22 Cdo 1842/2001
Datum rozhodnutí: 16.11.2001
Dotčené předpisy: § 240 odst. 1 předpisu č. 99/1963Sb.




22 Cdo 1842/2001

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., a soudců JUDr. Františka Baláka a JUDr. Marie Rezkové, ve věci žalobců: A/ V. P. a B/ R. P., zastoupených advokátem, proti žalovanému B. Š., zastoupenému advokátem, o vyklizení nemovitosti, vedené u Okresního soudu v Pelhřimově pod sp. zn. 4 C 559/99, o dovolání žalobců proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 26. června 2001, čj. 15 Co 282/2001-99, 15 Co 283/2001-99, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í:

Krajský soud v Českých Budějovicích jako soud odvolací rozsudkem ze dne 26. června 2001, čj. 15 Co 282/2001-99, 15 Co 283/2001-99, potvrdil rozsudek Okresního soudu v Pelhřimově (dále soud prvního stupně ) ze dne 17. října 2000, čj. 4 C 559/99-72 v odstavci prvém ve výroku o zamítnutí žaloby že odpůrce je povinen do patnácti dnů od právní moci rozsudku odstranit na své náklady plot z pozemku p. č. 58/3 v k.ú. P. a vyklidit část tohoto pozemku označenou na vytyčovacím náčrtu č. 138-23-1999 šrafovanou plochou tvořenou zobrazením stávajícího plotu a zaměřenou hranicí pozemku mezi vytyčovacími body č. 3 - 4 a 3 - 5 a jeho doplňující rozsudek ze dne 22. března 2001, čj. 4 C 559/99-88, v obou výrocích. Dále změnil rozsudek soudu prvního stupně ze 17. 10. 2000 v odstavci druhém ve výroku o náhradě nákladů řízení, a rozhodl o nákladech odvolacího řízení.

Proti rozsudku odvolacího soudu podali žalobci podáním adresovaným Nejvyššímu soudu prostřednictvím soudu prvního stupně, označeným datem 17. 9. 2001, osobně u soudu prvního stupně 18. 9. 2001, dovolání.

Podle části dvanácté, hlavy I, bodu 17 zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen OSŘ ) ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu, vydanému přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydanému po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů, se projedná a rozhodne podle dosavadních právních předpisů.

Podle § 240 odst. 1 OSŘ ve znění před novelou provedenou zákonem č. 30/2000 Sb. může účastník řízení podat dovolání do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Uvedená lhůta je zachována i tehdy, je-li dovolání podáno v dané lhůtě u odvolacího nebo dovolacího soudu (§ 240 odst. 2 věta druhá OSŘ).

Rozsudek odvolacího soudu v dané věci nabyl právní moci dne 24. července 2001. Ve smyslu § 57 odst. 2 OSŘ bylo posledním dnem jednoměsíční lhůty k podání dovolání pondělí 27. srpna 2001. Dovolání podané až dne 18. září 2001 je tedy zjevně opožděné.

Lhůta k podání dovolání je zákonnou lhůtou a není možné ji prodloužit. Prominutí zmeškání lhůty postupem podle § 58 OSŘ je vyloučeno (§ 240 odst. 2 věta první OSŘ). Nejvyšší soud proto podle § 243b odst. 4 a § 218 odst. 1 písm. a) OSŘ opožděné dovolání odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanovením § 243b odst. 4, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 1 písm. c) OSŘ, neboť neúspěšní žalobci nemají právo na náhradu těchto nákladů a žalovanému v souvislosti s dovolacím řízením náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 16. listopadu 2001



JUDr. Jiří Spáčil,CSc.,v.r.

předseda senátu