22 Cdo 1281/2014
Datum rozhodnutí: 21.05.2014
Dotčené předpisy: § 107a odst. 1 a 2 o. s. ř. ve znění do 31.12.2013



22 Cdo 1281/2014
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., a soudců Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a Mgr. Davida Havlíka ve věci žalobce PP STROJMETAL s. r. o ., se sídlem v Kamenici, Ringhofferova 66, identifikační číslo osoby 29013569, zastoupeného JUDr. Tomášem Pelikánem, advokátem se sídlem v Praze 1, Dušní 22, proti žalovanému T. P. , o zřízení věcného břemene, vedené u Okresního soudu Praha-východ pod sp. zn. 11 C 68/2005, o dovolání původního žalovaného ZÁMEK KAMENICE, spol. s r. o., se sídlem v Kamenici-Štiříně, Ringhofferova 62, identifikační číslo osoby 25756567, zastoupeného Mgr. Jiřím Slavíčkem, advokátem se sídlem v Praze 4, Na Pankráci 11/449, proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 22. října 2013, č. j. 22 Co 185/2013-256, takto:

Dovolání se odmítá.
Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.):
Krajský soud v Praze ve sporu o zřízení věcného břemene na pozemcích parc. č. 574/3 a st. parc. č. 1107 v k. ú. T. usnesením ze dne 22. října 2013, č. j. 22 Co 185/2013-256, výrokem pod bodem I. zamítl návrh původního žalovaného na přerušení řízení a výrokem pod bodem II. připustil, aby do řízení na místo žalovaného vstoupil T. P., bytem P. Vyhověl tak návrhu žalobce, neboť vzal za prokázané, že po zahájení řízení nastala skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti účastníka řízení, o něž v řízení jde (§ 107a o. s. ř.). Podle výpisu z listu vlastnictví č. 3197 ke dni 21. 10. 2013 bylo vlastnické právo k pozemkům, jichž se řízení týká, vloženo pro T. P.
Proti výroku II. usnesení odvolacího soudu podává původní žalovaný dovolání, jehož přípustnost opírá o § 238a občanského soudního řádu ( o. s. ř. ); tvrdí, že T. P. ve skutečnosti vlastníkem předmětných pozemků není a že mezi ním a dovolatelem probíhá soudní spor o jejich vlastnictví.
Obsah rozhodnutí Krajského soudu v Praze i obsah dovolání jsou účastníkům známy, a proto na ně dovolací soud pro stručnost odkazuje.
Nejvyšší soud projednal a rozhodl o dovolání podle zákona č. 99/1963 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen o. s. ř. ).
Dovolání není přípustné, rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s judikaturou dovolacího soudu.
Má-li žalobce za to, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti účastníka řízení, o něž v řízení jde, může dříve, než soud o věci rozhodne, navrhnout, aby nabyvatel práva nebo povinnosti, popřípadě ten, kdo převzal výkon vlastnického práva k majetku, o nějž v řízení jde, vstoupil do řízení na místo dosavadního účastníka; to neplatí v případech uvedených v § 107. Soud návrhu usnesením vyhoví, jestliže se prokáže, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost uvedená v odstavci 1, a jestliže s tím souhlasí ten, kdo má vstoupit na místo žalobce; souhlas žalovaného nebo toho, kdo má vstoupit na jeho místo, se nevyžaduje. Právní účinky spojené s podáním žaloby zůstávají zachovány (§ 107a odst. 1 a 2 o. s. ř.). Judikatura vychází konstantně z toho, že otázku, zda tvrzené právo (povinnost) podle žalobce uvedené právní skutečnosti skutečně bylo převedeno na jiného, nelze posuzovat v rámci zkoumání procesního nástupnictví, ale jen v rozhodnutí o věci samé (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne ze dne 24. června 2003, sp. zn. 21 Cdo 306/2003, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod R 31/2004, a ze dne 4. září 2003, sp. zn. 29 Odo 708/2002, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod R 37/2004). Odvolací soud postupoval v souladu s uvedeným ustanovením i s judikaturou dovolacího soudu; je třeba zdůraznit, že v době, kdy o procesním nástupnictví rozhodoval, nebyl o určení vlastnictví ke sporné nemovitosti ještě veden soudní spor. Situaci, kdy někdo tvrdí, že je vlastníkem pozemku, ke kterému má být zřízeno právo nezbytné cesty, přičemž žalována je jiná osoba, evidovaná v katastru nemovitostí jako vlastník, řeší § 91a o. s. ř., ve které se uvádí: Kdo si činí nárok zcela nebo částečně na věc nebo právo, o nichž probíhá řízení mezi jinými osobami, může až do pravomocného skončení tohoto řízení podat žalobu proti těmto účastníkům .
Vzhledem k tomu, že dovolání v dané věci není přípustné, dovolací soud je podle § 243c odst. 1 o. s. ř. odmítl.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 21. května 2014 JUDr. Jiří Spáčil, CSc.
předseda senátu