21 Cdo 4612/2015
Datum rozhodnutí: 20.01.2016
Dotčené předpisy: § 243c odst. 1 věta první a § 241a odst. 1 o. s. ř.



21 Cdo 4612/2015


U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Mojmírem Putnou v právní věci žalobce JUDr. L. K. , zastoupeného JUDr. Zdeňkem Kupkou, advokátem se sídlem v Ostravě Svinově, Tichá č. 464/1, proti žalované Start spol. s r. o. se sídlem v Horní Suché, Dělnická č. 1342/1, IČO 15503003, zastoupené Mgr. Tomášem Greplem, advokátem se sídlem v Olomouci, Horní náměstí č. 365/7, o 375.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Karviné pod sp. zn. 25 C 29/2010, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 22. dubna 2015, č. j. 16 Co 246/2014-392, takto:
I. Dovolání žalované se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.):


Nejvyšší soud České republiky dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 22. 4. 2015, č. j. 16 Co 246/2014-392, podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl, neboť v něm byl uplatněn jiný dovolací důvod, než který je uveden v ustanovení § 241a odst. 1 o. s. ř. (žalovaná zpochybňuje skutková zjištění, z nichž rozsudek odvolacího soudu vychází, podstatou jejích námitek je nesouhlas s tím, ke kterým důkazům odvolací soud přihlížel a jak provedené důkazy hodnotil, předestírá vlastní skutkové závěry, na nichž pak buduje své vlastní a od odvolacího soudu odlišné právní posouzení věci), a v dovolacím řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat.

Namítá-li dovolatelka, že rozsudek odvolacího soudu byl krajně nepředvídatelný , potom pomíjí, že rozhodnutí odvolacího soudu může být pro účastníka nepředvídatelné jen tehdy, kdyby odvolací soud při svém rozhodování přihlížel k něčemu jinému, než co bylo tvrzeno nebo jinak vyšlo najevo za řízení před soudem prvního stupně nebo co za odvolacího řízení uplatnili účastníci, tedy, jinak řečeno, jen kdyby vzal v úvahu něco jiného, než co je známo také účastníkům řízení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 12. 2010, sp. zn. 21 Cdo 1037/2009). O takový případ se však v projednávané věci - jak je zřejmé z obsahu spisu a z napadeného rozsudku nejedná.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně 20. ledna 2016
JUDr. Mojmír Putna předseda senátu