21 Cdo 884/2014
Datum rozhodnutí: 23.05.2014
Dotčené předpisy: § 237 o. s. ř., § 273 odst. 2 předpisu č. 262/2006Sb., § 243c odst. 1 věty první o. s. ř.



21 Cdo 884/2014


U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Zdeňka Novotného a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Mojmíra Putny v právní věci žalobce J. M., zastoupeného Mgr. Ladislavem Muroňem, advokátem se sídlem v Brně, Vídeňská č. 546/55, proti žalované ABC AMERICAN BOHEMIAN CORPORATION s.r.o. se sídlem v Brně, Ledárenská č. 408/57, IČO 607 28 159, zastoupené JUDr. Hanou Klusáčkovou, advokátkou se sídlem v Brně, Údolní č. 326/11, o 560.626,60 Kč s úroky z prodlení, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 112 C 10/2011, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 22. října 2013 č.j. 15 Co 47/2013-169, takto:

I. Dovolání žalobce se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.):

Dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 22. 10. 2013 č.j. 15 Co 47/2013-169, není přípustné podle ustanovení § 237 o.s.ř., neboť rozhodnutí odvolacího soudu o tom, že v posuzované věci se nejedná o pracovní úraz, neboť žalobce neprokázal, že by k úrazovému ději došlo při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním (naopak, že k pracovnímu úrazu došlo při činnosti, která do náplně práce nespadala a jakkoli byl žalobce motivován i zájmem žalovaného , byla tato činnosti vykonána oproti přímému zákazu žalovaného srov. k tomu § 273 odst. 2 zák. práce), je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu [k problematice přímé souvislosti utrpěného úrazu s plněním pracovních úkolů, která je soudní praxí v obecné poloze řešena tak, že je ji třeba posuzovat z hlediska místního, časového a věcného, tedy zda taková souvislost je dána vzhledem ke vztahu činnosti, při níž došlo k úrazu, k plnění povinností, které pro zaměstnance vyplývají z pracovního poměru srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 20. 11. 2001 sp. zn. 21 Cdo 2507/2000, uveřejněný v časopise Soudní judikatura ročník 2002, poř. č. 11; k otázce plnění pracovních úkolů a k významu motivu zaměstnance srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 14. 1. 2003 sp. zn. 21 Cdo 454/2002, uveřejněný v časopise Soudní judikatura ročník 2003, poř. č. 79, obdobně pak např. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 15. 10. 2009 sp.zn. 21 Cdo 3742/2008 apod.] a není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak.

Namítá-li žalobce v dovolání rovněž, že soudy obou stupňů provedly hodnocení v řízení provedených důkazů v rozporu s § 132 o. s. ř. , že nepřihlédly ke všemu, co vyšlo během řízení najevo a že proto skutkové závěry soudů obou stupňů nemají oporu v provedeném dokazování , čímž zpochybňuje skutková zjištění, která byla pro právní posouzení věci odvolacím soudem rozhodující, uplatňuje jiný dovolací důvod, než který je uveden v ustanovení § 241a odst. 1 o.s.ř., a dovolání proto trpí vadami, pro které nelze v dovolacím řízení pokračovat.

Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalobce podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první o.s.ř. odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§ 243f odst. 3 věty druhé o.s.ř.).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 23. května 2014

JUDr. Zdeněk Novotný předseda senátu