21 Cul 1/2009
Datum rozhodnutí: 29.01.2009
Dotčené předpisy: § 174a předpisu č. 6/2002Sb.




21 Cul 1/2009

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Novotného a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Mojmíra Putny o návrhu Ing. V. S., podaném proti Nejvyššímu soudu České republiky na určení lhůty k provedení procesního úkonu ve věci vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 32 Cm 206/99, takto:

I. Návrh navrhovatele na určení lhůty pro rozhodnutí o návrhu na přikázání věci z důvodu vhodnosti Vrchnímu soudu v Olomouci, se zamítá.

II. Navrhovatel nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Návrhem ze dne 17.1.2009, který byl Nejvyššímu soudu doručen dne 20.1.2009, se navrhovatel domáhá, aby Nejvyšší soud sám sobě určil lhůtu k rozhodnutí o návrhu na přikázání věci z důvodu vhodnosti Vrchnímu soudu v Olomouci a Krajskému soudu v Brně . Návrh odůvodnil tím, že podáním ze dne 6.1.2008 (ve věci vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 32 Cm 206/99) žalobci navrhli vyloučení soudců Vrchního soudu v Praze, zejména však podali návrh na přikázání věci z důvodu vhodnosti Vrchnímu soudu v Olomouci, jako soudu odvolacímu a Krajskému soudu v Brně, jako soudu nalézacímu . Protože stížnost na průtahy ze dne 7.1.2009 podaná předsedkyni Nejvyššího soudu byla přípisem subalterní pracovnice ze dne 13.1.2009 sp. zn. Ncn 15/2009 vyhodnocena jako nedůvodná, stěžovatelé učinili vše, co jim ukládá zákon a přesto nedosáhli zjednání nápravy ohledně průtahů .

Nejvyšší soud České republiky (jeho senát příslušný podle rozvrhu práce - § 174a odst. 3 část druhé věty za středníkem zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů - dále jen zákon o soudech a soudcích ) dospěl k závěru, že návrh navrhovatele Ing. V. S. není důvodný.

Podle ustanovení § 1 o.s.ř. občanský soudní řád upravuje postup soudu a účastníků v občanském soudním řízení tak, aby byla zajištěna spravedlivá ochrana práv a oprávněných zájmů účastníků, jakož i výchova k zachovávání zákonů, k čestnému plnění povinností a k úctě k právům jiných osob. Podle ustanovení § 6 o.s.ř. v řízení postupuje soud v součinnosti se všemi účastníky tak, aby ochrana práv byla rychlá a účinná a aby skutečnosti, které jsou mezi účastníky sporné, byly spolehlivě zjištěny.

Nepostupuje-li soud (v rozporu se zákonem) tak, aby ochrana práv byla rychlá, a dochází-li tedy v řízení k průtahům, mohou se fyzické a právnické osoby obrátit na příslušný orgán státní správy soudů se stížností na postup soudu (srov. § 164 odst. 1 zákona o soudech a soudcích).

Má-li účastník nebo ten, kdo je stranou řízení, za to, že jeho stížnost na průtahy v řízení, kterou podal u příslušného orgánu státní správy soudů, jím nebyla řádně vyřízena, může podat návrh soudu, aby určil lhůtu pro provedení procesního úkonu, u kterého podle jeho názoru dochází k průtahům v řízení (§ 174a odst. 1 zákona o soudech a soudcích). Z návrhu musí být patrno, kdo jej podává (kdo je navrhovatelem), o jakou věc a jaký procesní úkon se jedná, v čem jsou podle navrhovatele spatřovány průtahy v řízení a čeho se navrhovatel domáhá; dále musí návrh obsahovat označení soudu, vůči němuž směřuje, musí být podepsán a datován (§ 174a odst. 2 věta druhá zákona o soudech a soudcích).

Při rozhodování o návrhu na určení lhůty k procesnímu úkonu může příslušný soud stanovit lhůtu jen k provedení takového procesního úkonu, u něhož jsou v návrhu namítány (tvrzeny) průtahy. Uvedený závěr vyplývá nejen z ustanovení § 174a odst. 2, věty druhé, zákona o soudech a soudcích (označení procesního úkonu, u něhož jsou namítány průtahy, je náležitostí návrhu, bez jejíhož splnění nelze v řízení pokračovat) a z ustanovení § 174a odst. 7, věty první, zákona o soudech a soudcích (příslušný soud může určit lhůtu k provedení úkonu, u něhož jsou v návrhu namítány průtahy), ale zejména ze zásady nezávislosti soudů a soudců při projednávání a rozhodování sporů a jiných právních věcí, která nesmí být dotčena tím, že by příslušný soud posuzoval - v rozporu se smyslem (účelem) řízení o návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu - nejen otázku určení lhůty k provedení procesního úkonu, ale rovněž to, ve vztahu k jakému procesnímu úkonu nastaly v řízení průtahy.

V posuzovaném případě ve vztahu k navrhovanému úkonu - návrhu na rozhodnutí o přikázání věci z důvodu vhodnosti Vrchnímu soudu v Olomouci, jako soudu odvolacímu a Krajskému soudu v Brně, jako soudu nalézacímu k průtahům v řízení nedošlo, neboť spis Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 32 Cm 206/99, ve kterém navrhovatel podáním ze dne 6.1.2008 (jak uvádí) přikázání věci jinému soudu navrhuje, dosud nebyl Nejvyššímu soudu předložen. Nejvyšší soud, který je návrhem - jak uvedeno již výše - vázán a který není podle zákona oprávněn určit lhůtu k provedení jiného procesního úkonu, než který byl v návrhu označen (v daném případě například soudu prvního stupně k vyžádání vyjádření účastníků k navrhované delegaci ve smyslu ustanovení § 12 odst. 3 druhé věty o.s.ř. a k neprodlenému předložení spisu Nejvyššímu soudu), návrh tohoto navrhovatele podle ustanovení § 174a odst. 6 zákona o soudech a soudcích zamítl.

O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 174a odst. 4 věty druhé zákona o soudech a soudcích a § 151 odst. 1 části věty před středníkem o.s.ř., neboť navrhovatel nemá ve smyslu ustanovení § 174a odst. 7 věty druhé zákona o soudech a soudcích právo, aby mu stát nahradil náklady, které mu v tomto řízení vznikly.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 29. ledna 2009

JUDr. Zdeněk Novotný, v. r.

předseda senátu