22 Cdo 1027/2005
Datum rozhodnutí: 16.11.2005
Dotčené předpisy: § 126 předpisu č. 40/1964Sb.




22 Cdo 1027/2005

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Baláka a soudců JUDr. Marie Rezkové a JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., ve věci žalobce P. D., zastoupeného advokátem, proti žalovanému V. D., zastoupenému advokátem, o zdržení se zásahu do práva a trpění výkonu práva, vedené u Okresního soudu v Domažlicích pod sp. zn. 4 C 80/2003, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 2. července 2004, č. j. 11 Co 513/2003-88, takto:

Rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 2. července 2004, č. j. 11 Co 513/2003-88, se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud v Domažlicích (dále soud prvního stupně ) rozsudkem ze dne 17. července 2003, č. j. 4 C 80/2003-65, zamítl návrh, kterým se žalobce domáhal, aby žalovanému bylo uloženo, aby se zdržel zásahu do práva žalobce bezplatně brát podle své potřeby vodu ze studny s vodovodním vrtem, nacházející se na pozemku parc. č. 3/5 v kat. území P., zapsaném u Katastrálního úřadu v D. na LV č. 645 pro obec Ú. a kat. území P., práva vést přes tento pozemek vodovodní potrubí za účelem odběru vody ze studny a práva vstupovat na tento pozemek za účelem údržby a oprav tohoto vodovodního potrubí a trpět výkon práva žalobce bezplatně brát podle své potřeby vodu ze studny s vodovodním vrtem na označeném pozemku, práva vést přes označený pozemek vodovodní potrubí za účelem odběru vody ze studny a práva vstupovat na pozemek za účelem údržby a oprav tohoto vodovodního potrubí. Dále rozhodl o náhradě nákladů řízení.

Soud prvního stupně vyšel ze zjištění, že smlouvou uzavřenou mezi účastníky z 13. 2. 2003 došlo k rozdělení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, podle níž do výlučného vlastnictví žalobce připadl dům č. p. 20, stavební parc. č. 1 včetně chléva, stodoly, kůlny a venkovních úprav a zahrada parc. č. 3/6, jak je vyznačena v geometrickém plánu Ing. J. H. z 23. 1. 2003, č. 8018/2003, včetně venkovních úprav. Do výlučného vlastnictví žalovaného připadla stavební parc. č. 43 včetně venkovních úprav a zahrada parc. č. 3/5, jak je vyznačena v uvedeném geometrickém plánu Ing. J. H., včetně studny a venkovních úprav. Označené nemovitosti se nacházejí v kat. území P. Účastníci smlouvy se dále dohodli na zřízení věcného břemene omezujícího zahradu parc. č. 3/5 ve prospěch domu č. p. 20, stavební parc. č. 1 a zahrady parc. č. 3/6 a spočívajícího v právu vlastníka domu č. p. 20 se stavební parc. č. 1 a zahrady parc. č. 3/6 bezplatně brát podle své potřeby vodu ze studny s vodovodním vrtem, nacházející se na zahradě parc. č. 3/5, v právu vlastníku domu č. p. 20 a blíže označených nemovitostí vést přes zahradu parc. č. 3/5 vodovodní potrubí za účelem odběru vody ze studny a v právu těchto vlastníků vstupovat na zahradu parc. č. 3/5 za účelem údržby a oprav tohoto vodovodního potrubí. Soud prvního stupně zamítl návrh proto, že uvedenou smlouvou nebylo vlastníkům domu č. p. 20 zřízeno právo užívat k odběru vody technické zařízení jiného vlastníka. Pokud žalovaný uzavřel kohout ponorného čerpadla ve vodovodním vrtu, nebrání tím žalobci v jeho právu z věcného břemene, žalovaný žalobci nebrání, aby bezplatně bral podle své potřeby vodu ze studny, avšak aby tak činil prostřednictvím svých technických zařízení.

Krajský soud v Plzni jako soud odvolací k odvolání žalobce rozsudkem ze dne 2. července 2004, č. j. 11 Co 513/2003-88, rozsudek soudu prvního stupně ve věci samé změnil tak, že žalovanému uložil povinnost zdržet se zásahů do práva žalobce bezplatně brát podle své potřeby vodu ze studny s vodovodním vrtem, která se nachází na pozemkové parcele č. 3/5 v katastrálním území P., zapsané v katastru nemovitostí Katastrálního úřadu v D. na listu vlastnictví č. 645 pro obec Ú. v katastrálním území P. , a dále povinnost trpět výkon práva žalobce bezplatně brát podle své potřeby vodu ze studny s vodovodním vrtem, která se nachází na pozemkové parcele č. 3/5 v katastrálním území P. shora již specifikované . Dále rozhodl o náhradě nákladů řízení. Odvolací soud uvedl, že věcné břemeno spočívající mj. v právu vlastníků domu č. p. 20 se stavební parc. č. 1 a zahrady parc. č. 3/6 v kat. území P. bezplatně brát podle své potřeby vodu ze studny s vodovodním vrtem, která se nachází v tomtéž kat. území na zahradě parc. č. 3/5, bylo zřízeno za určitého existujícího stavu, kdy braní vody ze studny již určitým způsobem probíhalo a ke spokojenosti účastníků také fungovalo . Pokud žalovaný 1. 5. 2003 uzavřel kohout u ponorného čerpadla ve vodovodním vrtu na pozemku parc. č. 3/5 a přerušil tak dodávku vody do domu č. p. 20, odvolací soud zásah žalovaného do práv žalobce z věcného břemene kvalifikoval jako neoprávněný. Z tohoto hlediska podle odvolacího soudu odpadl důvod zabývat se otázkami, zda zařízení pro čerpání vody ze studny s vodovodním vrtem je či není vlastnictvím toho kterého z účastníků, resp. otce žalobce, zda je či není žalovaný povinen umožnit čerpání vody žalobci na své náklady a otázkou za jakých předpokladů byla dohoda o zřízení věcného břemene koncipována .

Proti rozhodnutí odvolacího soudu podal žalovaný dovolání z důvodů, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci a že vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování. Uvádí, že nedovede posoudit, nakolik je smlouva o zřízení věcného břemene v části, týkající se zřízení práva k čerpání vody z vodovodního vrtu, neplatná s ohledem na neurčitost a nepřesnost v označení i s ohledem na skutečnost, že předmětný průzkumný vrt nebyl nikdy zkolaudován jako stavba sloužící k odběru vody. Do budoucna nehodlá žalobci bránit v odběru vody z vrtu a je toho názoru, že po splnění dalších podmínek bude možno vrt jako studnu sloužící k odběru vody zkolaudovat, stejně jako i technické zařízení sloužící k bezpečnému čerpání vody do nemovitosti žalobce, bude nalezeno řešení ke spokojenosti žalobce. Podle žalovaného pokud se v rozhodnutí odvolacího soudu uvádí bezplatně brát podle své potřeby vodu ze studny s vodovodním vrtem , je rozhodnutí neurčité a nelze je vykonat. Bez ohledu na to, že sami účastníci ve smlouvě nepřesně označili vodovodní vrt , odvolací soud ve svém rozhodnutí blíže nevymezil, co míní nemovitostí označenou jako studnu s vodovodním vrtem . Na pozemku žalovaného parc. č. 3/5 se nachází studna, asi sto let stará, a geologický průzkumný vrt, který není se stavbou studny nijak stavebně propojen. Vedle toho se na pozemku žalovaného nachází další stavba, kterou lze označit jako jímku , v níž bylo umístěno čerpací zařízení malá ocelová nádrž na vodu s čerpadlem, někdy také nazývaná domácí vodárnou. V geologickém vrtu jsou umístěna dvě ponorná čerpadla, jedno žalobce, druhé žalovaného. V současné době z jímky nevede žádné funkční vodovodní potrubí do domu žalobce. Dne 20. června 2004 podle rozhodnutí odvolacího soudu otevřel kohout, který měl v minulosti vést vodu navazujícím potrubím do domu žalobce, protože však voda začala volně vytékat do jímky a okolí a hrozilo, že dojde k poškození čerpacího zařízení a úrazu elektrickým proudem přítomným osobám, byl nucen kohout znovu uzavřít. Proč bylo odstraněno potrubí vedoucí z jímky k domu žalobce, žalovaný neví. Skutkový závěr odvolacího soudu, že žalovaný dne 1. 5. 2003 učinil určitá opatření (uzavření kohoutu u ponorného čerpadla ve vodovodním vrtu ) a přerušil tak dodávku vody do domu č. p. 20 nemá oporu v provedeném dokazování a není pravdivé. K tomu namítá, že u ponorného čerpadla žádný kohout není a že v uvedený den pouze přepojil vodárnu v jímce na svůj přívod elektrického proudu, neboť dříve byl brán elektrický proud z nemovitosti žalobce a žalobce tak měl možnost dodávku proudu přerušovat a tím žalovanému znemožňovat odběr vody, což se také stávalo. Nemůže souhlasit s rozhodnutím odvolacího soudu, které mu fakticky ukládá, aby žalobci dodával vodu na své náklady. Pokud technické zařízení na čerpání vody nesplňovalo právními předpisy stanovené požadavky, bylo jeho oprávněním odběru vody zamezit. Navrhl, aby dovolací soud rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.

Žalobce navrhl, aby dovolání pro jeho zjevnou bezdůvodnost bylo odmítnuto, případně zamítnuto. Zpochybňování platnosti smlouvy o zřízení věcného břemene žalovaným žalobce považuje za účelové. Při uzavírání smlouvy vůle účastníků směřovala k zajištění dodávky vody pro nemovitost žalobce prostřednictvím studny funkčně spojené s vodovodním vrtem probíhající v této podobě nepřetržitě a nerušeně od roku 1994 . Skutečnost, že vrt nebyl nikdy jako studna kolaudován, je irelevantní ve vztahu k předmětu řízení i k občanskoprávnímu vztahu ze zřízeného věcného břemene. Bezpředmětná je také nabídka žalovaného, aby si žalobce zajistil odběr vody pomocí jiného technického zařízení, když žalovaný úmyslným jednáním dosavadní odběr vody žalobci znemožnil. Neobstojí ani námitka o nevykonatelnosti rozhodnutí odvolacího soudu. Skutková zjištění odvolacího soudu mají oporu v provedeném dokazování. Pro rozhodnutí soudu ve věci samé bylo nerozhodné přesné umístění kohoutu, s nímž žalovaný manipuloval za účelem znemožnění odběru vody. Tvrzení žalovaného o nutnosti kolaudace a o ohrožení životů a zdraví jsou novými skutečnosti, které nelze v dovolání uplatnit.

Nejvyšší soud jako soud dovolací po zjištění, že dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou včas a že je přípustné, přezkoumal napadený rozsudek podle § 242 odst. 1 a 3 občanského soudního řádu (dále OSŘ ) v rozsahu dovolatelem uplatněných dovolacích námitek a dospěl k závěru, že dovolání je důvodné.

Podle § 241a odst. 3 je-li dovolání přípustné podle § 237 odst. 1 písm. a) a b), popřípadě podle obdobného užití těchto ustanovení (§ 238 a 238a), lze dovolání podat také z důvodu, že rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování.

Nejvyšší soud v rozhodnutí publikovaném v Souboru pod C 8, svazek 1, dovodil, že za skutkové zjištění, které nemá oporu v provedeném dokazování, je třeba ve smyslu ustanovení § 241 odst. 3 písm. c) OSŘ ve znění před novelou č. 30/2000 Sb. považovat výsledek hodnocení důkazů soudem, který neodpovídá postupu vyplývajícímu z ustanovení § 132 OSŘ, protože soud vzal v úvahu skutečnosti, které z provedených důkazů nebo přednesů účastníků nevyplynuly a ani jinak nevyšly za řízení najevo, protože soud pominul rozhodné skutečnosti, které byly provedenými důkazy prokázány nebo vyšly za řízení najevo, nebo protože v hodnocení důkazů, popřípadě poznatků, které vyplynuly z přednesů účastníků nebo které vyšly najevo jinak, z hlediska závažnosti (důležitosti), zákonnosti, pravdivosti, eventuálně věrohodnosti je logický rozpor, nebo který odporuje ustanovení § 133 až 135 OSŘ. Skutkové zjištění nemá oporu v provedeném dokazování v podstatné části tehdy, týká-li se skutečností, které byly významné pro posouzení věci z hlediska hmotného práva. Provedeným dokazováním je třeba rozumět jak dokazování provedené u soudu prvního stupně, tak i dokazování u soudu odvolacího . Pro dovolací řízení jsou významné jen ty námitky, které jsou způsobilé zpochybnit logiku úsudku soudu o tom, co bylo dokazováním zjištěno, eventuálně ty námitky, z nichž plyne, že soud z logicky bezchybných dílčích úsudků (zjištění) učinil nesprávné (logicky vadné) skutkové závěry (k tomu srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu uveřejněné v Souboru pod C 638, svazek 8). Uvedené právní závěry jsou zcela použitelné pro posouzení dovolacího důvodu z hlediska § 241a odst. 3 OSŘ.

Odvolací soud při rozhodování vyšel ze skutkového zjištění, že žalovaný dne 1. 5. 2003 učinil určitá opatření (uzavření kohoutu u ponorného čerpadla ve vodovodním vrtu nacházejícím se na pozemkové parcele č. 3/5, a přerušil tak dodávku vody do domu č. p. 20 . Toto podstatné skutkové zjištění odvolacího soudu nemá podle obsahu spisu oporu v provedeném dokazování, ale naopak je s ním v rozporu. Soud prvního stupně provedl dokazování výslechem účastníků. Žalobce uvedl, že ve vrtu je ponorné čerpadlo, od něhož vedou trubky do vodárny, nacházející se vedle studny, z níž jsou rozvody do nemovitostí žalobce a žalovaného. Na tomto rozvodu je kohout nyní uzavřený a je odpojena elektřina. Žalovaný vypověděl, že ve vrtu jsou dvě ponorná čerpadla, na nichž žádné kohouty nejsou. Elektřinu přepojil u vodárny u studny a kohout uzavřel u vodárny. Z výpovědí obou účastníků je tak zřejmé, že žalovaný neuzavřel kohout u ponorného čerpadla ve vodovodním vrtu, ale u vodárny vedle studny. Dovolací důvod podle § 241a odst. 3 OSŘ je proto dán.

Nesprávným právním posouzením věci je omyl soudu při aplikaci práva na zjištěný skutkový stav (skutkové zjištění). O mylnou aplikaci právních předpisů se jedná, jestliže soud použil jiný právní předpis, než který měl správně použít, nebo aplikoval sice správný právní předpis, ale nesprávně jej vyložil, popř. že ze správných skutkových zjištění vyvodil nesprávné právní závěry.

Písemnou smlouvou z 13. 2. 2003 o rozdělení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, uzavřenou mezi účastníky, bylo zřízeno věcné břemeno omezující zahradu č. 3/5 ve prospěch domu č. p. 20 se stav. parc. č. 1 a zahrady č. 3/6 v kat. území P., spočívající v právu vlastníků domu č. p. 20 se stav. parc. č. 1 a zahrady č. 3/6 v kat. území P. bezplatně brát podle své potřeby vodu ze studny s vodovodním vrtem, která se nachází na zahradě č. 3/5 v kat. území P., v právu vést přes zahradu č. 3/5 vodovodní potrubí za účelem odběru vody ze studny a v právu vstupovat na zahradu č. 3/5 za účelem údržby a oprav tohoto vodovodního potrubí.

K výkladu právních úkonů učiněných písemnou formou se Nejvyšší soud ČR vyjádřil v rozsudku z 28. 2. 2002, sp. zn. 33 Odo 311/2001, publikovaném v Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu, vydávaném nakladatelstvím C. H. Beck, pod C 1075, svazek 15, podle kterého u právního úkonu učiněného v písemné formě je právně významná jen vůle účastníků vyjádřená v písemném textu; záměry účastníků nevyjádřené v písemném textu nebo odlišné od záměrů v něm zachycených, jsou právně bezvýznamné . Na tomto právním názoru dovolací soud neměl důvod nic měnit.

S ohledem na písemný text smlouvy o zřízení věcného břemene a uvedený právní názor týkající se výkladu písemných právních úkonů je třeba přisvědčit žalovanému, že zřízené věcné břemeno neukládá žalovanému povinnost dodávat vodu vlastníkům domu č. p. 20 se stav. parc. č. 1 a zahrady č. 3/6, ale ukládá povinnost strpět úkony žalobce, které mu umožní čerpat blíže neurčeným způsobem vodu z předmětné studny s vodovodním vrtem. V tomto ohledu pak nemůže být bez významu otázka vlastnictví technického zařízení umožňujícího dodávku vody do nemovitosti žalobce, neboť žaloba, aby žalovanému byla uložena povinnost zdržet se zásahů do práva žalobce bezplatně brát podle své potřeby vody ze studny s vodovodním vrtem, kdy zásah žalovaného do tohoto práva žalobce má spočívat v uzavření kohoutu u vodárny, konkrétně vodovodního rozvodu vedoucího k nemovitosti žalobce, by se jevila opodstatněnou pouze v případě, že by technické zařízení umožňující dodávku vody do nemovitosti žalobce bylo ve vlastnictví žalobce nebo ve spoluvlastnictví účastníků. Odvolací soud se rovněž nevypořádal s námitkou žalovaného, že odběr z předmětné studny s vodovodním vrtem je v rozporu s vodohospodářskými předpisy, tj. že vodovodní vrt nebyl zkolaudován . Výkon práv z věcného břemene by jistě nemohl požívat soudní ochrany, pokud by byl v rozporu s veřejnoprávními předpisy. Tato skutečnost by však sama o sobě nemohla nic změnit na právu žalobce brát podle své potřeby vodu ze studny na zahradě č. 3/5 jako takové, neboť jak vyplývá z obsahu spisu, vodovodní vrt se nachází na jiném místě zahrady č. 3/5, se studnou je spojen vodovodním potrubím a byl zbudován za účelem doplňování vody do studny pro případ, že by voda ze studny nepostačovala k uspokojení spotřeby vody v nemovitostech účastníků. V daném případě nejde o tzv. ochranu pokojného stavu (chráněného předběžně ustanovením § 5 ObčZ) trvajícího řadu let, ale o spor o obsah konkrétního práva vyplývajícího ze smlouvy o zřízení věcného břemene, uzavřené krátce předtím, než došlo ke sporu mezi účastníky o jeho výkon. Ostatně obecně lze konstatovat, že ochrana pokojného stavu sama o sobě nemůže být důvodem pro zamítnutí negatorní žaloby vycházející z ustanovení § 126 ObčZ. Nelze přehlédnout, že do uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene žalobce bral vodu ze studny s vodovodním vrtem z titulu svého spoluvlastnického práva ke studni a zahradě č. 3, která v rámci vypořádání podílového spoluvlastnictví účastníků k nemovitostem byla rozdělena na parc. č. 3/5 a 3/6, kdy parc. č. 3/5 včetně studny připadla žalovanému a parc. č. 3/6 žalobci.

Z uvedeného vyplývá, že ani právní posouzení věci odvolacím soudem nebylo správné, dovolací soud proto rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení (§ 243b odst. 2 a 3 OSŘ).

Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 16. listopadu 2005

JUDr. František Balák, v. r.

předseda senátu