21 Cdo 5144/2009
Datum rozhodnutí: 22.04.2010
Dotčené předpisy: § 237 odst. 1 písm. b), c) o. s. ř. ve znění do 30.06.2009, § 243b odst. 5 bod věta první o. s. ř. ve znění do 30.06.2009, § 218 písm. c) o. s. ř. ve znění do 30.06.2009




21 Cdo 5144/2009

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Mojmíra Putny a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Zdeňka Novotného v právní věci žalobce Ing. M. J. , zastoupeného JUDr. Lubomírem Holbou, advokátem se sídlem ve Zlíně, Osvoboditelů č. 91, proti žalované Centrum stavebního inženýrství, a. s . se sídlem v Praze 10 - Hostivaři, Pražská č. 16, IČ 45274860, zastoupené JUDr. Marinou Machytkovou, advokátkou se sídlem v Praze 1, Dlouhá č. 16, o 4.632.535,- Kč s úrokem z prodlení, vedené u Okresního soudu ve Zlíně pod sp. zn. 7 C 291/94, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně pobočky ve Zlíně ze dne 30. června 2009, č. j. 60 Co 519/2008-789, takto:

I. Dovolání žalobce se odmítá .
II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení 10.300,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám JUDr. Mariny Machytkové, advokátky se sídlem v Praze 1, Dlouhá č. 16.

Stručné odůvodnění (§ 243c odst. 2 o. s. ř.):

Dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně pobočky ve Zlíně ze dne 30. 6. 2009, č. j. 60 Co 519/2008-789, kterým byl potvrzen rozsudek Okresního soudu ve Zlíně ze dne 14. 8. 2008, č. j. 7 C 291/94-654, ve věci samé, není přípustné podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. b) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád [ve znění do 30. 6. 2009 (dále jen o. s. ř. ), neboť dovoláním je napaden rozsudek odvolacího soudu, který byl vydán před 1. 7. 2009 (srov. Čl. II bod 12 zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů a další související zákony]. I když dovoláním napadeným rozsudkem odvolací soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve věci samé, jímž soud prvního stupně rozhodl zčásti jinak než ve svém dřívějším rozsudku ze dne 6. 10. 2003, č. j. 7 C 291/94-383, který byl rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 29. 6. 2005, č. j. 49 Co 150/2004-512, zrušen, mezi novým rozsudkem soudu prvního stupně a právním názorem odvolacího soudu, který jeho dřívější rozhodnutí zrušil, není příčinná souvislost; odvolací soud ve zrušovacím usnesení soudu prvního stupně vytknul, že nedostatečně zjistil skutkový stav věci, a uložil mu, aby dokazování doplnil. Dovolání nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., neboť dovolatelem namítanou otázku promlčení nároku na náhradu mzdy z neplatného rozvázání pracovního poměru a otázku, zda námitka promlčení byla uplatněna v rozporu s dobrými mravy, posoudil odvolací soud v souladu s ustálenou judikaturou soudů (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 8. 3. 2002, sp. zn. 21 Cdo 700/2001, uveřejněný pod č. 67 v časopise Soudní judikatura, roč. 2002, rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 15. 10. 2001, sp. zn. 21 Cdo 2208/2000, uveřejněný pod č. 55 v časopise Soudní judikatura, roč. 2002, a odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 22. 8. 2002, sp. zn. 25 Cdo 1839/2000, uveřejněného ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 59, roč. 2004) a nemá tedy po právní stránce zásadní význam. Nejvyšší soud proto dovolání žalobce podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c) o. s. ř. odmítl.

V dovolacím řízení vznikly žalované v souvislosti se zastoupením advokátkou náklady, které spočívají v paušální odměně ve výši 10.000,- Kč [srov. § 3 odst. 1 bod 5., § 10 odst. 3, § 14 odst. 1, § 15, § 18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb., ve znění vyhlášek č. 49/2001 Sb., č. 110/2004 Sb., a č. 617/2004 Sb. a č. 277/2006 Sb.] a v paušální částce náhrady výdajů za jeden úkon právní služby ve výši 300,- Kč (srov. § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění vyhlášek č. 235/1997 Sb., č. 484/2000 Sb., č. 68/2003 Sb., č. 618/2004 Sb. a č. 276/2006 Sb.), tedy celkem 10.300,- Kč. Protože dovolání žalobce bylo odmítnuto, soud mu ve smyslu ustanovení § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř. uložil, aby tyto náklady žalované nahradil. Přiznanou náhradu nákladů dovolacího řízení je žalobce povinen zaplatit k rukám advokátky, která žalovanou v tomto řízení zastupovala (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 22. dubna 2010

JUDr. Mojmír Putna,v.r. předseda senátu