22 Cdo 1103/2009
Datum rozhodnutí: 15.05.2009
Dotčené předpisy:





22 Cdo 1103/2009


U S N E S E N Í


Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy


JUDr. Františka Baláka a soudců JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., a Mgr. Michala Králíka, Ph.D., ve věci žalobkyně Ing. D. L., správkyně konkurzní podstaty úpadce B. N., zastoupené advokátem, proti žalované B. N., zastoupené advokátem, o vypořádání společného jmění manželů, vedené u Okresního soudu v Klatovech pod sp. zn. 8 C 316/2007, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 26. 8. 2008, č. j. 11 Co 302/2008-391, takto:


I. Dovolání se odmítá.


II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 23 475,14 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Ing. V. L.


S t r u č n é o d ů v o d n ě n í :


Podle § 243c odst. 2 občanského soudního řádu (dále OSŘ ) v odůvodnění usnesení, jímž bylo dovolání odmítnuto nebo jímž bylo zastaveno dovolací řízení, dovolací soud pouze stručně vyloží důvody, pro které je dovolání opožděné, nepřípustné, zjevně bezdůvodné nebo trpí vadami, jež brání pokračování v dovolacím řízení, nebo pro které muselo být dovolací řízení zastaveno.


Krajský soud v Plzni jako soud odvolací k odvolání žalované rozsudkem ze dne 26. 8. 2008, č. j. 11 C 302/2008-391, potvrdil rozsudek Okresního soudu v Klatovech ze dne 29. 2. 2008, č. j. 8 C 316/2007-359.


Přípustnost dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu přicházela v úvahu jen při splnění předpokladů uvedených v § 237 odst. 1 písm. c) občanského soudního řádu (dále OSŘ ). Dovolání podle uvedeného ustanovení však přípustné není. Rozhodnutí odvolacího soudu nemá ve věci po právní stránce zásadní význam, neboť napadené rozhodnutí není v rozporu s hmotným právem, ať již jde o řešení otázky, zda má být závazek z úvěrové smlouvy ze dne 7. 7. 1995 zařazen do vypořádání jako společný závazek úpadce a žalované, nebo o skutečnost, že předmětem řízení se nestal pozemek parc. č. 232/1 v kat. území L. pod R. Nejvyšší soud České republiky (dále Nejvyšší soud ) zde odkazuje na zcela správné právní posouzení obou otázek odvolacím soudem. Namítaným procesním pochybením se dovolací soud nemohl zabývat, neboť vady řízení jsou důvodem pro připuštění dovolání podle § 237 odst. 1 písm. c) OSŘ jen v případě, že jde o řešení procesní otázky zásadního významu


(viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 2. 2008, sp. zn. 22 Cdo 3574/2006, publikované pod č. C 5780 v Souboru civilních rozhodnutí Nejvyššího soudu, C. H. Beck, Praha).


Z uvedených důvodů Nejvyšší soud, vycházeje z toho, že obsah rozsudků soudů obou stupňů i obsah dovolání jsou účastníkům známy a jsou součástí procesního spisu vedeného soudem prvního stupně, dovolání žalované podle § 243b odst. 5 věty první


a § 218 písm. c) OSŘ odmítl.


Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení vychází z toho, že dovolání žalované bylo odmítnuto a žalobkyni vznikly náklady (§ 243b odst. 5, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 OSŘ). Náklady vzniklé žalobkyni představují odměnu advokáta za její zastoupení v dovolacím řízení, která činí podle § 3 odst. 1, bodu 5 (z částky 2 020 314,34 Kč), § 4 odst. 3, § 10 odst. 3, § 14 odst. 1, § 15 a § 18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů částku 19 427,- Kč a paušální náhradu hotových výdajů 300,- Kč podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif) ve znění pozdějších předpisů a činí celkem včetně náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 19 % (§ 137 odst. 3 OSŘ) 23 475,14 Kč. Platební místo a lhůta k plnění vyplývají z § 149 odst. 1


a § 160 odst. 1 OSŘ.


Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.


Nesplní-li žalovaná dobrovolně, co jí ukládá toto rozhodnutí, může žalobkyně podal návrh na výkon rozhodnutí.


V Brně dne 15. května 2009


JUDr. František Balák, v. r.


předseda senátu