21 Cdo 502/2014
Datum rozhodnutí: 01.04.2014
Dotčené předpisy: § 237 o. s. ř. ve znění od 01.01.2013



21 Cdo 502/2014


U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jiřího Doležílka a soudců JUDr. Romana Fialy a JUDr. Ljubomíra Drápala v právní věci žalobce PHL G.E.N. s. r. o. se sídlem v Praze 4, Na Pankráci č. 1062/58, IČO 28162684, zastoupeného JUDr. Michalem Žižlavským, advokátem se sídlem v Praze 1 - Josefově, Široká č. 36/5, proti žalovaným 1) RNDr. D. D. , 2) JUDr. Jiřině Lužové , advokátce se sídlem v Praze 1, Dušní č. 866/22, jako správkyni konkursní podstaty úpadce OPZ PLUS, a.s. se sídlem v Praze 1 Starém Městě, Hradební č. 3, IČO 45274835, a 3) OPZ PLUS, a.s. se sídlem v Praze 1, Hradební č. 3, IČO 45274835, zastoupenému JUDr. Lambertem Halířem, advokátem se sídlem v Praze 5 - Smíchově, Kroftova č. 329/1, o nahrazení souhlasu žalovaných a žalobce s vydáním předmětu soudní úschovy, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 16 C 168/2010, o dovolání žalovaného 3) proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 22. ledna 2013 č. j. 30 Co 418/2012-209, takto:
I. Dovolání žalovaného 3) se odmítá .
II. Žalovaný 3) je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení 3.388,- Kč do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Michala Žižlavského, advokáta se sídlem v Praze 1 - Josefově, Široká č. 36/5; jinak žádný účastník nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.):

Dovolání žalovaného 3) proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 22. 1. 2013 č. j. 30 Co 418/2012-209 není přípustné podle ustanovení § 237 o. s. ř., neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu (k závěru odvolacího soudu, že žalobce je vlastníkem budovy č. p. 761 postavené na pozemku parc. č. 840 v obci P. a katastrálním území S. M., se kterým dovolatel nesouhlasí, srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 1. 2012 sp. zn. 21 Cdo 2430/2011, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 12. 2012 sp. zn. 21 Cdo 2417/2012 a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 11. 2013 sp. zn. 21 Cdo 1606/2013) a není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak. Zpochybňuje-li žalovaný 3) skutková zjištění, na nichž je založen závěr odvolacího soudu o tom, že žalobce je vlastníkem předmětné nemovitosti, a z nichž rozsudek odvolacího soudu vychází, uplatnil tím jiný dovolací důvod, než který je uveden v ustanovení § 241a odst. 1 o. s. ř., a v dovolacím řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat. Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalovaného 3) podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 1. dubna 2014

JUDr. Jiří Doležílek předseda senátu