22 Cdo 1947/2008
Datum rozhodnutí: 25.05.2010
Dotčené předpisy: § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., § 24a předpisu č. 94/1963Sb.




22 Cdo 1947/2008


U S N E S E N Í


Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Baláka a soudců JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., a Mgr. Michala Králíka, Ph.D., ve věci žalobce Ing. J. H. , zastoupeného Mgr. Martinou Stínkovou, advokátkou se sídlem v Kladně, T. G. Masaryka 346, proti žalované Mgr. R. H. , zastoupené JUDr. Libuší Svobodovou, advokátkou se sídlem v Praze 7, Nad Štolou 18, o vypořádání společného jmění manželů, vedené u Okresního soudu v Kladně pod sp. zn. 19 C 155/2006, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 4. prosince 2007, č. j. 22 Co 483/2007-173, takto:

I. Dovolání se odmítá .
II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 3.060,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Libuše Svobodové.


O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud v Kladně (dále soud prvního stupně ) rozsudkem ze dne 14. května 2007, č. j. 19 C 155/2006-152, zamítl žalobu na vypořádání společného jmění manželů a rozhodl o nákladech řízení.

Krajský soud v Praze jako soud odvolací k odvolání žalobce rozsudkem ze dne 4. prosince 2007, č. j. 22 Co 483/2007-173, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.

Proti rozhodnutí odvolacího soudu podal žalobce dovolání z důvodů, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci a že vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování. Navrhl, aby dovolací soud rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.

Žalovaná navrhla, aby bylo dovolání z důvodu jeho zjevné bezdůvodnosti odmítnuto.

Podle čl. II. přechodná ustanovení, bodu 12 zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, účinného od 1. 7. 2009 (vyjma ustanovení čl. I bodů 69, 71 a 100, ustanovení čl. XIII a ustanovení čl. XVII bodu 1, která nabývají účinnosti 23. 1. 2009), dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vyhlášeným (vydaným) přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů; užití nového ustanovení § 243c odst. 2 tím není dotčeno.

Nejvyšší soud České republiky (dále Nejvyšší soud ) proto při projednání dovolání postupoval podle občanského soudního řádu ve znění účinném do novely provedené zákonem č. 7/2009 Sb.

Podle § 243c odst. 2 o. s. ř. v odůvodnění usnesení, jímž bylo dovolání odmítnuto nebo jímž bylo zastaveno dovolací řízení, dovolací soud pouze stručně vyloží důvody, pro které je dovolání opožděné, nepřípustné, zjevně bezdůvodné nebo trpí vadami, jež brání pokračování v dovolacím řízení, nebo pro které muselo být dovolací řízení zastaveno. Nejvyšší soud dále vychází z toho, že obsah rozsudků soudů obou stupňů, jakož i obsah dovolání a vyjádření k dovolání jsou účastníkům známy a že uvedené listiny jsou součástí procesního spisu vedeného u soudu prvního stupně.

Dovolatel v podstatné části svého dovolání namítá dovolací důvod podle § 241a odst. 3 o. s. ř., t. j. že rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá v podstatné části oporu v provedeném dokazování. V dovolání přípustném podle § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. však nelze takový důvod uplatnit a dovolací soud je vázán skutkovými zjištěními nalézacích soudů.

Předpokladem přípustnosti tzv. nenárokového dovolání podle § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. je vymezení právní otázky, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla řešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem . Dovolatelem vymezená otázka zda hrozba rozvodem manželství je či není takového právního významu, aby jí bylo možné zařadit pod pojem bezprávní výhružka a spojovat s ní otázku platnosti právního úkonu je příliš obecná a v dovolacím řízení ji ani nelze dobře řešit, neboť z nezpochybnitelných skutkových zjištění a závěrů odvolacího soudu plyne, že žalobce dohodu podle § 24a zákona o rodině uzavřel svobodně. Ostatně je protismyslné, aby hrozba rozvodem manželovi jej vedla k naplnění předpokladu tzv. nesporného rozvodu, t. j. k sepsání uvedené dohody. To je stejné jako kdyby jej hrozba rozvodem měla vést k podání návrhu na rozvod manželství.

Lze uzavřít, že rozhodnutí odvolacího soudu nemá po právní stránce zásadní význam, neboť není v rozporu s hmotným právem a neřeší takovou právní otázku, která by toto rozhodnutí činila rozhodnutím po právní stránce zásadního významu.

Namítaným procesním pochybením se dovolací soud nemohl zabývat, neboť vady řízení jsou důvodem pro připuštění dovolání podle § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. jen v případě, že jde o řešení procesní otázky zásadního významu. K tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 2. 2008, sp. zn. 22 Cdo 3574/2006, publikované v Souboru civilních rozhodnutí Nejvyššího soudu, C. H. Beck, pod č. C 5780. Takovou otázku však dovolatel nevymezil.

Z uvedených důvodů Nejvyšší soud dovolání žalobce podle § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c) o. s. ř. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení vychází z toho, že dovolání žalobce bylo odmítnuto a žalované vznikly náklady v souvislosti se zastoupením advokátem (§ 243b odst. 5, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř.). Náklady řízení vzniklé žalované představují odměnu advokáta za její zastoupení, která činí podle § 8, § 10 odst. 3, § 14 odst. 1, § 15 a § 18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů částku 2.250,- Kč, a dále paušální náhradu hotových výdajů 300,- Kč podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, k tomu 20 % DPH a celkem tedy činí náklady řízení 3.060,- Kč. Platební místo a lhůta k plnění vyplývají z § 149 odst. 1, § 160 odst. 1 a § 167 odst. 2 o. s. ř.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

Nesplní-li žalobce dobrovolně, co mu ukládá toto rozhodnutí, může žalovaná podat návrh na výkon rozhodnutí.

V Brně dne 25. května 2010

JUDr. František Balák, v. r.
předseda senátu