22 Cdo 2078/2001
Datum rozhodnutí: 13.12.2001
Dotčené předpisy: § 93 předpisu č. 99/1963Sb., § 203 předpisu č. 99/1963Sb.




22 Cdo 2078/2001

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Baláka a soudců JUDr. Marie Rezkové a JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., ve věci žalobce J., výrobního družstva, zastoupeného advokátem, proti žalovanému A. K., o určení neplatnosti kupní smlouvy, vedené u Okresního soudu v Písku pod sp. zn. 5 C 682/2000, o dovolání P. k., s. r. o., zastoupené advokátem, proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 5. dubna 2001, č. j. 7 Co 683/2001-58, takto:

Dovolání se zamítá.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud v Písku (dále soud prvního stupně ) rozsudkem ze dne 22. září 2000, č. j. 5 C 682/2000-13, ve znění usnesení téhož soudu ze dne 7. listopadu 2000, č. j. 5 C 682/2000-16, určil, že blíže označené nemovitosti, zapsané u Katastrálního úřadu v P. v katastru nemovitostí na LV č. 4532 pro obec a kat. úz. P., jsou ve vlastnictví žalobce.

Dne 30. listopadu 2000 došel soudu prvního stupně návrh P. k., s. r. o., (dále jen P. k. ) jako vedlejšího účastníka na straně žalovaného na vstup do řízení, který současně označil jako odvolání do rozsudku ve věci samé.

K návrhům žalobce a žalovaného, aby vstup vedlejšího účastníka na straně žalovaného nebyl připuštěn, soud prvního stupně usnesením ze dne 6. února 2001, č. j. 5 C 682/2000-49, připustil, aby do řízení na straně žalovaného vstoupila označená P. k. Předpoklad přípustnosti vstupu vedlejšího účastníka do řízení spatřoval v nájemním vztahu mezi žalovaným a vedlejším účastníkem ke sporným nemovitostem.

Krajský soud v Českých Budějovicích jako soud odvolací k odvolání obou účastníků usnesením ze dne 5. dubna 2001, č. j. 7 Co 683/2001-58, usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že vstup označené P. k. do řízení jako vedlejšího účastníka na straně žalovaného se nepřipouští. Odvolací soud vytknul soudu prvního stupně, že o přistoupení vedlejšího účastníka do řízení rozhodoval po rozhodnutí ve věci samé, jímž řízení u soudu prvního stupě skončilo. Pro vstup vedlejšího účastníka do řízení na straně žalovaného není splněn základní předpoklad, a to souhlas žalovaného.

Proti usnesení odvolacího soudu podala P. k. dovolání z důvodu nesprávného právního posouzení věci. Namítá, že vstup vedlejšího účastníka do řízení není omezen jen na řízení před soudem prvního stupně, ale je možný i v odvolacím řízení. Odvolání bylo podáno žalovaným i vedlejším účastníkem . Naléhavý právní zájem na vstup P. k. do řízení shledal i odvolací soud. S ohledem na § 93 odst. 3 OSŘ měl soud při rozhodování vycházet z okolností, za nichž P. k. vstupovala do řízení. V rámci řízení o výkon rozhodnutí se dověděla, že zřejmě došlo k uzavření dohody mezi účastníky o vyloučení sporné nemovitosti z exekuční podstaty a odstranění nájemní smlouvy, která svědčí ve prospěch P. k. Postupem soudu bylo zabráněno P. k., aby na tyto okolnosti upozornila a zabránila domluvenému výsledku sporu mezi účastníky. Navrhla, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud jako soud dovolací podle bodu 17. hlavy první části dvanácté zákona č. 30/2000 Sb. projednal a rozhodl o dovolání podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění před novelou provedenou zákonem č. 30/2000 Sb. (dále jen OSŘ ).

Dovolání není důvodné.

Podle § 93 odst. 1 a 2 OSŘ jako vedlejší účastník může se vedle navrhovatele nebo odpůrce zúčastnit řízení ten, kdo má právní zájem na jeho výsledku, pokud nejde o řízení o rozvod, neplatnost manželství, nebo určení, zda tu manželství je či není. Do řízení vstoupí buď z vlastního podnětu nebo na výzvu některého z účastníků učiněnou prostřednictvím soudu. O přípustnosti vedlejšího účastenství soud rozhodne jen na návrh.

Vedlejší účastník může vstoupit i do odvolacího řízení. Vedlejším účastníkem se stává v okamžiku, ve kterém dojde soudu jeho sdělení, že vstupuje na straně některého z účastníků do řízení, nebo ve kterém toto sdělení učiní ústně do protokolu.

Jestliže P. k. vstoupila do řízení na straně žalovaného po rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé podáním došlým soudu 30. 11. 2000, současně označeným jako odvolání, pak vstoupila do řízení ve stádiu odvolacího řízení a rozhodnutí o návrhu žalovaného na nepřipuštění tohoto vedlejšího účastníka do řízení na straně žalovaného proto příslušelo odvolacímu soudu nikoli soudu prvního stupně, jak správně dovodil odvolací soud. Odvolací soud proto měl správně k odvolání žalobce a žalovaného usnesení soudu prvního stupně zrušit a o připuštění vedlejšího účastníka měl rozhodnout sám jako soud příslušný. Toto pochybení odvolacího soudu je třeba kvalifikovat jako jinou vadu. Nešlo tak o vadu ve smyslu § 241 odst. 3 písm. b) OSŘ, která však neměla za následek nesprávné rozhodnutí ve věci.

Odvolací soud nepochybil, když vstup P. k. do řízení na straně žalovaného nepřipustil. Základním předpokladem vedlejšího účastenství je, že účastník souhlasí s tím, aby někdo na jeho straně vystupoval jako vedlejší účastník. Tento základní předpoklad, jakož i jeho účel, v daném případě splněn nebyl. Otázku vedlejšího účastenství P. k. odvolací soud posoudil po právní stránce správně.

Dovolací soud proto dovolání podle § 243b odst. 1 OSŘ zamítl.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 13. prosince 2001

JUDr. František Balák, v. r.

předseda senátu