22 Cdo 2029/2011
Datum rozhodnutí: 13.09.2011
Dotčené předpisy: § 126 odst. 1 obč. zák., § 80 písm. c) o. s. ř.




22 Cdo 2029/2011
U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy
JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., a soudců JUDr. Františka Baláka a Mgr. Michala Králíka, Ph. D., ve věci žalobce J. R. , bytem v B., zastoupeného JUDr. Boleslavem Pospíšilem, advokátem se sídlem v Brně, Malinovského náměstí 4, proti žalovaným: 1) Ing. M. P. ., a 2) H. P. , oběma bytem v B., oběma zastoupeným Mgr. Janem Růžičkou, advokátem se sídlem v Brně, Lidická 51, o určení vlastnictví k nemovitosti, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn.
52 C 55/93, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 26. srpna 2010, č. j. 13 Co 452/2007-174, takto:

I. Dovolání se odmítá.
II. Žalobce je povinen zaplatit žalovaným 1) a 2) jako společně a nerozdílně oprávněným na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 8.520,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám zástupce žalovaných Mgr. Jana Růžičky. O d ů v o d n ě n í : V odůvodnění usnesení, jímž bylo dovolání odmítnuto nebo jímž bylo zastaveno dovolací řízení, dovolací soud pouze stručně vyloží důvody, pro které je dovolání opožděné, nepřípustné, zjevně bezdůvodné nebo trpí vadami, jež brání pokračování v dovolacím řízení, nebo pro které muselo být dovolací řízení zastaveno (§ 243c odst. 2 o. s. ř.).
Městský soud v Brně ( soud prvního stupně ) rozsudkem ze dne 26. dubna 2007, č. j. 52 C 55/93-152, zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal určení, že spoluvlastnický podíl žalovaných v jejich SJM ve výši 1/52 k celku na budově bez čísla popisného nebo evidenčního, zapsané jako garáž pro obec B., je ve vlastnictví žalobce , a rozhodl o nákladech řízení.
Krajský soud v Brně jako soud odvolací k odvolání žalobce rozsudkem ze dne 26. srpna 2010, č. j. 13 Co 452/2007-174, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení .
Proti rozsudku odvolacího soudu podává žalobce dovolání, jehož přípustnost opírá o § 237 odst. 1 písm. c) občanského soudního řádu ( o. s. ř. ) a uplatňuje dovolací důvod uvedený v § 241a odst. 2 písm. b) o. s. ř. Obsah rozsudků soudů obou stupňů, obsah dovolání i vyjádření k němu jsou účastníkům známy, jsou součástí procesního spisu, a proto
na ně dovolací soud pro stručnost odkazuje.
Dovolání není přípustné.
V dané věci by připadala přípustnost dovolání do úvahy jen podle § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., tedy v případě, že by dovolací soud dospěl k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam [odstavec 1 písm. c)] zejména tehdy, řeší-li právní otázku,
která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle § 241a odst. 2 písm. a) a § 241a odst. 3 se nepřihlíží.
K posouzení rozhodnutí odvolacího soudu jako rozhodnutí zásadně právně významného je nutné, aby dovolatel ve svém dovolání vymezil právní otázku, která napadené rozhodnutí činí zásadně právně významným. Nevymezil-li žalovaný v dovolání právní otázku, jejíž řešení by mohlo navodit zásadní právní význam napadeného rozsudku
a tedy i přípustnost dovolání, pak dovolací soud dovolání jako nepřípustné odmítne (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. ledna 2004, sp. zn. 28 Cdo 1996/2003, publikované pod č. C 2463 Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu, vydávaného nakladatelstvím C. H. Beck). Tak je tomu i v tomto případě, neboť dovolání se žádnou právní otázkou, která by napadené rozhodnutí činila zásadně právně významným, nezabývá.
K věci samé dovolací soud uvádí: Předmětem řízení nebylo určení spoluvlastnického práva žalovaných, ale žalobce. Ze samotné neplatnosti smlouvy o převodu podílu na žalované by ještě nemohlo být dovozeno spoluvlastnické právo žalobce; ten neprokázal právní důvod, způsobilý k nabytí spoluvlastnictví. Je třeba lišit nárok na převod věci do vlastnictví, který má obligační povahu, od samotného vlastnického, resp. spoluvlastnického práva. Bylo-li porušeno právo na převod věci do vlastnictví, může se oprávněný domáhat nahrazení prohlášení vůle anebo uložení povinnosti věc převést, nemůže však přímo žádat určení vlastnického práva, na které má sice nárok, avšak dosud mu nevzniklo. To, že žalovaní snad nejsou spoluvlastníky nemovitosti (bylo by nadbytečné se touto otázkou zabývat), ještě neznamená, že je jím žalobce; soud pak nemohl překročit předmět řízení a zabývat se otázkou, jaký je právní osud spoluvlastnického podílu v případě neplatnosti smlouvy
o jeho převodu na žalované.
Vzhledem k tomu, že dovolání v dané věci není přípustné, dovolací soud je podle § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c) o. s. ř. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení vychází z § 243b odst. 5, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 věta první a § 146 odst. 3 o. s. ř. s tím, že úspěšným žalovaným vznikly náklady dovolacího řízení představované odměnou advokáta za jejich zastoupení v dovolacím řízení s vypracováním vyjádření k dovolání, které činí podle § 5 písm. b), § 10 odst. 3, § 14 odst. 1 ve spojení s § 15, § 18 odst. 1 a § 19a vyhlášky č. 484/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, částku 6.500,- Kč a dále paušální náhradu hotových výdajů ve výši 600,- Kč podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Náklady jsou zvýšeny o náhradu za daň z přidané hodnoty ve výši 20 % podle § 137 odst. 3 o. s. ř. v částce 1.420,- Kč, a celkem tedy činí 8.520,- Kč. Lhůta a místo k plnění vyplývají z § 160 odst. 1, § 149 odst. 1 a § 167 odst. 2 o. s. ř.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
Nesplní-li žalobce dobrovolně, co mu ukládá toto rozhodnutí, jsou žalovaní oprávnění podat návrh na výkon rozhodnutí.

V Brně dne 13. září 2011 JUDr. Jiří Spáčil, CSc.
předseda senátu