21 Nd 310/2015
Datum rozhodnutí: 20.10.2015
Dotčené předpisy: § 11 odst. 3 o. s. ř., § 105 odst. 2 o. s. ř.



21 Nd 310/2015


U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Olgy Puškinové a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Mojmíra Putny v právní věci žalobkyně CPI BYTY, a. s. se sídlem v Praze 1, Novém Městě, Vladislavova č. 1390/17, IČO 26228700, zastoupené JUDr. Tomášem Rybářem, Ph.D., advokátem se sídlem v Praze 1, Purkyňova č. 2121/3, proti povinnému T. V. H. , o zaplacení 5.576,- Kč a 11.390,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Teplicích pod sp. zn. 121 C 62/2014, o určení místní příslušnosti, takto:

Věc vedenou u Okresního soudu v Teplicích pod sp. zn. 121 C 62/2014 projedná a rozhodne Okresní soud v Teplicích.
Odůvodnění:


U Okresního soudu v Teplicích je pod sp. zn. 121 C 62/2014 vedeno řízení, v němž se žalobkyně domáhá, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit jí částky 5.576,- Kč a 11.390,- Kč s příslušenstvím. V návrhu na vydání platebního rozkazu (žalobě) je jako bydliště žalovaného uvedena adresa D.
Okresní soud v Teplicích usnesením ze dne 14. 8. 2015, č. j. 121 C 62/2014-71, vyslovil svou místní nepříslušnost s tím, že po uplynutí lhůty k podání odvolání žalobkyni bude věc předložena Nejvyššímu soudu k určení místně příslušného soudu k projednání a rozhodnutí věci podle ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř. V odůvodnění usnesení uvedl, že na adrese označené v žalobě měl žalovaný zřejmě umístěnu provozovnu v rámci své podnikatelské činnosti, že evidenční adresa jeho trvalého pobytu Ú. n L., je adresou, na níž sídlí úřad MV ČR - Regionální oddělení pobytu cizinců Ústí nad Labem, kde se trvale zdržovat nemůže, že adresa jiného možného bydliště žalovaného zjištěna nebyla, že se nenachází ve výkonu trestu odnětí svobody a že na území České republiky nevlastní ani žádné nemovité věci.
Podle ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř., jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
Podle ustanovení § 105 odst. 2 o. s. ř. vysloví-li soud, že není příslušný, postoupí věc po právní moci tohoto usnesení příslušnému soudu nebo ji za podmínek § 11 odst. 3 předloží Nejvyššímu soudu.
Nejvyšší soud v usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia ze dne 12. listopadu 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013, uveřejněném pod číslem 11/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, vyložil a odůvodnil právní názor, že je-li Nejvyšší soud žádán o určení místně příslušného soudu podle ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř. na základě pravomocného rozhodnutí, jímž soud prvního stupně vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl o postoupení věci Nejvyššímu soudu za účelem určení místně příslušného soudu, Nejvyšší soud určí místně příslušný soud, aniž zkoumá (aniž je oprávněn zkoumat), zda je dána pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci.
Nejvyšší soud České republiky, vycházeje z obsahu spisu a přihlížeje k zásadě hospodárnosti řízení, tedy rozhodl podle ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř. tak, že jako místně příslušný soud v dané věci určil Okresní soud v Teplicích, u nějž byl návrh na vydání platebního rozkazu (žaloba) podán, a který ve věci provedl prvotní úkony.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 20. října 2015

JUDr. Olga Puškinová
předsedkyně senátu