22 Cdo 1619/2001
Datum rozhodnutí: 08.10.2001
Dotčené předpisy: § 243b odst. 4 předpisu č. 99/1963Sb., § 218 odst. 1 předpisu č. 99/1963Sb.




22 Cdo 1619/2001

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., a soudců JUDr. Františka Baláka a JUDr. Marie Rezkové, ve věci žalobkyně R.-A., společnosti s ručením omezeným, zastoupené advokátem, proti žalované F., akciové společnosti, zastoupené advokátkou, o nařízení předběžného opatření, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 24 Nc 35/2000, o dovolání žalované proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 23. října 2000, čj. 42 Co 848/2000-92, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud v Ostravě (dále soud prvního stupně ) usnesením ze dne 20. července 2000, čj. 24 Nc 35/2000-71, nařídil předběžné opatření, že odpůrce je povinen zdržet se veškerého jednání, kterým by navrhovateli bránil v užívání nemovitosti A. a p. a. Š. na pozemcích p. č. 1048, 1049 a 1050 na ulici F. č. 1 v O. v k. ú. N. V., obec O., zapsané na listu vlastnictví č. 1001 v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu v O., způsobem sjednaným smlouvou o nájmu, uzavřenou 18. 9. 1998 mezi navrhovatelem a H. m. s. r. o., sídlem O., B. 6 .

Krajský soud v Ostravě jako soud odvolací k odvolání žalované usnesením ze dne 23. října 2000, čj. 42 Co 848/2000-92, usnesení soudu prvního stupně potvrdil. Shodně se soudem prvního stupně dospěl k závěru, že podmínky pro předběžné opatření jsou dány, když žalobkyně osvědčila svůj nárok smlouvou o nájmu z 18. 9. 1998 i naléhavost prozatímní úpravy poměrů účastnic řízení.

Proti usnesení odvolacího soudu podává žalovaná včas dovolání, aniž uvádí, o jaké ustanovení opírá jeho přípustnost. Uplatňuje dovolací důvody podle § 242 odst. 3 písm. c) a d) [správně § 241 odst. 3 písm. c) a d)] občanského soudního řádu (dále jen OSŘ) ve znění před novelou provedenou zákonem č. 30/2000 Sb. Uvádí, že odvolací soud vycházel pouze z tvrzení žalobkyně a neprovedl výslech žalované, přestože ta disponuje důkazem o vyklizení předmětných nemovitostí žalobkyní. Dále nevzal v úvahu, že společnost H. m., s. r. o., je v konkursu a předmětná nemovitost byla zařazena do konkursní podstaty, a že výrok usnesení je nevykonatelný. Poukazuje na stav řízení vedeného u Okresního soudu pod sp. zn. 81 C 471/99. Uzavírá, že soud nesprávně vyhodnotil otázku, zda žalobkyně má na vydání předběžného opatření naléhavý právní zájem. Navrhuje, aby dovolací soud zrušil napadené rozhodnutí odvolacího soudu.

Žalobkyně se k dovolání nevyjádřila.

Podle § 236 odst. 1 OSŘ lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu upravují ustanovení § 237, § 238a a § 239 OSŘ.

Podle § 238a odst. 1 písm. a) OSŘ není dovolání v dané věci přípustné, protože usnesení odvolacího soudu není usnesením měnícím, nýbrž potvrzujícím a napadené rozhodnutí nelze podřadit ani pod případy vyjmenované v § 238a odst. 1 písm. b) až f) OSŘ.

Podmínky stanovené v § 239 OSŘ rovněž nejsou v této věci splněny, neboť usnesení odvolacího soudu není usnesením ve věci samé. Kromě toho odvolací soud výrokem svého rozhodnutí přípustnost dovolání nevyslovil (§ 239 odst. l OSŘ) a žalovaná návrh na vyslovení přípustnosti dovolání nepodala (§ 239 odst. 2 OSŘ).

Pokud jde o podmínky přípustnosti dovolání určené v ustanovení § 237 odst. 1 OSŘ, pak vady řízení, k nimž je dovolací soud povinen přihlížet z úřední povinnosti (§ 242 odst. 3 OSŘ) a jejichž existence činí zmatečným (s výjimkami zakotvenými v ustanovení § 237 odst. 2 OSŘ) každé rozhodnutí odvolacího soudu, dovoláním namítány nejsou a z obsahu spisu nebyly zjištěny.

Dovolání žalované bylo proto jako nepřípustné odmítnuto [§ 243b odst. 4, a § 218 odst. 1 písm. c) OSŘ].

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení vychází ze skutečnosti, že žalovaná nebyla v dovolacím řízení úspěšná a žalobkyni žádné náklady nevznikly (§ 243b odst. 4, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 a § 142 odst. 1 OSŘ).

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 8. října 2001

JUDr. Jiří S p á č i l, CSc., v. r.

předseda senátu