21 Nd 449/2016
Datum rozhodnutí: 14.02.2017
Dotčené předpisy: § 11 odst. 3 o. s. ř., § 45 odst. 2 předpisu č. 120/2001Sb.



21 Nd 449/2016


U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., a soudců JUDr. Zdeňka Novotného a JUDr. Mojmíra Putny, v exekuční věci oprávněného hlavního města Prahy , se sídlem magistrátu v Praze 1, Mariánské náměstí č. 2, proti povinnému Y. T. , pro vymožení 500 Kč a náklady exekuce, vedené u Okresního soudu Praha-západ pod sp. zn. 207 EXE 5113/2016, o určení místní příslušnosti, takto:

Věc vedenou u Okresního soudu Praha-západ pod sp. zn. 207 EXE 5113/2016 projedná a rozhodne Okresní soud Praha-západ .

O d ů v o d n ě n í :
Dne 21. 11. 2016 byl u Okresního soudu Praha-západ prostřednictvím soudního exekutora podán exekuční návrh proti povinnému. V žádosti o pověření a nařízení exekuce byla uvedena adresa bydliště povinného D.

Okresní soud Praha-západ usnesením ze dne 24. 11. 2016 č. j. 207 EXE 5113/2016-17, vyslovil svoji místní nepříslušnost a předložil věc podle ustanovení § 11 odst. 3 zákona č. 99/1963 sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř. ), Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o určení místně příslušného soudu. Okresního soud vyšel ze zjištění, že povinný neprochází Centrální evidencí obyvatelstva a není evidován ani v registru obyvatel (cizinců).

Podle ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.

Podle ustanovení § 45 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti a o změně dalších zákonů (exekuční řád), ve znění účinném od 1. 1. 2013, místně příslušným exekučním soudem je soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek.

V daném případě není zpochybněno, že věc patří do pravomoci českých soudů a je zřejmé, že nelze určit soud povinného ve smyslu ustanovení § 45 odst. 2 exekučního řádu, neboť není známo kde, a zda vůbec, se povinný zdržuje v České republice, a není známo ani místo, kde má případný majetek postižitelný exekucí.

Nejvyšší soud v usnesení ze dne 12. 9. 2012 sp. zn. 31 Nd 200/2012, vyložil, že skutečnost, zda povinný má exekučně postižitelný majetek na území České republiky, který by mohl být po nařízení exekuce soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, vychází najevo až činností soudem pověřeného soudního exekutora v rámci provádění exekuce. Exekuční soud proto před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinného. Ve fázi řízení před nařízením exekuce, kdy způsob jejího provedení dosud nebyl stanoven, není možné prozatím dovodit, zda povinný, který nemá známé bydliště na území České republiky, zde má majetek, jenž by podléhal exekuci. Nejvyšší soud rozhodující podle ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř. proto určí místně příslušný soud podle zásady hospodárnosti.

Protože jsou splněny předpoklady uvedené v ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř., Nejvyšší soud rozhodl tak, že věc projedná a rozhodne Okresní soud Praha-západ, u něhož bylo exekuční řízení zahájeno (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 4 Nd 347/2011, 4 Nd 392/2011, či 32 Nd 80/2012), a to i s ohledem na požadavek procesní ekonomie.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 14. února 2017
JUDr. Lubomír Ptáček, Ph.D. předseda senátu