21 Nd 260/2013
Datum rozhodnutí: 24.10.2013
Dotčené předpisy: § 11 odst. 3 o. s. ř.



21 Nd 260/2013


U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Mojmíra Putny a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Zdeňka Novotného v exekuční věci oprávněného I. P. , zastoupeného Mgr. Milošem Znojemským, advokátem se sídlem v Hradci Králové, Velké náměstí č. 29, proti povinnému STAY ACTIVE INC. se sídlem Second Floor, Capital City, Independence Avenue, P. O. BOX 1312, Viktoria, Mahé, Seychely, IČO 000093237, pro 6.600,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 72 EXE 356/2013, o určení místní příslušnosti soudu, takto:

Věc vedenou u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 72 EXE 356/2013 projedná a rozhodne Obvodní soud pro Prahu 4.

O d ů v o d n ě n í :

Exekutorka JUDr. Marcela Dvořáčková podala k Obvodnímu soudu pro Prahu 4 žádost o pověření a nařízení exekuce na majetek povinného pro vymožení pohledávky oprávněného ve výši 6.600,- Kč, a to na základě vykonatelného usnesení Okresního soudu v Pardubicích ze dne 9. 10. 2012, č. j. 127 EC 97/2012-29. Návrh oprávněného na nařízení exekuce byl doručen dne 3. 1. 2013 Exekutorskému úřadu v Hradci Králové.

Obvodní soud pro Prahu 4 usnesením ze dne 25. 2. 2013, č. j. 72 EXE 356/2013-21, exekuční řízení podle ustanovení § 104 odst. 1 o. s. ř. (pro nedostatek pravomoci) zastavil a rozhodl, že žádný z účastníků ani exekutorka JUDr. Marcela Dvořáčková nemá právo na náhradu nákladů řízení. Vycházel z toho, že povinný (právnická osoba) nemá sídlo v České republice a že oprávněný neuvedl žádný konkrétní majetek povinného nacházející se na území České republiky.

Městský soud v Praze k odvolání oprávněného usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že exekuční řízení se nezastavuje. Uvedl, že v dané věci se pravomoc českých soudů ve vztahu k cizině posuzuje podle ustanovení § 37 odst. 1 zákona č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním, neboť sídlo povinného se nachází mimo oblast působnosti nařízení Rady (ES) č. 44/2001 a mezinárodní smlouva řešící otázku pravomoci uzavřena není. S poukazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, dospěl k závěru, že exekuční soud před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinného; jestliže soudu nejsou známy skutečnosti rozhodné pro posouzení místní příslušnosti soudu podle ustanovení § 45 odst. 2 exekučního řádu, je namístě postup podle ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř.

Obvodní soud pro Prahu 4 předložil věc Nejvyššímu soudu České republiky se žádostí rozhodnout podle ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř.

Podle ustanovení § 11 odst. 1 o. s. ř. se řízení koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný. Pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení.

Podle ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.

V projednávané věci se pravomoc českých soudů ve vztahu k cizině posuzuje- jak správně uvedl odvolací soud podle ustanovení § 37 odst. 1 zákona č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním, podle něhož pravomoc českých soudů v majetkových sporech je dána, je-li dána podle českých předpisů jejich příslušnost.

Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek (srov. § 45 odst. 2 větu druhou a část věty třetí exekučního řádu).

Skutečnost, zda povinný má exekučně postižitelný majetek na území České republiky, který by mohl být po nařízení exekuce soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, vyjde najevo až činností soudem pověřeného soudního exekutora v rámci provádění exekuce. Exekuční soud proto před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinného. Nejvyšší soud rozhodující podle ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř. určí místně příslušný soud podle zásady hospodárnosti ( srov. usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, které bylo uveřejněno pod č. 4. ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2013).

N ejvyšší soud České republiky po předložení věci Obvodním soudem pro Prahu 4 k rozhodnutí podle ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř., přihlížeje k zásadě hospodárnosti a k tomu, že tento soud, u něhož bylo řízení v exekuční věci zahájeno, již činil ve věci procesní úkony, určil, že věc projedná a rozhodne Obvodní soud pro Prahu 4.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 24. října 2013


JUDr. Mojmír Putna předseda senátu