21 Cdo 5272/2016
Datum rozhodnutí: 20.01.2017
Dotčené předpisy: § 237 o. s. ř.



21 Cdo 5272/2016


U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Ljubomíra Drápala a soudců JUDr. Jiřího Doležílka a JUDr. Romana Fialy v právní věci žalobců a) A. C. , zastoupeného Mgr. Martinem Šalandou, advokátem se sídlem v Třešti, U Vodojemu č. 1041/13, a b) J. C. , proti žalovaným 1) P. Z. , zastoupenému JUDr. Tomášem Pelikánem, advokátem se sídlem v Praze 1, Dušní č. 866/22, 2) V. R., 3) V. C., 4) M. S. , 5) H. P., 6) Z. K., 7) K. O. a 8) J. R., o určení dědického práva, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 25 C 337/2008, o dovolání žalobce a) proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 8. března 2016 č.j. 15 Co 413/2015-579, takto:

I. Dovolání žalobce a) se odmítá .
II. Žalobce a) je povinen zaplatit žalovanému 1) na náhradě nákladů dovolacího řízení 2.800,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Tomáše Pelikána, advokáta se sídlem v Praze 1, Dušní č. 866/22; jinak žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o.s.ř.):
Dovolání žalobce a) proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 8.3.2016 č.j. 15 Co 413/2015-579 není přípustné podle ustanovení § 237 o.s.ř., neboť rozhodnutí odvolacího soudu v posouzení otázky platnosti alografní závěti podle ustanovení § 476b občanského zákoníku je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9.5.2000 sp. zn. 21 Cdo 2985/99, uveřejněný pod č. 93 v časopise Soudní judikatura, roč. 2000, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29.4.2008 sp. zn. 21 Cdo 1/2007 nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24.11.2010 sp. zn. 21 Cdo 1178/2009 nebo usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 6.8.1999 sp. zn. 18 Co 397/98, uveřejněné pod č. 2 v časopise Ad Notam, roč. 2000) a není důvodu, aby tato právní otázka byla řešena jinak.
V části, v níž dovolatel uplatnil jiný dovolací důvod, než který je uveden v ustanovení § 241a odst. 1 o.s.ř. (vznáší-li výhrady proti hodnocení důkazů a z toho vyplývajícím skutkovým zjištěním), dovolání trpí vadami, pro které nelze v dovolacím řízení pokračovat.
Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalobce a) podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první o.s.ř. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o.s.ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 20. ledna 2017
JUDr. Ljubomír Drápal
předseda senátu