyšší soud proto podle § 243b odst. 4, § 218 odst. 1 písm. a) OSŘ opožděné dovolání odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanoveními § 243b odst. 4, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 1 písm. c) OSŘ, neboť neúspěšný žalovaný nemá právo na náhradu těchto nákladů a žalobci v souvislosti s dovolacím řízením náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 9. ledna 2002

JUDr. Jiří Spáčil, CSc., v. r.

předseda senátu