21 Cdo 4888/2015
Datum rozhodnutí: 01.12.2015
Dotčené předpisy: § 237 o. s. ř. ve znění od 01.01.2013



21 Cdo 4888/2015


U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jiřího Doležílka a soudců JUDr. Mojmíra Putny a JUDr. Ljubomíra Drápala v právní věci žalobce L. K. , zastoupeného Mgr. Jiřím Kokešem, advokátem se sídlem v Příbrami, Na Flusárně č. 168, proti žalovanému J. K. , podnikateli se sídlem v Hořovicích, Modřínová č. 1296/50, IČO 10260749, zastoupenému JUDr. Jakubem Hájkem, advokátem se sídlem v Praze 1 Novém Městě, Václavské náměstí č. 832/19, o neplatnost okamžitého zrušení pracovního poměru, vedené u Okresního soudu v Berouně pod sp. zn. 9 C 58/2014, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 14. července 2015 č. j. 23 Co 195/2015-131, takto:

I. Dovolání žalobce se odmítá .
II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů dovolacího řízení 3.388,- Kč do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Jakuba Hájka, advokáta se sídlem v Praze 1 Novém Městě, Václavské náměstí č. 832/19.

Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.):
Dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 14. 7. 2015 č. j. 23 Co 195/2015-131 není přípustné podle ustanovení § 237 o. s. ř., neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu [k otázce hodnocení stupně intenzity porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci a hledisek pro vymezení relativně neurčité hypotézy právní normy ustanovení § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce srov. při obdobné právní úpravě v předchozím zákoníku práce právní názory, uvedené například v rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 28. 6. 1995 sp. zn. 6 Cdo 53/94, který byl uveřejněn v časopise Práce a mzda č. 7-8, roč. 1996, v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 19. 1. 2000 sp. zn. 21 Cdo 1228/99, který byl uveřejněn pod č. 21 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2001, v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 9. 8. 2012 sp. zn. 21 Cdo 4851/2010 nebo přímo ve vztahu k ustanovení § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 17. 10. 2012 sp. zn. 21 Cdo 2596/2011, který byl publikován pod č. 25 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2013] a není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak.

Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalobce podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 1. prosince 2015

JUDr. Jiří Doležílek předseda senátu