21 Cdo 5179/2009
Datum rozhodnutí: 26.10.2010
Dotčené předpisy: § 243b odst. 5 věta druhá o. s. ř. ve znění do 30.06.2009




21 Cdo 5179/2009


U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ljubomíra Drápala a soudců JUDr. Romana Fialy a JUDr. Mojmíra Putny v právní věci žalobkyně JUDr. Š. K , zastoupené JUDr. Janem Veselým, Ph.D., advokátem se sídlem v Praze 6 - Břevnově, Loutkářská č. 2f, proti žalovaným 1) JUDr. L.ence Duškové se sídlem v Praze 7, Schnirchova č. 20, jako správkyni konkursní podstaty úpadce IP Exit, a.s. se sídlem v Praze 1, Senovážné náměstí č. 976/32, IČO 45316619, zastoupené Mgr. Karlem Hnilicou, advokátem se sídlem v Praze 2, Lublaňská č. 40, 2) MEXX CLANROY a.s. se sídlem v Praze 1, Václavské náměstí č. 802/56, IČO 26426927, a 3) GENERAL FACTORING, a.s. se sídlem v Bratislavě, Košická č. 56, Slovenská republika, zastoupenému JUDr. Pavlem Šafářem, advokátem se sídlem v Praze 1, Široká č. 36/5, o neplatnost veřejné dobrovolné dražby, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 7 pod sp. zn. 5 C 99/2005, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 22. dubna 2009 č.j. 39 Co 321/2008-504, takto:


I. Dovolací řízení se zastavuje .
II. Žalobkyně je povinna zaplatit na náhradě nákladů dovolacího řízení žalované 1) 3.060,- Kč k rukám Mgr. Karla Hnilicy, advokáta se sídlem v Praze 2, Lublaňská č. 40, a žalovanému 3) 2.550,- Kč k rukám JUDr. Pavla Šafáře, advokáta se sídlem v Praze 1, Široká č. 36/5, vše do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení; jinak žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§ 243 odst. 2 o.s.ř.):
Dovolání proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 22.4.2009 č.j. 39 Co 321/2008-504, kterým bylo rozhodnuto o odvolání žalobkyně podanému proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 20.12.2007 č.j. 5 C 99/2005-309, a kterým bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení, vzala žalobkyně podáním ze dne 16.9.2010, doručeným Nejvyššímu soudu České republiky dne 17.9.2010, zcela zpět. Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací proto dovolací řízení podle ustanovení § 243b odst. 5 věty druhé občanského soudního řádu ve znění účinném do 30.6.2009 (srov. Čl. II bod 12 zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů a další související zákony) zastavil.

V dovolacím řízení vznikly žalované 1) a žalovanému 3) [každému z nich] náklady, které spočívají v odměně za zastupování advokátem ve výši 2.250,- Kč [srov. § 8, § 10 odst. 3, § 14 odst. 1, § 15 a § 18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb. ve znění vyhlášek č. 49/2001 Sb., č.110/2004 Sb., č. 617/2004 Sb. a č. 277/2006 Sb.] a v paušální částce náhrady výdajů za jeden úkon právní služby ve výši 300,- Kč (srov. § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění vyhlášek č. 235/1997 Sb., č. 484/2000 Sb., č. 68/2003 Sb., č. 618/2004 Sb. a č. 276/2006 Sb.). Vzhledem k tomu, že zástupce žalované 1) advokát Mgr. Karel Hnilica osvědčil, že je plátcem daně z přidané hodnoty, náleží (srov. též právní názor vyjádřený v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 15.12.2004 sp. zn. 21 Cdo 1556/2004, který byl uveřejněn pod č. 21 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2005) k nákladům řízení, které žalované 1) za dovolacího řízení vznikly, vedle odměny za zastupování advokátem a paušální částky náhrad výdajů rovněž náhrada za daň z přidané hodnoty z této odměny a náhrad (srov. § 137 odst.1 a 3 a § 151 odst.2 větu druhou o.s.ř.) ve výši 510,- Kč; u žalovaného 3) náhrada za daň z přidané hodnoty z této odměny a z náhrad k nákladům řízení nepatří, neboť advokát, který ho zastupoval, v rozporu s ustanovením § 14a vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění vyhlášek č. 235/1997 Sb., č. 484/2000 Sb., č. 68/2003 Sb., č. 618/2004 Sb. a 276/2006 Sb. neprokázal, že by byl plátcem této daně. Protože žalobkyně z procesního hlediska zavinila, že dovolací řízení bylo zastaveno, dovolací soud jí podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 2 věty první o.s.ř. uložil, aby žalovaným 1) a 3) tyto náklady nahradila. Žalobkyně je povinna přiznanou náhradu nákladů řízení v celkové výši 3.060,- Kč a 2.550,- Kč zaplatit k rukám advokátů, kteří žalované 1) a 3) v tomto řízení zastupovali (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).

Žalovanému 2) v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly. Podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1 a § 151 odst. 1 věty první o.s.ř. bylo proto rozhodnuto, že ve vztahu mezi žalobkyní a žalovaným 2) žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 26. října 2010
JUDr. Ljubomír Drápal, v. r.
předseda senátu