21 Cdo 853/2014
Datum rozhodnutí: 02.06.2014
Dotčené předpisy: § 237 o. s. ř. ve znění do 31.12.2013, § 476b předpisu č. 40/1964Sb., § 241a odst. 1 o. s. ř. ve znění do 31.12.2013



21 Cdo 853/2014


U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Romana Fialy a soudců JUDr. Jiřího Doležílka a JUDr. Ljubomíra Drápala ve věci žalobců a) K. E., zastoupené JUDr. Ludmilou Čechovou, advokátkou se sídlem ve Zlíně, Kvítková č. 4703, a b) J. E. zastoupeného JUDr. Ladislavou Palatinovou, advokátkou se sídlem v Kroměříži, Tovačovského č. 2784, proti žalovanému Ing. J. E. , zastoupenému JUDr. Pavlem Švandrlíkem, advokátem se sídlem v Kostelci nad Orlicí, Na Lávkách č. 778, o určení dědického práva, vedené u Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou pod sp. zn. 8 C 19/2009, o dovolání žalobců a) a b) proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 20. listopadu 2013, č. j. 21 Co 430/2013-282, takto:

I. Dovolání žalobců a) a b) se odmítají .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o.s.ř.):
Dovolání žalobkyně a) a žalobce b) proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 20.11.2013, č.j. 21 Co 430/2013-282, nejsou přípustná podle ustanovení § 237 o.s.ř., neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu (k závěru odvolacího soudu ohledně pisatele allografní závěti podle § 476b obč. zák. srov. například právní názor vyjádřený v rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 27.5.1997, sp. zn. 2 Cdon 1883/96, který byl uveřejněn pod č. 28 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2000, nebo v usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 20.3.2013, sp. zn. 21 Cdo 3098/2011), a není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak.

V části, v níž oba dovolatelé v dovoláních uplatnili jiný dovolací důvod, než který je uveden v ustanovení § 241a odst. 1 o.s.ř. (zpochybňují-li skutkové zjištění, které bylo pro právní posouzení věci odvolacím soudem rozhodující, tj. že zůstavitel v den sepsání závěti ze dne 11.7.2008 netrpěl duševní poruchou, která by jej činila k takovému úkonu nezpůsobilým, a že svědkyně závěti byly předem srozuměny s tím, že mají působit při sepisování závěti jako svědci), obě dovolání trpí vadami, pro které nelze v dovolacím řízení pokračovat.

Nejvyšší soud České republiky proto dovolání obou žalobců podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první o.s.ř. odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o.s.ř.).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 2. června 2014
JUDr. Roman Fiala předseda senátu