22 Cdo 1144/2007
Datum rozhodnutí: 21.03.2007
Dotčené předpisy:





22 Cdo 1144/2007


U S N E S E N Í


Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., a soudců JUDr. Františka Baláka a JUDr. Marie Rezkové ve věci žalobkyně M. K., zastoupené advokátkou, proti žalovanému Z. K., zastoupenému advokátem, o zaplacení 6 024,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu ve Znojmě pod sp. zn. 6 C 440/99, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 15. ledna 2007, č. j. 17 Co 281/2003-112, takto:


I. Dovolání se odmítá.


II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.


Odůvodnění:


Ve věci šlo o vydání bezdůvodného obohacení, které měl žalovaný získat na úkor žalobkyně tím, že užíval bez právního důvodu její pozemky. Krajský soud v Brně jako soud odvolací k odvolání žalovaného rozsudkem ze dne 15. ledna 2007, č. j. 17 Co 281/2003-112, změnil rozsudek Okresního soudu ve Znojmě (dále soud prvního stupně ) ze dne 25. července 2003, č. j. 6 C 440/99-89, tak, že se žaloba v části, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku 3.874,- Kč s 20 % úrokem z prodlení od 21. 12. 1998 do zaplacení, zamítá ; rozhodnutí soudu prvního stupně zrušil a vrátil věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení ohledně zbývající částky 1.297,- Kč s 20 % úrokem z prodlení od 21. 12. 1998 do zaplacení , včetně výroků soudu prvního stupně o nákladech řízení.


V dovolání podaném proti rozsudku odvolacího soudu žalobkyně napadá ten výrok, kterým byl změněn výrok soudu I. stupně tak, že se žaloba za zaplacení částky 3.874,- Kč s 20 % úrokem z prodlení od 21. 12. 1998 do zaplacení zamítá . Dále uvádí, že bude na dovolacím soudu, aby posoudil, zda v daném případě lze považovat za splněné podmínky vydržení vlastnictví k pozemku žalovaným . Navrhuje, aby dovolací soud rozsudek odvolacího soudu v napadeném výroku zrušil.


Nejvyšší soud zjistil, že dovolání včas podané řádně zastoupenou účastnicí řízení (§ 240 odst. 1 a § 241 odst. 1 občanského soudního řádu dále OSŘ ) není podle § 237 odst. 2 písm. a) OSŘ přípustné. Z tohoto zákonného ustanovení plyne, že ve věcech, v nichž dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 20 000,- Kč a v obchodních věcech 50 000,- Kč, aniž by bylo přihlíženo k příslušenství pohledávek, není dovolání podle § 237 odst. 1 OSŘ přípustné.


Z dovolání žalobkyně je zřejmé, že napadá konkrétně výrok odvolacího soudu týkající se peněžitého plnění v částce nižší než 20 000,- Kč, a proto dovolací soud její dovolání podle § 243b odst. 5 za použití § 218 písm. c) OSŘ jako nepřípustné odmítl.


Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení vychází z neúspěšnosti dovolání žalobkyně s tím, že žalovanému náklady dovolacího řízení nevznikly (§ 243b odst. 5, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 OSŘ).


Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.


V Brně dne 21. března 2007


JUDr. Jiří Spáčil, CSc., v. r.


předseda senátu