21 Cdo 4500/2015
Datum rozhodnutí: 03.12.2015
Dotčené předpisy: § 243c odst. 1 o. s. ř.



21 Cdo 4500/2015


U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Ljubomíra Drápala a soudců JUDr. Jiřího Doležílka a JUDr. Mojmíra Putny v právní věci žalobce M-art, a.s. se sídlem v Hodoníně, Národní třída č. 369/33, IČO 25333739, zastoupeného JUDr. Tomášem Sokolem, advokátem se sídlem v Praze 2, Sokolská č. 1788/60, proti žalovaným 1) JANK GROUP, spol. s r.o. se sídlem v Hodoníně, Národní třída č. 1754/96, IČO 26239442, a 2) AREARCHA a.s. se sídlem v Hodoníně, Národní třída č. 1754/96, IČO 26732459, oběma zastoupeným JUDr. Miroslavem Pokorným, advokátem se sídlem v Brně, Lidická č. 1005/23b, o neplatnost veřejné nedobrovolné dražby, o žalobě na obnovu řízení podané žalobcem proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 7. února 2008 č.j. 38 Co 179/2006-136, vedené u Okresního soudu v Hodoníně pod sp. zn. 14 C 661/2004, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 2. dubna 2015 č.j. 38 Co 123/2014-339, opravenému usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 2. dubna 2015 č.j. 38 Co 123/2014-342, takto:

I. Dovolání žalobce se odmítá .
II. Žalobce je povinen zaplatit žalovaným 1) a 2) na náhradě nákladů dovolacího řízení společně a nerozdílně 4.296,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Miroslava Pokorného, advokáta se sídlem v Brně, Lidická č. 1005/23b.
Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o.s.ř.):
Dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 2.4.2015 č.j. 38 Co 123/2014-339 není přípustné podle ustanovení § 237 o.s.ř., neboť rozhodnutí odvolacího soudu je (z hlediska posouzení právní otázky, zda jsou dány důvody pro obnovu řízení vedeného u Okresního soudu v Hodoníně pod sp. zn. 14 C 661/2004, tj. zda rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 29.11.2010 č.j. 35 C 59/2003-97, 35 C 62/2003-35 - zejména s přihlédnutím k nedostatku pasivní legitimace ve věci samé - může být rozhodnutím, které žalobce bez své viny nemohl použít v původním řízení, a zda pro něho může přivodit příznivější rozhodnutí ve věci) v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu (srov. například rozhodnutí býv. Nejvyššího soudu ČSSR ze dne 28.7.1967 sp. zn. 4 Cz 81/67, uveřejněné pod č. 6 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 1968, stanovisko občanskoprávního kolegia býv. Nejvyšší soudu ČSR ze dne 8.9.1982 sp. zn. Cpj 67/82, uveřejněné pod č. 2 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 1983, nebo usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 11.1.2011 sp. zn. 21 Cdo 2839/2009) a není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak.

Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalobce podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první o.s.ř. odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 3. prosince 2015

JUDr. Ljubomír Drápal předseda senátu