22 Cdo 1644/2009
Datum rozhodnutí: 09.06.2009
Dotčené předpisy:





22 Cdo 1644/2009


ČESKÁ REPUBLIKA


ROZSUDEK


JMÉNEM REPUBLIKY


Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy


JUDr. Františka Baláka a soudců JUDr. Marie Rezkové a Mgr. Michala Králíka, Ph.D., ve věci žalobkyně M. S., zastoupené advokátem, proti žalovanému J. S., zastoupenému advokátem, o vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů, vedené u Okresního soudu Plzeň-město pod sp. zn. 16 C 96/2000, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 10. listopadu 2008, č. j. 18 Co 557/2007-528, takto:


Rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 10. listopadu 2008, č. j. 18 Co 557/2007-528, a rozsudek Okresního soudu Plzeň-město ze dne 15. srpna 2007, č. j.


16 C 96/2000-510, ve znění usnesení téhož soudu ze dne 24. září 2007, č. j. 16 C 96/2000-517, se zrušují a věc se vrací Okresnímu soudu Plzeň-město k dalšímu řízení.


O d ů v o d n ě n í :


Okresní soud Plzeň-město (dále soud prvního stupně ) rozsudkem ze dne


15. 8. 2007, č. j. 16 C 96/2000-510, ve znění usnesení ze dne 24. 9. 2007, č. j. 16 C 96/2000-517, vypořádal společné jmění manželů, správně bezpodílové spoluvlastnictví manželů, tak, že do vlastnictví žalobkyně přikázal blíže označené věci movité v ceně 105.830,- Kč a členský podíl k družstevnímu bytu č. 14 v P., P. ulice č. 14, v ceně 1.140.000,- Kč. Do vlastnictví žalovaného přikázal blíže označená motorová vozidla v ceně 16.500,- Kč a cenu stavby rodinného domu č. p. 200 v B. ve výši 740.000,- Kč. Žalobkyni uložil, aby žalovanému zaplatila na vypořádání jeho podílu částku 229.084,- Kč. Dále rozhodl o soudním poplatku a náhradě nákladů řízení.


Soud prvního stupně mimo jiné zjistil, že manželství účastníků, uzavřené 21. 12. 1980, zaniklo rozvodem 2. 4. 1997. K tomuto dni také zaniklo jejich bezpodílové spoluvlastnictví. Dne 28. 3. 2006 účastníci uzavřeli dohodu o zrušení práva společného nájmu označeného družstevního bytu s tím, že tento byt bude nadále užívat jako nájemkyně a členka družstva žalobkyně. Znalec V. K. stanovil obvyklou cenu členského podílu předmětného družstevního bytu k datu ocenění, tj. 28. 1. 2007, podle stavu ke dni 2. 4. 1997 v rozmezí 1.140.000,- Kč až 1.200.000,- Kč. Znalecký ústav T., s. r. o., revizním znaleckým posudkem ocenil stavbu rodinného domu č. p. 200 v B. podle stavu ke dni 2. 4. 1997 obvyklou cenou ve výši 740.000,- Kč. Soud prvního stupně při vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví účastníků postupoval podle § 149 a § 150 občanského zákoníku ve znění platném před novelou provedenou zákonem č. 91/1998 Sb. Do výlučného vlastnictví žalobkyně přikázal věci v celkové ceně 1.245.830,- Kč, když vyšel z ceny členského podílu družstevního bytu ve výši 1.140.000,- Kč, a žalovanému v ceně 756.500,- Kč. U žalobkyně zohlednil vnos do společného majetku ve výši 131.162,40 Kč a u žalovaného ve výši 100.000,- Kč.


Krajský soud v Plzni jako soud odvolací k odvolání žalobkyně rozsudkem ze dne 10. 11. 2008, č. j. 18 Co 557/2007-528, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil. Dále rozhodl o nákladech odvolacího řízení.


Odvolací soud se ztotožnil se skutkovými zjištěními soudu prvního stupně


i s jeho právním posouzením věci. Námitku žalobkyně, že členský podíl měl být oceněn podle cen v době rozvodu tak, jak je tomu u stavby rodinného domu, odvolací soud neshledal důvodnou s tím, že obě nemovitosti byly oceněny podle současných předpisů ke dni zániku manželství .


Proti rozhodnutí odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání z důvodu nesprávného právního posouzení věci. Nesouhlasí s tím, že členský podíl družstevního bytu byl oceněn podle současných cen a nikoli cen v době zániku bezpodílového spoluvlastnictví účastníků. Podle jejího názoru byla zkrácena ve svých právech


a znevýhodněna ve prospěch žalovaného, jestliže cena stavby rodinného domu byla stanovena k době rozvodu manželství. Navrhla, aby dovolací soud rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.


Žalovaný se k dovolání nevyjádřil.


Nejvyšší soud České republiky (dále Nejvyšší soud ) jako soud dovolací po zjištění, že dovolání proti rozsudku odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou včas, se především zabýval dovoláním z hlediska jeho přípustnosti.


Podle § 236 odst. 1 občanského soudního řádu (dále OSŘ ) lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.


Dovolání proti potvrzujícímu rozsudku odvolacího soudu je přípustné za splnění předpokladů stanovených v ustanovení § 237 odst. 1 písm. b) a c), odst. 3 OSŘ. Protože předpoklad stanovený v § 237 odst. 1 písm. b) OSŘ nebyl naplněn, přicházela v úvahu přípustnost dovolání jen podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. c), odst. 3 OSŘ, podle nichž je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu, jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písmena b) a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla řešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem.


Dovolací soud dospěl k závěru, že rozhodnutí odvolacího soudu má ve věci po právní stránce zásadní význam, neboť otázku ceny členského podílu družstevního bytu řeší v rozporu se stávající judikaturou dovolacího soudu. Dovolání je tak přípustné podle § 237 odst. 1 písm. c) OSŘ.


Nejvyšší soud již v rozsudku ze dne 30. 11. 2004, sp. zn. 22 Cdo 900/2004, (viz Soubor civilních rozhodnutí Nejvyššího soudu, C. H. Beck, C 2945), zaujal právní názor, že při oceňování členského podílu v bytovém družstvu v rámci vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů bývalých společných nájemců družstevního bytu a společných členů bytového družstva se vychází ze stavu tohoto podílu v době zániku společného členství rozvedených manželů v družstvu, avšak z ceny odpovídající době, kdy se vypořádává .


Odvolací soud shodně jako soud prvního stupně při vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví účastníků vyšel z obvyklé ceny členského podílu družstevního bytu odpovídající době vypořádání, avšak v rozporu s citovaným právním názorem dovolacího soudu podle stavu ke dni zániku bezpodílového spoluvlastnictví, tj. k 2. 4. 1997, nikoli podle stavu ke dni zániku společného nájmu družstevního bytu účastníků


a jejich společného členství v bytovém družstvu, tedy ke dni 28. 3. 2006, kdy účastníci uzavřeli dohodu o zániku jejich společného nájmu družstevního bytu a členství v bytovém družstvu. Právní posouzení věci odvolacím soudem, pokud jde o stanovení doby rozhodné pro stav oceňovaného členského podílu, tak není správné.


Dovolací soud proto rozsudek odvolacího soudu zrušil a protože důvody tohoto zrušení platí i na rozsudek soudu prvního stupně, zrušil i toto rozhodnutí a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení (§ 243b odst. 2 a 3 OSŘ).


Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný.


V Brně dne 9. června 2009


JUDr. František Balák, v. r.


předseda senátu