22 Cdo 1743/2001
Datum rozhodnutí: 05.11.2001
Dotčené předpisy: § 238a odst. 1 písm. a) předpisu č. 99/1963Sb.




22 Cdo 1743/2001

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Baláka a soudců JUDr. Marie Rezkové a JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., ve věci žalobkyně O. Š., zastoupené advokátkou, proti žalovanému S. M., o vydání předběžného opatření, vedené u Okresního soudu v Mělníku pod sp. zn. Nc 2504/2000, o dovolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 30. března 2001, č. j. 21 Co 114/2001-16, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Praze jako soud odvolací k odvolání žalovaného změnil usnesení Okresního soudu v Mělníku ze dne 18. září 2000, č. j. Nc 2504/2000-10, tak, že zamítl návrh na vydání předběžného opatření, jímž by žalovanému bylo uloženo, aby žalobkyni umožnil nerušené užívání rodinného domu č. p. 371, postaveného na pozemku parc. č. st. 445 zastavěná plocha objekt bydlení, se všemi jeho součástmi a příslušenstvím, zejména též s vedlejšími stavbami a přístupovými cestami, a dále užívání pozemků parc. č. st. 445 a parc. č. 681/47 zahrada, vše v obci a kat. úz. C., a dále návrh, aby žalovanému bylo uloženo předat žalobkyni klíče od rodinného domu č. p. 371 v C., a to klíče o vchodu do domu, klíč od kuchyně, koupelny a dalších místností v domě. Dále rozhodl o náhradě nákladů řízení.

Proti usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání.

Nejvyšší soud jako soud dovolací podle bodu 17. hlavy první části dvanácté zákona č. 30/2000 Sb. projednal a rozhodl o dovolání podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění před novelou provedenou zákonem č. 30/2000 Sb. (dále jen OSŘ").

Dovolání není přípustné.

Podle § 236 odst. 1 OSŘ lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Přípustnost dovolání proti usnesení upravuje občanský soudní řád v § 237, § 238a a § 239.

Podle § 237 odst. 1 OSŘ je dovolání přípustné proti rozhodnutí odvolacího soudu, jestliže trpí vadami uvedenými v tomto ustanovení pod písm. a) až g). Z obsahu spisu nevyplývá a ani dovolatelka netvrdí, že by rozhodnutí odvolacího soudu některou z vad uvedených v § 237 odst. 1 OSŘ trpělo.

V ustanovení § 238a OSŘ jsou taxativně uvedeny důvody přípustnosti dovolání proti usnesení odvolacího soudu. Podle § 238a odst. 1 písm. a) OSŘ je dovolání přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo změněno usnesení soudu prvního stupně. To však neplatí, jde-li mimo jiné o usnesení o předběžném opatření.

Dovolání není přípustné ani podle § 239 OSŘ, protože nebylo soudem připuštěno a žalovaný návrh na jeho připuštění neučinil včas.

S ohledem na uvedené bylo dovolání podle § 243b odst. 4 a § 218 odst. 1 písm. c) OSŘ jako nepřípustné odmítnuto.

Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z neúspěšnosti žalobkyně a z toho, že úspěšnému žalovanému náklady nevznikly (§§ 243b odst. 4, 224 odst. 1 a 142 odst. 1 OSŘ).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 5. listopadu 2001

JUDr. František B a l á k, v.r.

předseda senátu