21 Cdo 4646/2016
Datum rozhodnutí: 18.01.2017
Dotčené předpisy: § 237 o. s. ř., § 243c odst. 1 věta první o. s. ř., § 190 odst. 3 předpisu č. 65/1965Sb.



21 Cdo 4646/2016


U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Zdeňka Novotného a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Mojmíra Putny v právní věci žalobce J. M. , zastoupeného JUDr. Štefánií Fajmonovou, advokátkou se sídlem ve Žďáru nad Sázavou, V Lískách č. 1065/31, proti žalovanému DIAMO, státnímu podniku se sídlem ve Stráži pod Ralskem, Máchova č. 201, IČO 000 02 739, o náhradu škody, vedené u Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou pod sp. zn. 10 C 150/2004, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 26. dubna 2016 č.j. 15 Co 5/2016-463, takto:

I. Dovolání žalobce se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o.s.ř.):

Dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 26.4.2016 č. j. 15 Co 5/2016-463 není přípustné podle ustanovení § 237 o.s.ř., neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu ( k otázce příčinné souvislosti mezi nemocí z povolání a ztrátou na výdělku v případě, kdy žalobce není schopen pro obecné onemocnění již vykonávat původní práci, i kdyby nemoci z povolání nebylo srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9.3.2004 sp. zn. 21 Cdo 1478/2003, uveřejněný pod č. 76 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek roč. 2006, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11.3.2008 sp. zn. 21 Cdo 2044/2007, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18.10.2013 sp. zn. 21 Cdo 3621/2012 či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29.10.2014 sp. zn. 21 Cdo 2643/2014) a není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak.

V části dovolání žalobce uplatnil jiný dovolací důvod, než který je uveden v ustanovení § 241a odst. 1 o.s.ř. ( zpochybňuje-li skutková zjištění, na nichž soud prvního stupně a poté i odvolací soud založily svůj závěr o tom, že žalobce trpí onemocněním obecné povahy, pro které není způsobilý vykonávat původní práci horníka - lamače a nemá tak nárok na náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti), a proto dovolání trpí vadami, pro které nelze v dovolacím řízení pokračovat.

Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalobce podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první o.s.ř. odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně 18. ledna 2017
JUDr. Zdeněk Novotný
předseda senátu