22 Cdo 2126/2005
Datum rozhodnutí: 27.09.2005
Dotčené předpisy: § 243b odst. 5 předpisu č. 99/1963Sb., § 218 odst. 5 písm. c) předpisu č. 99/1963Sb.




22 Cdo 2126/2005

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Rezkové a soudců JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., a JUDr. Marie Vokřínkové ve věci žalobkyně M. S., zastoupené advokátkou, proti žalovaným: 1) A. B., s. p. - v likvidaci, zastoupenému advokátkou, 2) České republice Ministerstvu financí ČR, se sídlem v Praze 1, Letenská 15, zastoupené advokátem, a 3) P. f. ČR, o určení vlastnického práva, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 50 C 252/2000, o dovolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 18. května 2005, č. j. 47 Co 286/2003-130, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :



Krajský soud v Brně jako soud odvolací usnesením ze dne 18. května 2005, č. j. 47 Co 286/2003-130, zrušil rozsudek Městského soudu v Brně (dále soud prvního stupně ) ze dne 18. 4. 2003, č. j. 50 C 252/2000-89, ve výroku, jímž byla proti prvnímu žalovanému žaloba zamítnuta a v tomto rozsahu řízení zastavil (výrok I.). Ve výroku o náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně mezi žalobkyní a prvním žalovaným rozsudek soudu prvního stupně potvrdil (výrok II.) a dále rozhodl o nákladech odvolacího řízení mezi žalobkyní a prvním žalovaným (výrok III.).

Dalším usnesením ze dne 18. května 2005, č. j. 47 Co 286/2003-132, zrušil rozsudek soudu prvního stupně ze dne 18. 4. 2003, č. j. 50 C 252/2000-89, ve výroku, jímž byla proti druhému žalovanému žaloba zamítnuta a v tomto rozsahu řízení zastavil (výrok I.). Ve výroku o náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně mezi žalobkyní a druhým žalovaným rozsudek soudu prvního stupně potvrdil (výrok II.) a dále rozhodl o nákladech odvolacího řízení mezi žalobkyní a druhým žalovaným (výrok III.).

Proti v pořadí prvnímu usnesení ze dne 18. května 2005, č. j. 47 Co 286/2003-130, podala žalobkyně do výroků o nákladech řízení dovolání a navrhla, aby toto usnesení odvolacího soudu bylo ve výrocích II. a III. zrušeno a věc vrácena v tomto rozsahu tomuto soudu k dalšímu řízení.

Žalovaný 1) se k dovolání nevyjádřil.

Po zjištění, že dovolání proti usnesení odvolacího soudu z 18. 5. 2005, č. j. 47 Co 286/2003-130, (když v pořadí druhé usnesení odvolacího soudu z 18. 5. 2005, č. j. 47 Co 286/2003-132, dovoláním nebylo napadeno) bylo podáno oprávněnou osobou včas, dovolací soud dospěl k závěru, že dovolání není přípustné.

Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští (§ 236 odst. l OSŘ).

Podmínky přípustnosti proti rozhodnutí odvolacího soudu jsou upraveny v ustanoveních § 237, § 238, § 238a a § 239 OSŘ.

Dovolatelka dovoláním napadá výroky usnesení odvolacího soudu o náhradě nákladů řízení. Nejde tak o rozhodnutí ve věci samé nebo o případy uvedené v § 238, § 238a a § 239 OSŘ.

Z uvedeného vyplývá, že dovolání proti usnesení odvolacího soudu o náhradě nákladů řízení není přípustné (k tomu srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 1. 2002, sp. zn. 29 Odo 874/2001, publikované pod R 4/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Protože dovolání směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není přípustné, bylo dovolacím soudem podle § 243b odst. 5 a § 218 písm. c) OSŘ odmítnuto.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 5, § 224 odst. 1 a § 151 odst. l OSŘ, neboť žalobkyně, jejíž dovolání bylo odmítnuto, na náhradu nákladů nemá právo a žalovanému 1) v dovolacím řízení náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 27. září 2005

JUDr. Marie Rezková,v.r.

předsedkyně senátu