21 Cdo 4564/2009
Datum rozhodnutí: 24.11.2010
Dotčené předpisy: § 2 písm. c) předpisu č. 26/2000Sb. ve znění do 09.05.2005, § 24 odst. 3 předpisu č. 26/2000Sb. ve znění do 09.05.2005, § 218 písm. c) o. s. ř. ve znění do 30.06.2009, § 243b odst. 5 věta první o. s. ř. ve znění do 30.06.2009




21Cdo 4564/2009-358


U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Ljubomíra Drápala a soudců JUDr. Romana Fialy a JUDr. Mojmíra Putny v právní věci žalobců a) Alpine Bau GmbH se sídlem 5071 Wals, Alte Bundesstrasse č. 10, Rakouská republika, zastoupeného JUDr. Danou Kořínkovou, Ph.D., LL.M., advokátkou se sídlem v Praze 8, Peckova č. 9, a b) AT 10 Vermögensverwaltungs GmbH se sídlem 1130 Vídeň, Hummelgasse č. 14, Rakouská republika, zastoupeného JUDr. Olgou Humlovou, CSc., LL.M., advokátkou se sídlem v Praze 1, Platnéřská č. 4, proti žalovaným 1) Mgr. Adamu Sigmundovi , advokátu se sídlem v Praze 1, Široká č. 5, jako správci konkursní podstaty úpadce UNO - CENTER, s.r.o. se sídlem v Praze 9, Freyova č. 25/31, IČO 61855197, 2) Česká dražební - cz spol. s r.o. se sídlem v Milevsku, Riegrova č. 214, IČO 26025167, zastoupené Mgr. Vlastimilem Vyskočáni, advokátem se sídlem v Praze 6, Koulova č. 1593/4, a 3) Best Properties South, a.s. se sídlem v Praze 1, Václavské náměstí č. 1601/47, IČO 27103561, zastoupené JUDr. Tomášem Rybářem, PhD., advokátem se sídlem v Praze 1, Václavské náměstí č. 1601/47, o neplatnost smlouvy o provedení dražby a o neplatnost veřejné dražby, za účasti R.E.A.L. Czechia, s.r.o. se sídlem v Ústí nad Labem, Hrnčířská č. 5/8, IČO 27146553, jako vedlejšího účastníka na straně žalobce b), zastoupeného JUDr. Olgou Humlovou, CSc., LL.M., advokátkou se sídlem v Praze 1, Platnéřská č. 4, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn.19 C 137/2007, o dovolání žalobce a) proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 13. května 2009 č.j. 18 Co 184/2009-313, takto:

I. Dovolání žalobce a) se odmítá .
II. Žalobce a) je povinen zaplatit žalované 3) na náhradě nákladů dovolacího řízení 5.050,- Kč k rukám JUDr. Tomáše Rybáře, PhD., advokáta se sídlem v Praze 1, Václavské náměstí č. 1601/47; jinak žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
O d ů v o d n ě n í :
Žalobce a) se domáhal, aby bylo určeno, že "smlouva o provedení dražby uzavřená mezi správcem konkursní podstaty úpadce UNO-CENTER s.r.o. Ing. Lubošem Smrčkou, CSc. a žalovanou 2), konané dne 21.12.2004 na základě dražební vyhlášky č. 23/2004 ze dne 15.11.2004 ohledně pozemku parc. č. 19/1, o výměře 392 m 2 , zastavěná plocha a nádvoří, pozemku parc. č. 20/2 o výměře 887 m 2 , zahrada, budovy č. 25, objekt bydlení na pozemku parc. č. 19/1, vše zapsáno na LV č. 128 u KÚ Praha-město pro obec Praha, k.ú. Vysočany, a dále pozemku parc.č. 18/2, o výměře 359 m 2 , zahrada, pozemku parc.č. 19/3, o výměře 151 m 2 , zastavěná plocha a nádvoří, pozemku parc.č. 19/5, o výměře 35 m 2 , zastavěná plocha a nádvoří, pozemku parc.č. 20/1, o výměře 708 m 2 , zahrada, budovy č. 28, objekt bydlení na pozemku 19/3, vše na LV č. 40 u KÚ Praha-město, pro obec Praha, k.ú. Vysočany", je neplatná, a že dražba nemovitostí - "pozemku parc. č. 19/1, o výměře 392 m 2 , zastavěná plocha a nádvoří, pozemku parc. č. 20/2 o výměře 887 m 2 , zahrada, budovy č. 25, objekt bydlení na pozemku parc. č. 19/1, vše zapsáno na LV č. 128 u KÚ Praha-město pro obec Praha, k.ú. Vysočany, a dále pozemku parc.č. 18/2, o výměře 359 m 2 , zahrada, pozemku parc.č. 19/3, o výměře 151 m 2 , zastavěná plocha a nádvoří, pozemku parc.č. 19/5, o výměře 35 m 2 , zastavěná plocha a nádvoří, pozemku parc.č. 20/1, o výměře 708 m 2 , zahrada, budovy č. 28, objekt bydlení na pozemku 19/3, vše na LV č. 40 u KÚ Praha-město, pro obec Praha, k.ú. Vysočany", která se konala dne 21.12.2004 na základě dražební vyhlášky č. 23/2004 ze dne 15.11.2004, je neplatná. Žalobu zdůvodnil zejména tím, že je konkursním věřitelem v konkursním řízení vedeném proti úpadci UNO-CENTER s.r.o., který ke dni prohlášení konkursu vlastnil předmětné nemovitosti, že správce konkursní podstaty Ing. Luboš Smrčka, CSc. [v průběhu řízení nahrazený žalovaným 1)] uzavřel se žalovanou 2) jako dražebníkem smlouvu o dražbě předmětných nemovitostí, které vydražila žalovaná 3), a že tato dražba byla provedena v rozporu s právními předpisy, neboť podmínky dražby a termín konání dražby nebyly řádně zveřejněny; konání dražby bylo zveřejněno jen na internetové adrese www.centralniadresa.cz a vyvěšením na úřední desce Úřadu Městské části Praha 9, v rozporu s ustanovením § 12 odst.4 zákona o veřejných dražbách však ke zveřejnění nedošlo také na úřední desce Magistrátu hl.m. Prahy. Žalobce a) měl zájem se této dražby zúčastnit, ale nedozvěděl se včas o jejím konání a o jejich podmínkách, i když v období měsíců listopad a prosinec 2004 "monitoroval údaje uveřejněné na internetové stránce www.centralniadresa.cz". Domnívá se, že správce konkursní podstaty neoprávněně zvýhodnil žalovanou 3), které prodal ve stejné době z konkursní podstaty i všechny další pozemky, a to za "velmi nestandardních podmínek". Postup dražebníka a správce konkursní podstaty byl v rozporu se zákonem o konkursu a vyrovnání a se zákonem o veřejných dražbách. Žalobce a) jako konkursní věřitel má zájem na co nejvyšším uspokojení jejich pohledávek z konkursní podstaty, a tím je dán také naléhavý zájem na určení neplatnosti smlouvy o dražbě.

Obvodní soud pro Prahu 9 - poté, co na návrh žalobce a) usnesením ze dne 7.11.2007 č.j. 19 C 137/2007-140 podle ustanovení § 92 odst.1 občanského soudního řádu připustil, aby do řízení vstoupil žalobce b) - rozsudkem ze dne 29.1.2009 č.j. 19 C 137/2007-297 žalobu zamítl a rozhodl, že žalobci a "vedlejší účastník na straně žalobců" jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit "na účet Obvodního soudu pro Prahu 9" soudní poplatek 2.000,- Kč, že ve vztahu mezi žalobci a "vedlejším účastníkem na straně žalobců" a žalovaným 1) nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, že žalobci a "vedlejší účastník na straně žalobců" jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalované 2) na náhradě nákladů řízení 21.500,- Kč k rukám advokáta Mgr. Vlastimila Vyskočániho a že žalobci a "vedlejší účastník na straně žalobců" jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalované 3) na náhradě nákladů řízení 21.500,- Kč k rukám advokáta JUDr. Tomáše Rybáře, Ph.D. Po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žalobci jako konkursní věřitelé nemají aktivní věcnou legitimaci k vedení sporu ohledně určení neplatnosti dražby; žalobci totiž "ani netvrdili, že by byli účastníky dražby, pouze tvrdili, že pokud by se o konání dražby včas a řádně dozvěděli, byli by se jí žalobce b) a vedlejší účastník účastnili". Žalobci nemají ani naléhavý právní zájem [ve smyslu ustanovení § 80 písm.c) občanského soudního řádu] na určení neplatnosti smlouvy o provedení dražby; i kdyby byla smlouva o provedení dražby shledána neplatnou, nemělo by toto rozhodnutí pro žalobce žádný význam, neboť samotná dražba již není napadnutelná a na jejím výsledku by se nic nezměnilo.
K odvolání žalobce a) Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 13.5.2009 č.j. 18 Co 184/2009-313 ve znění usnesení ze dne 24.6.2009 č.j. 18 Co 184/2009-321 rozsudek soudu prvního stupně ve vztahu mezi žalobcem a) a žalovanými potvrdil a rozhodl, že ve vztahu mezi žalobcem a) a žalovaným 1) nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů odvolacího řízení a že žalobce a) je povinen zaplatit žalovaným 2) a 3) na náhradě nákladů odvolacího řízení (každému z nich) 10.300,- Kč k rukám advokátů Mgr. Vlastimila Vyskočáni a JUDr. Tomáše Rybáře, Ph.D. Souhlasil s právním názorem soudu prvního stupně v tom, že žalobce a) není ve sporu o určení neplatnosti dražby věcně legitimován a že nemá na určení neplatnosti smlouvy o provedení dražby naléhavý právní zájem ve smyslu ustanovení § 80 písm. c) občanského soudního řádu. Odvolací soud odmítl názor žalobce a) o tom, že by neměl "žádné jiné prostředky ochrany proti protiprávnímu jednání správce konkursní podstaty" a poukázal na "rozhodnutí" Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Odo 294/2003, podle něhož konkursní věřitel, který má za to, že správce konkursní podstaty při zpeněžování vydraženého majetku nepostupoval s péčí řádného hospodáře, se po správci konkursní podstaty může domáhat náhrady škody nebo jiné újmy, která mu tím byla způsobena, a dovodil, že "extenzivní výklad" pojmu účastníka dražby uváděný žalobcem a), podle něhož je třeba považovat za účastníka dražby též osobu, která měla v úmyslu dražit, ale bylo jí v tom jednáním či opomenutím dražebníka zabráněno, je "judikatorně překonaný".

Proti tomuto rozsudku odvolacího soudu podal žalobce a) dovolání. Namítl, že "soudy rozhodly v rozporu se smyslem judikatury Nejvyššího soudu", která se k předmětu sporu vztahuje, a že "svým formalistickým výkladem zákona o veřejných dražbách fakticky upřely žalobci a) spravedlnost". V rozhodnutích Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 20/2005 a sp. zn. 21 Cdo 32/2005, o něž soudy "opřely" svá rozhodnutí, se "nestanoví, že by použitý výčet účastníků dražby byl absolutně konečný", a že by Nejvyšší soud "někdy řešil postavení subjektů, které měly zájem se dražby zúčastnit, ale že jim to bylo úmyslným jednáním dražebníka nebo navrhovatele dražby znemožněno". Žalobce a) rovněž odkázal na extenzivní výklad pojmu účastníka dražby v komentáři k zákonu o veřejných dražbách, který "za účastníka považuje i osobu, která měla úmysl se dražby zúčastnit, ale bylo jí v tom dražebníkem zabráněno". Uvedl, že "se nemůže fakticky úspěšně dožadovat uspokojení svých práv vůči osobě původního správce konkursní podstaty, neboť s ohledem na předpokládanou faktickou výši majetku správce konkursní podstaty nelze usuzovat na jeho schopnost zcela uspokojit nároky žalobce a) z jeho majetku". Domnívá se, že "by nestačilo ani standardní pojištění a navíc by byla jistě uplatněna výluka z plnění pojišťovny z důvodu škody úmyslně způsobené". Žalobce a) dále nesouhlasí ani se závěrem, že nemá naléhavý právní zájem na určení neplatnosti smlouvy o provedení dražby. Soudy totiž vycházejí jen z "nesprávného závěru ohledně nenapadnutelnosti dražby" a takové odůvodnění považuje žalobce a) za "nedostatečné a nepřípustné". Domnívá se, že "určení, že smlouva o provedení dražby je neplatná, má přímý vliv na určení, že i samotná dražba je neplatná". Žalobce a) navrhl, aby dovolací soud rozsudky soudů obou stupňů zrušil a aby věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Žalovaná 3) navrhla, aby dovolací soud dovolání žalobce a) zamítl. Uvedla, že souhlasí se závěry soudů obou stupňů v tom, že žalobce a) není osobou oprávněnou domáhat se vyslovení neplatnosti dražby ve smyslu ustanovení § 24 odst. 3 zákona o veřejných dražbách, neboť se dražby nezúčastnil, a odkázala na judikaturu Nejvyššího soudu, která předmětnou problematiku řeší.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a občanského soudního řádu) věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 30.6.2009 (dále jen "o.s.ř."), neboť dovoláním je napaden rozsudek odvolacího soudu, který byl vydán před 1.7.2009 (srov. Čl. II bod 12 zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů a další související zákony). Po zjištění, že dovolání proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení) v zákonné lhůtě (§ 240 odst. 1 o.s.ř.), přezkoumal napadený rozsudek bez nařízení jednání (§ 243a odst. 1 věta první o.s.ř.) a dospěl k závěru, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný.

Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští (§ 236 odst. 1 o.s.ř.).

Podmínky přípustnosti dovolání proti rozsudku odvolacího soudu jsou obsaženy v ustanovení § 237 o.s.ř.

Dovolání je přípustné proti rozsudku odvolacího soudu, jímž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé [§ 237 odst.1 písm.a) o.s.ř.] nebo jímž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku (usnesení) proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil [§ 237 odst.1 písm.b) o.s.ř.], anebo jímž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle ustanovení § 237 odst.1 písm.b) o.s.ř. a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam [§ 237 odst.1 písm.c) o.s.ř.].

Žalobce a) dovoláním napadá rozsudek odvolacího soudu, jímž byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně ve věci samé. Podle ustanovení § 237 odst.1 písm.b) o.s.ř. dovolání není přípustné, a to již proto, že ve věci samé nebylo soudem prvního stupně vydáno rozhodnutí, které by bylo odvolacím soudem zrušeno. Dovolání žalobce a) proti potvrzujícímu rozsudku odvolacího soudu tedy může být přípustné jen při splnění předpokladů uvedených v ustanovení § 237 odst.1 písm.c) o.s.ř.

Rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam ve smyslu ustanovení § 237 odst.1 písm.c) o.s.ř. zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem [§ 237 odst.3 o.s.ř.].

Dovolací soud je při přezkoumání rozhodnutí odvolacího soudu zásadně vázán uplatněnými dovolacími důvody (srov. § 242 odst.3 o.s.ř.); vyplývá z toho mimo jiné, že při zkoumání, zda napadené rozhodnutí odvolacího soudu má ve smyslu ustanovení § 237 odst.3 o.s.ř. ve věci samé po právní stránce zásadní právní význam, může posuzovat jen takové právní otázky, které dovolatel v dovolání označil.

Přípustnost dovolání podle ustanovení § 237 odst.1 písm.c) o.s.ř. není založena již tím, že dovolatel tvrdí, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Přípustnost dovolání nastává tehdy, jestliže dovolací soud za použití hledisek, příkladmo uvedených v ustanovení § 237 odst.3 o.s.ř., dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé po právní stránce zásadní význam skutečně má.

Podle ustanovení § 24 odst.3 zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění zákonů č. 120/2001 Sb., č. 517/2002 Sb. a č. 257/2004 Sb. (dále jen "zákona o veřejných dražbách"), kterým se (ve znění účinném do 9.5.2005) i v současně době řídí - s ohledem na uzavření smlouvy o provedení dražby a na dobu jejího provedení - projednávaná věc, může každý účastník dražby, dražební věřitel nebo navrhovatel dražby požádat soud, aby vyslovil neplatnost dražby, pokud dražebník neupustil od dražby, ač tak byl povinen učinit, vydražila-li předmět dražby osoba, která je z účasti na dražbě vyloučena, nebo nejsou-li splněny podmínky uvedené v § 12 odst.1 a 2, § 14 odst.3, § 15 odst.1 až 3, § 19, § 20, § 21, § 23 odst.1 až 10, § 25 a v § 26 odst.1 a 2 nebo byly-li vydraženy z dražeb vyloučené předměty dražby; soud vysloví v takových případech neplatnost dražby. Není-li toto právo uplatněno do 3 měsíců ode dne konání dražby, zaniká.

Veřejnou dražbou prováděnou podle zákona o veřejných dražbách se rozumí - jak vyplývá z ustanovení § 2 písm.a) tohoto zákona - veřejné jednání, jehož účelem je převod vlastnického nebo jiného práva k předmětu dražby na osobu, která za stanovených podmínek učiní nejvyšší nabídku, jakož i veřejné jednání, které bylo ukončeno z důvodu, že nebylo učiněno ani nejnižší podání. Vlastnictví nebo jiné právo k předmětu veřejné dobrovolné dražby přechází na vydražitele k okamžiku udělení příklepu, a to za předpokladu, že uhradil ve stanovené lhůtě cenu dosaženou vydražením (§ 30 odst. 1 zákona o veřejných dražbách).

K žalobě o určení (vyslovení) neplatnosti veřejné dobrovolné dražby jsou oprávněni (věcně legitimováni) - jak se uvádí v ustanovení § 24 odst.3 zákona o veřejných dražbách - každý účastník dražby, dražební věřitel nebo navrhovatel. Účastníkem dražby se rozumí osoba přítomná při dražbě, která se dostavila za účelem činit podání a splňuje podmínky stanovené zákonem o veřejných dražbách [§ 2 písm.c) zákona o veřejných dražbách], dražebními věřiteli jsou zástavní věřitelé, věřitelé, jejichž pohledávky jsou zajištěny omezením převodu nemovitostí nebo zadržovacím právem váznoucími na předmětu dražby, správci daně, správy sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovny provádějící veřejné zdravotní pojištění (srov. § 36 odst.3 zákona o veřejných dražbách) a za navrhovatele se považuje osoba, která za podmínek stanovených zákonem o veřejných dražbách navrhuje provedení dražby [§ 2 písm.b) zákona o veřejných dražbách].

Veřejná dobrovolná dražba je - jak dovodila ustálená judikatura soudů (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18.1.2006 sp. zn. 21 Cdo 32/2005, který byl uveřejněn pod č. 52 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2006, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24.1.2006 sp. zn. 21 Cdo 20/2005, který byl uveřejněn pod č. 53 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2006) - neplatná, jen jestliže její neplatnost vyslovil soud; neplatnost této dražby přitom soud nemůže posuzovat v jiném řízení než v řízení podle ustanovení § 24 odst. 3 zákona o veřejných dražbách, a to ani jako otázku předběžnou.

Výše uvedené platí obdobně také tehdy, zpeněžil-li správce konkursní podstaty věc nebo jinou majetkovou hodnotu z konkursní podstaty (ve shodě s ustanovením § 27 odst. 1 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů) prostřednictvím veřejné dobrovolné dražby. Určení neplatnosti veřejné dobrovolné dražby se může v zákonem určené lhůtě domáhat jen některá z osob uvedených v ustanovení § 24 odst. 3 zákona o veřejných dražbách; jiné osoby takové právo nemají a nemohou se postupem podle ustanovení § 80 písm. c) o.s.ř. domáhat ani jiného určení, v němž by otázka (ne)platnosti takové dražby byla posuzována jako otázka předběžná, a konkursní věřitel, který má za to, že správce při zpeněžování vydraženého majetku nepostupoval s péčí řádného hospodáře, se může po správci konkursní podstaty domáhat náhrady škody nebo jiné újmy mu tím způsobené (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26.1.2006 sp. zn. 29 Odo 294/2003, který byl uveřejněn pod č. 10 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2007, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15.6.2006 sp. zn. 29 Odo 777/2006, který byl uveřejněn pod č. 25 v časopise Soudní judikatura, roč. 2007).

Žalobce a) nelze považovat za účastníka dražby, neboť je (z výsledků řízení) nepochybné, že se nedostavil k dražbě za účelem činit podání a že tedy nejsou splněny předpoklady uvedené v ustanovení § 2 písm.c) zákona o veřejných dražbách. Žalobce a) současně nemůže úspěšně dovozovat, že by mu snad dražebník svým jednáním nebo opomenutím zabránil v účasti na dražbě. Takové jednání nebo opomenutí totiž nemůže spočívat v tom, že se žalobce a) o konání napadené dražby včas nedozvěděl, navíc (případný) nedostatek zveřejnění dražební vyhlášky na úřední desce Magistrátu hl.m. Prahy nebylo (a nemohlo být) na újmu toho, aby se žalobce a) o dražbě včas dozvěděl (mohl dozvědět), byla-li dražba řádně zveřejněna na internetové adrese a žalobce a) tuto adresu - jak sám tvrdil - monitoroval.

Z odůvodnění napadeného rozsudku vyplývá, že odvolací soud (a soud prvního stupně, jehož závěry nebyly odvolací soudem zpochybněny) z uvedených východisek při rozhodování věci vycházel. Správně dovodil, že žalobce a) není osobou aktivně legitimovanou k podání žaloby na vyslovení neplatnosti veřejné dobrovolné dražby a že nemá ani naléhavý právní zájem na určení neplatnosti smlouvy o provedení dražby; napadený rozsudek proto nemá ve věci samé pro právní stránce zásadní význam.

Protože dovolání žalobce a) proti rozsudku odvolacího soudu není přípustné ani podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o.s.ř., Nejvyšší soud České republiky je podle ustanovení § 243b odst.5 věty první a § 218 písm.c) o.s.ř. odmítl.

V dovolacím řízení vznikly žalované 3) náklady, které spočívají v odměně za zastupování advokátem ve výši 4.750,- Kč [srov. § 5 písm.d), § 8, § 10 odst. 3, § 14 odst. 1, § 15, § 17 písm.b) a § 18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb. ve znění vyhlášek č. 49/2001 Sb., č.110/2004 Sb., č. 617/2004 Sb. a č. 277/2006 Sb.] a v paušální částce náhrady výdajů za jeden úkon právní služby ve výši 300,- Kč (srov. § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění vyhlášek č. 235/1997 Sb., č. 484/2000 Sb., č. 68/2003 Sb., č. 618/2004 Sb. a č. 276/2006 Sb.), celkem ve výši 5.050,- Kč; náhrada za daň z přidané hodnoty z této odměny a náhrad k nákladům řízení nepatří, neboť advokát JUDr. Tomáš Rybář, Ph.D., který žalovanou 3) zastupoval, v rozporu s ustanovením § 14a vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění vyhlášek č. 235/1997 Sb., č. 484/2000 Sb., č. 68/2003 Sb., č. 618/2004 Sb. a č. 276/2006 Sb. neprokázal, že by byl plátcem této daně. Protože dovolání žalobce a) bylo odmítnuto, dovolací soud mu podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o.s.ř. uložil, aby žalované 3) náklady v celkové výši 5.050,- Kč nahradil. Žalobce a) je povinen přiznanou náhradu nákladů řízení zaplatit k rukám advokáta, který žalovanou 3) v tomto řízení zastupoval (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).

Žalované 2) a žalovanému 1) v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly. Podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1 a § 151 odst. 1 věty první o.s.ř. bylo proto rozhodnuto, že žalovaná 2) a žalovaný 1) nemá právo ve vztahu k žalobci a) na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 24. listopadu 2010

JUDr. Ljubomír Drápal, v. r.
předseda senátu