21 Nd 50/2002
Datum rozhodnutí: 26.03.2002
Dotčené předpisy:




21 Nd 50/2002

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl ve věci konkursu na majetek dlužníka L. H., vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 28 K 224/95, o návrhu dlužníka na vyloučení soudců Vrchního soudu v Olomouci, takto:

Řízení o návrhu dlužníka na vyloučení soudců Vrchního soudu v Olomouci ve věci, vedené u tohoto soudu pod sp. zn. Nco 12/2002, se zastavuje.

O d ů v o d n ě n í :

Dlužník L. H. v podání ze dne 30.10.2000, které došlo soudu prvního stupně dne 1.11.2000, mimo jiné navrhl, aby bylo rozhodnuto, že jsou vyloučení z projednávání a rozhodování této věci soudci Vrchního soudu v Olomouci.

Nejvyšší soud České republiky jako nadřízený soud (§ 16 odst.1 o.s.ř.) návrh projednal a rozhodl o něm podle Občanského soudního řádu ve znění účinném do 31.12.2000 - dále jen "o.s.ř." (srov. Část dvanáctou, Hlavu I, bod 5. zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony).

Podle ustanovení § 14 odst.1 o.s.ř. soudci jsou vyloučeni z projednávání a rozhodování věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům lze mít pochybnost o jejich nepodjatosti.

Podle ustanovení § 15 odst.2 o.s.ř. účastníci mají právo vyjádřit se o osobách soudců; skutečnosti, pro které je soudce vyloučen, jsou povinni sdělit neprodleně.

V posuzovaném případě dlužník navrhl, aby z projednání a rozhodování této věci byli vyloučeni soudci Vrchního soudu v Olomouci, aniž by uvedl, kteří ze soudců Vrchního soudu v Olomouci by měli být vyloučeni a z jakých konkrétních skutečností má za to, že lze mít pochybnost o jejich nepodjatosti.

Nejvyšší soud České republiky proto usnesením ze dne 8.3.2002 č.j. 21 Nd 50/2002-347 - poté, co obdobné výzvy soudu prvního stupně byly bezvýsledné - dlužníka vyzval, aby svoje podání ze dne 30.10.2000 v uvedeném směru doplnil, určil mu k tomu lhůtu 5 dnů a poučil jej, že řízení o tomto návrhu bude zastaveno, jestliže výzvě řádně a včas nevyhoví.

Uvedené usnesení Nejvyššího soudu ČR bylo dlužníku (jeho zástupci advokátu) doručeno dne 13.3.2002. Podáním ze dne 13.3.2002 dlužník Nejvyššímu soudu ČR sdělil, že "nemá žádné věcné argumenty, kterými by odůvodnil podání ze dne 30.10.2000 o podjatosti soudců Vrchního soudu v Olomouci".

Vzhledem k tomu, že dlužník svůj návrh na vyloučení soudců Vrchního soudu v Olomouci z projednávání a rozhodování této věci řádně nedoplnil a že pro tento nedostatek nelze v řízení o tomto návrhu pokračoval, Nejvyšší soud České republiky řízení o návrhu dlužníka na vyloučení soudců Vrchního soudu v Olomouci podle ustanovení § 43 odst.2 o.s.ř. zastavil.

Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 26. března 2002

JUDr. Ljubomír Drápal,v.r.

předseda senátu