21 Cdo 5222/2007
Datum rozhodnutí: 20.11.2008
Dotčené předpisy: § 241b odst. 3 předpisu č. 99/1963Sb., § 243c odst. 1 předpisu č. 99/1963Sb., § 43 odst. 2 předpisu č. 99/1963Sb.




21 Cdo 5222/2007

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Romana Fialy a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Zdeňka Novotného v právní věci žalobce M. P., zastoupeného advokátkou, proti žalovaným 1) J. Š., zastoupenému advokátem, 2) JUDr. L. J., správci konkurzní podstaty úpadce A. s. s r.o., o určení, že nemovitosti nejsou zatíženy zástavním právem, vedené u Okresního soudu v Tachově pod sp. zn. 3 C 133/2001, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 17. dubna 2007, č. j. 56 Co 598/2006-233, takto:

I. Dovolání žalobce se odmítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému 1) na náhradě nákladů dovolacího řízení 3.035,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám advokáta; jinak žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Okresní soud v Tachově rozsudkem ze dne 27.7.2006, č. j. 3 C 133/2001-203, určil, že zástavní právo k nemovitostem v obci P. u M. L. zapsané na LV u Katastrálního úřadu pro P. k., katastrální pracoviště T., zřízené zástavní smlouvou ze dne 15.12.1995, uzavřené mezi A., s. s r.o., jako zástavcem a žalovaným 1) J. Š. jako zástavním věřitelem, nevzniklo .

K odvolání žalovaného 1) Krajský soud v Plzni rozsudkem ze dne 17.4.2007, č. j. 56 Co 598/2006-233, změnil rozsudek Okresního soudu v Tachově ze dne 27.7.2006, č. j. 3 C 133/2001-203, tak, že žalobu zamítl.

Proti tomuto rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání. Uvedl, že rozsudek napadá ve všech jeho výrocích ; že dovolání bude doplněno o náležitosti dané občanským soudním řádem poté, kdy bude udělena plná moc právnímu zástupci ; že plná moc udělená pro řízení JUDr. K. T. zanikla .

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a o.s.ř.) po zjištění, že dovolání proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení) ve lhůtě uvedené v ustanovení § 240 odst. 1 o.s.ř., přezkoumal napadený rozsudek bez nařízení jednání (§ 243a odst. 1 věta první o.s.ř.) a dospěl k závěru, že dovolání trpí vadou, pro kterou nelze v dovolacím řízení pokračovat.

Podle ustanovení § 240 odst. 1 věty první o.s.ř. účastník může podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni.

Podle ustanovení § 241a odst. 1 o.s.ř. v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4 o.s.ř.) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů se toto rozhodnutí napadá, popřípadě které důkazy by měly být provedeny k prokázání důvodu dovolání, a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).

Podle ustanovení § 241b odst. 3 o.s.ř. dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, může být o tyto náležitosti doplněno jen po dobu trvání lhůty k dovolání; nebyla-li v době podání dovolání splněna podmínka uvedená v § 241 o.s.ř., běží tato lhůta až do uplynutí lhůty, která byla dovolateli určena ke splnění této podmínky; požádal-li však dovolatel před uplynutím lhůty o ustanovení zástupce (§ 30 o.s.ř.), běží lhůta podle věty první znovu až od právní moci usnesení, kterým bylo o této žádosti rozhodnuto.

Dovolání lze podat z důvodu, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, nebo že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (§ 241a odst. 2 o.s.ř.). Je-li dovolání přípustné podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. a) a b) o.s.ř., popřípadě podle obdobného užití těchto ustanovení (§ 238 a § 238a o.s.ř.), lze dovolání podat také z důvodu, že rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu oporu v provedeném dokazování (§ 241a odst. 3 o.s.ř.). K uplatnění dovolacího důvodu ve smyslu ustanovení § 241a odst.1 o.s.ř. nepostačuje, jestliže dovolatel v dovolání pouze označí některý z dovolacích důvodů uvedených v ustanovení § 241a odst. 2 a 3 o.s.ř. (například tím, že odkáže na ustanovení zákona nebo že odcituje jeho zákonnou skutkovou podstatu). V dovolání je uvedeno, z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, jen tehdy, jestliže dovolatel popíše (konkretizuje) okolnosti, z nichž usuzuje, že určitý dovolací důvod je dán, tedy - řečeno jinak - jestliže vylíčí okolnosti, v nichž spatřuje nesprávnost rozhodnutí odvolacího soudu a které tak naplňují alespoň některý z dovolacích důvodů taxativně uvedených v ustanovení § 241a odst. 2 a 3 o.s.ř. Chybí-li v dovolání vylíčení okolností, v nichž dovolatel spatřuje naplnění dovolacího důvodu, není v takovém případě (vzhledem k vázanosti dovolacího soudu uplatněným dovolacím důvodem) vymezen obsah přezkumné činnosti dovolacího soudu po stránce kvalitativní a napadené rozhodnutí odvolacího soudu tak není možné z hlediska jeho správnosti přezkoumat (srov. § 242 odst. 3 větu první o.s.ř.).

Dovolání, které neobsahuje údaje o tom, z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, je vadným (neúplným) podáním. Dovolatel tuto vadu dovolání může odstranit a své dovolání doplnit o uvedení dovolacích důvodů - jak vyplývá z ustanovení § 241b odst. 3 o.s.ř. - jen do uplynutí dovolací lhůty, tj. do dvou měsíců ode dne, kdy mu bylo doručeno napadené rozhodnutí odvolacího soudu. V případě, že dovolání podal dovolatel, u něhož platí povinné zastoupení (tj. nemá-li sám nebo osoba, která za něj jedná, právnické vzdělání - srov. § 241 o.s.ř.) a který z tohoto důvodu byl ve smyslu ustanovení § 104 odst. 2 o.s.ř. soudem řádně vyzván (srov. § 241b odst. 2 o.s.ř.) k odstranění uvedeného nedostatku podmínky řízení, prodlužuje se běh této lhůty až do dne, kterým uplyne lhůta, která mu byla určena k odstranění nedostatku povinného zastoupení. Požádá-li však dovolatel, u něhož platí povinné zastoupení, ještě před uplynutím lhůty k podání dovolání, popř. před uplynutím prodloužené lhůty, soud o ustanovení zástupce pro podání dovolání, běží lhůta dvou měsíců k doplnění dovolání znovu ode dne právní moci usnesení, kterým bylo o jeho žádosti rozhodnuto.

Marným uplynutím lhůty podle ustanovení § 241b odst. 3 o.s.ř. se původně odstranitelná vada (neúplnost) dovolání, spočívající v tom, že v dovolání nebyl uveden dovolací důvod, stává neodstranitelnou. Znamená to mimo jiné, že po uplynutí této lhůty není možné dovolatele postupem podle ustanovení § 241b odst. 1, § 209 a § 43 o.s.ř. vyzvat k doplnění dovolání o uvedení dovolacího důvodu a že dovolací soud k případnému opožděnému doplnění dovolání o tuto náležitost nemůže přihlížet. Protože v dovolacím řízení, v němž nebyl vymezen obsah přezkumné činnosti dovolacího soudu po stránce kvalitativní, nelze pokračovat, musí být dovolání, které neobsahuje dovolací důvod a které o tuto náležitost nebylo do uplynutí lhůty uvedené v ustanovení § 241b odst.3 o.s.ř. doplněno, podle ustanovení § 243c odst. 1 a § 43 odst. 2 o.s.ř. odmítnuto (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18.6.2003 sp. zn. 29 Odo 108/2002, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 21, ročník 2004).

V posuzovaném případě byl rozsudek odvolacího soudu žalobci [jeho zástupkyni advokátce JUDr. K. T.] doručen dne 21.5.2007. Žalobce podal dovolání osobně na podatelně Okresního soudu v Tachově dne 19.7.2007; v dovolání uvedl, že plná moc udělená pro řízení JUDr. K. T. zanikla . Protože dovolání neobsahovalo důvody ani další náležitosti dovolání a odvolatel nebyl zastoupen, Okresní soud v Tachově usnesením ze dne 2.10.2007, č. j. 3 C 133/2001-241, žalobce vyzval k odstranění těchto vad a k řádnému doplnění dovolání. V usnesení stanovil žalobci lhůtu pro odstranění nedostatku zastoupení jeden týden od doručení výzvy a poučil jej, že nebude-li výzvě ve stanovené lhůtě vyhověno, soud podání odmítne ; žalobce výzvu převzal dne 4.10.2007. Podáním ze dne 9.10.2007 (doručeným soudu prvního stupně dne 10.10.2007) zástupkyně žalobce předložila plnou moc udělenou jí žalobcem pro dovolací řízení a současně požádala o prodloužení lhůty k odůvodnění podaného dovolání do 16. října 2007.

Lhůta podle ustanovení § 241b odst. 3 o.s.ř. (dva měsíce) začala běžet dne 21.5.2007 (doručen rozsudek odvolacího soudu). Neuběhla však po dvou měsících, ale vzhledem k tomu, že dovolatel (žalobce) byl vyzván k odstranění nedostatku podmínky uvedené v § 241 o.s.ř. (nedostatek zastoupení), běžela až do uplynutí lhůty, která byla dovolateli - žalobci určena ke splnění této podmínky. Vzhledem k tomu, že výzva byla žalobci doručena dne 4.10.2007 a lhůta činila jeden týden od doručení výzvy, uplynula dne 11.10.2007. Po tomto dni se jak výše uvedeno - původně odstranitelná vada (neúplnost) dovolání spočívající v tom, že v dovolání nebyl uveden dovolací důvod, stala neodstranitelnou.

Na uvedeném závěru ničeho nemění ani skutečnost, že dovolatel prostřednictvím své zástupkyně požádal o prodloužení lhůty, neboť postupem podle ustanovení § 55 o.s.ř. může soud rozhodnout jen o prodloužení lhůty k odstranění nedostatku povinného zastoupení, nikoli o prodloužení k doplnění dovolacích důvodů; soud prvního stupně konečně o žádosti o prodloužení lhůty vůbec nerozhodl (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 18.6.2003, sp. zn. 29 Odo 108/2002, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 21, ročník 2004; usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 23. 3. 2005, sp. zn. 29 Odo 25/2005, uveřejněné v časopise Soudní judikatura ročník 2005, pod pořadovým číslem 91). K podání žalobce ze dne 10.10.2007 označeném jako odůvodnění dovolání , které bylo soudu prvního stupně doručeno až dne 19.10.2007, tak nemohl dovolací soud přihlédnout.

Dovolacímu soudu, který je jak výše uvedeno vázán uplatněnými dovolacími důvody, tím žalobce zabránil, aby mohl napadený rozsudek odvolacího soudu po stránce kvalitativní (z hlediska jeho správnosti) přezkoumat. Nejvyšší soud proto dovolání žalobce aniž by se mohl zabývat dalšími okolnosti - podle ustanovení § 243c odst. 1 a § 43 odst. 2 věty první o.s.ř. odmítl.

V dovolacím řízení vznikly žalovanému 1) náklady, které spočívají v odměně za zastupování advokátem ve výši 2.250,- Kč [srov. § 8, § 10 odst. 3, § 14 odst. 1, § 15, § 16 odst.1 a § 18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb. ve znění vyhlášek č. 49/2001 Sb., č. 110/2004 Sb., č. 617/2004 Sb. a č. 277/2006 Sb.] a v paušální částce náhrad výdajů ve výši 300,- Kč (srov. § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění vyhlášek č. 235/1997 Sb., č. 484/2000 Sb., č. 68/2003 Sb., č. 618/2004 Sb. a č. 276/2006 Sb.), celkem ve výši 2.550,- Kč. Vzhledem k tomu, že zástupce žalovaného 1) advokát JUDr. T. R. osvědčil, že je plátcem daně z přidané hodnoty, náleží (srov. též právní názor vyjádřený v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 15.12.2004 sp. zn. 21 Cdo 1556/2004, který byl uveřejněn pod č. 21 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2005) k nákladům řízení, které žalovanému 1) za dovolacího řízení vznikly, vedle odměny za zastupování advokátem a paušální částky náhrad výdajů rovněž náhrada za daň z přidané hodnoty z této odměny a náhrad (srov. § 137 odst. 1 a 3 a § 151 odst.2 větu druhou o.s.ř.) ve výši 485,- Kč. Protože dovolání žalobce bylo odmítnuto, dovolací soud mu podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o.s.ř. uložil, aby žalovanému 1) náklady v celkové výši 3.035,- Kč nahradil. Žalobce je povinen přiznanou náhradu nákladů řízení zaplatit k rukám advokáta, který žalobce v tomto řízení zastupoval (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).

Ve vztahu mezi žalobcem a žalovaným 2) bylo o náhradě nákladů dovolacího řízení rozhodnuto podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1 a § 151 odst.1 části věty před středníkem o.s.ř., neboť žalovanému 2) v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 20. listopadu 2008

JUDr. Roman Fiala, v. r.

předseda senátu