22 Cdo 1093/2013
Datum rozhodnutí: 06.05.2013
Dotčené předpisy: § 243b odst. 5 o. s. ř.




22 Cdo 1093/2013
U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a soudců JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., a Mgr. Davida Havlíka ve věci žalobkyně E. T. , bytem v P., V. 515, zastoupené JUDr. Vlastou Rydvalovou, advokátkou se sídlem v Blansku, nám. Svobody 2, proti žalovanému J. D., bytem v B., D. 38, o vydání movitých věcí, vedené u Okresního soudu v Blansku pod sp. zn. 6 C 37/2010, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 4. prosince 2012, č. j. 37 Co 341/2011-91, takto:

I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
O d ů v o d n ě n í :

Podle § 243c odst. 2 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř. ) v odůvodnění usnesení, jímž bylo dovolání odmítnuto nebo jímž bylo zastaveno dovolací řízení, dovolací soud pouze stručně vyloží důvody, pro které je dovolání opožděné, nepřípustné, zjevně bezdůvodné nebo trpí vadami, jež brání pokračování v dovolacím řízení, nebo pro které muselo být dovolací řízení zastaveno.
Okresní soud v Blansku (dále jen soud prvního stupně ) rozsudkem ze dne 25. března 2011, č. j. 6 C 37/2010-61, ve výroku I. zastavil řízení ohledně movitých věcí uvedených v tomto výroku. Ve výroku II. pak uložil povinnost žalovanému vydat žalobkyni v tomto výroku blíže specifikované movité věci. Ve výroku III. zamítl žalobu o vydání konkretizovaných movitých věcí a ve výrocích IV. - V. rozhodl o náhradě nákladů řízení.
K odvolání žalovaného proti výrokům II., IV. a V. rozsudku soudu prvního stupně Krajský soud v Brně (dále jen odvolací soud ) rozsudkem ze dne 4. prosince 2012, č. j. 37 Co 341/2011-91, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil (výrok I. rozsudku odvolacího soudu) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok II. a III. rozsudku odvolacího soudu).
Rozsudek odvolacího soudu napadl žalovaný v zákonné lhůtě podaným dovoláním, které podáním ze dne 14. března 2013 vzal zpět.
Podle článku II. Přechodná ustanovení, bodu 7. zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, účinného od 1. ledna 2013, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů, s výjimkou § 243c odst. 3 zákona, který se užije ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Protože napadené rozhodnutí odvolacího soudu bylo vydáno dne 24. září 2012, projednal a rozhodl dovolací soud o dovolání dovolatele podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. prosince 2012.
Podle § 243b odst. 5 věty druhé o. s. ř. vezme-li dovolatel dovolání zcela zpět, dovolací soud řízení zastaví. Dovolací soud proto dovolací řízení zastavil.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení vychází z § 243b odst. 5, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 a § 146 odst. 1 písm. c) o. s. ř. a skutečnosti, že žalovaný zpětvzetím dovolání zavinil zastavení dovolacího řízení, a byl by proto povinen ve smyslu § 146 odst. 2 věta první o. s. ř. nahradit žalobkyni náklady dovolacího řízení. Podle obsahu spisu však žalobkyni v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 6. května 2013
Mgr. Michal K r á l í k, Ph.D.
předseda senátu