21 Cdo 5176/2016
Datum rozhodnutí: 19.12.2016
Dotčené předpisy: § 237 o. s. ř., § 243c odst. 1 věta první o. s. ř., § 229 odst. 3 o. s. ř.



21 Cdo 5176/2016


U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Zdeňka Novotného a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Mojmíra Putny v právní věci žalobců a) A. P. a b) O. P. , obou zastoupených Mgr. Martinem Razímem, advokátem se sídlem v Hradci Králové, Pavla Hanuše č. 252/4, proti žalovaným 1) V. A. a 2) J. A. , oběma zastoupeným Mgr. Jaroslavem Čapkem, advokátem se sídlem v Hradci Králové, Komenského č. 241/35, o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitosti, o žalobě pro zmatečnost, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 21 Co 729/2012, o dovolání druhého žalovaného proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 7. dubna 2016 č.j. 4 Co 195/2015-77, takto:

I. Dovolání druhého žalovaného se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.):

Nejvyšší soud České republiky dovolání druhého žalovaného proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 7.4.2016 č.j. 4 Co 195/2015-77 podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první o.s.ř. odmítl, neboť neobsahuje způsobilé vymezení předpokladů přípustnosti dovolání ve smyslu ustanovení § 241a odst. 2 o.s.ř. [podle ustálené judikatury dovolacího soudu, může-li být dovolání přípustné jen podle ustanovení § 237 o.s.ř. tak jako tomu je v posuzovaném případě - je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení § 237 o.s.ř. (či jeho části), aniž by bylo z dovolání zřejmé, který z předpokladů přípustnosti dovolání uvedených alternativně v tomto ustanovení je podle mínění dovolatele splněn (srov. například odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29.8.2013 sp. zn. 29 Cdo 2488/2013, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25.9.2013 sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek); takovým vymezením předpokladů přípustnosti dovolání není sdělení dovolatele, že napadené rozhodnutí záviselo na vyřešení otázky procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu , že se postupem soudu první instance cítil být zároveň diskriminován , že došlo k porušení samé ústavnosti země , že odvolací soud důvodné argumentace dovolatele nedbal a že soud neprojevil zájem na zajištění spravedlivého, dvojinstančního procesu pro dovolatele ]; v dovolacím řízení proto nelze pokračovat.

Ostatně, dovolání druhého žalovaného není podle ustanovení § 237 o.s.ř. přípustné, neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu [k otázce, zda může účastník napadnout žalobou pro zmatečnost pravomocný rozsudek soudu prvního stupně z důvodu uvedeného v § 229 odst. 3 o.s.ř., když v posuzované věci byla žaloba pro zmatečnost podána proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 18.9.2013 č.j. 21 Co 729/2012-68 srov. odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25.8.2016 sp. zn. 21 Cdo 4088/2015 a v něm uvedený závěr, že zmatečnost podle ustanovení § 229 odst. 3 o.s.ř. není dána, jestliže možnost učinit procesní úkony, kterou účastníku nesprávným postupem odňal soud prvního stupně, mu byla poskytnuta v odvolacím řízení; obdobně právní názor uvedený v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26.5.1998 sp. zn. 3 Cdon 610/96, které bylo uveřejněno pod č. 123 v časopise Soudní judikatura, roč. 1998, nebo v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 12.2.2014 sp. zn. 21 Cdo 206/2013, že možnost účastníka vyjádřit se k věci není omezena toliko na průběh jednání před soudem prvního stupně, může tak učinit i v průběhu odvolacího řízení, a to nejen v odvolání, nýbrž (až do rozhodnutí odvolacího soudu) také jinými písemnými podáními ve věci; po účastníku řízení je na místě požadovat, aby se bránil především prostřednictvím odvolání a aby k žalobě pro zmatečnost přistoupil jen tehdy, jestliže odvolací soud nezjednal nápravu nebo jestliže k odnětí možnosti jednat před soudem došlo až v odvolacím řízení].

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 19. prosince 2016
JUDr. Zdeněk Novotný předseda senátu