22 Cdo 2129/2001
Datum rozhodnutí: 09.01.2002
Dotčené předpisy: § 243b odst. 4 předpisu č. 99/1963Sb.




22 Cdo 2129/2001

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., a soudců JUDr. Františka Baláka a JUDr. Marie Rezkové ve věci žalobců: A/ M. V. a B/ L. T., zastoupených advokátem, proti žalovaným: 1/ Obci H. H., zastoupené advokátem, 2/ J. K. a 3/ K. K., zastoupeným advokátkou, o určení neplatnosti kupní smlouvy a vyklizení pozemku, vedené u Okresního soudu Plzeň - sever pod sp. zn. 5 C 37/2000, o dovolání žalobců proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 21. května 2001, čj. 10 Co 256/2001-99, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :



Krajský soud v Plzni jako soud odvolací rozsudkem ze dne 21. května 2001, čj. 10 Co 256/2001-99, potvrdil rozsudek Okresního soudu Plzeň - sever (dále soud prvního stupně ) ze dne 18. září 2000, čj. 5 C 37/2000-65, jehož výrokem I. byla zamítnuta žaloba na určení neplatnosti kupní smlouvy uzavřené notářským zápisem ze dne 9. 12. 1998, kterou obec H. H. převedla na manžele J. a K. K. (správně K. ) pozemek č. parc. 108/1, zahrada, o výměře 548 m2 v katastrálním území V. , výrokem II. byla zamítnuta žaloba, aby žalovaní J. a K. K. byli povinni vyklidit pozemek parc. č. 108/1 v katastrálním území V. a výroky III. a IV. bylo rozhodnuto o nákladech řízení. Dále rozhodl o nákladech odvolacího řízení.

Rozsudek soudu prvního stupně byl vydán 18. 9. 2000, a proto odvolací soud v odvolacím řízení rozhodoval podle části dvanácté, hlavy I, bod 15 zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, tedy podle občanského soudního řádu (dále jen OSŘ ) ve znění účinném před 1. 1. 2001.

Proti rozsudku odvolacího soudu podali žalobci podáním, adresovaným soudu prvního stupně, označeným datem 23. 7. 2001, podaným k poštovní přepravě 1. 8. 2001, dovolání.

Podle části dvanácté, hlavy I, bodu 17 zákona č. 30/2000 Sb., dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu, vydanému přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydanému po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů, se projedná a rozhodne podle dosavadních právních předpisů. V dané věci bylo rozhodnutí odvolacího soudu vydáno po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů.

Podle § 240 odst. 1 OSŘ ve znění před novelou provedenou zákonem č. 30/2000 Sb. může účastník řízení podat dovolání do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni.

Rozsudek odvolacího soudu v dané věci nabyl právní moci 8. 6. 2001. Ve smyslu § 57 odst. 2 OSŘ byla posledním dnem jednoměsíční lhůty k podání dovolání středa 11. 7. 2001. Dovolání podané až 1. 8. 2001 je tedy zjevně opožděné. Nejvyšší soud proto podle § 243b odst. 4, § 218 odst. 1 písm. a) OSŘ opožděné dovolání odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanovením § 243b odst. 4, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 1 písm. c) OSŘ, neboť neúspěšní žalobci nemají právo na náhradu těchto nákladů a žalovaným v souvislosti s dovolacím řízením náklady nevznikly.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 9. ledna 2002

JUDr. Jiří Spáčil, CSc., v. r.

předseda senátu