21 Cdo 4466/2015
Datum rozhodnutí: 02.02.2016
Dotčené předpisy: § 30 o. s. ř. ve znění do 31.12.2013, § 138 odst. 1 o. s. ř. ve znění do 31.12.2013, § 138 odst. 3 o. s. ř. ve znění do 31.12.2013, čl. 37 odst. 2 předpisu č. 2/1993Sb.



21 Cdo 4466/2015


U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jiřího Doležílka a soudců JUDr. Karla Svobody, Ph.D. a JUDr. Ljubomíra Drápala, v právní věci zástavní věřitelky J. Š. , zastoupené JUDr. Petrem Kybicem, Ph.D., advokátem se sídlem v Plzni, náměstí Republiky č. 204/30, proti zástavním dlužníkům 1) D. B. , zastoupené Mgr. Mariem Kotorou, advokátem se sídlem v Plzni, Malická č. 1576/11 a 2) K.B. , , o soudní prodej zástavy, vedené u Okresního soudu Plzeň - jih pod sp. zn. 8 Nc 903/2011, o dovolání zástavní dlužnice 1) proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 30. dubna 2014 č. j. 10 Co 133/2014-140, takto:

Usnesení krajského soudu a usnesení Okresního soudu Plzeň - jih ze dne 11. března 2014 č. j. 8 Nc 903/2011-134 se zrušují a věc se vrací Okresnímu soudu Plzeň - jih k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Žalobou podanou u Okresního soudu Plzeň - jih dne 7. 4. 2011 se zástavní věřitelka domáhala nařízení soudního prodeje zástavy ve vlastnictví zástavních dlužníků - domu na pozemku parc. č. st. 74 v obci Č., část obce Ž. Ú., katastrální území Ž. Ú., pozemků parc. č. st. 74 zastavěná plocha, parc. č. 61/2 ostatní plocha a parc. č. 63/2 zahrada, v katastrálním území Ž. Ú., se všemi součástmi a příslušenstvím, tj. zejména chlévem, stodolou, dřevníkem, kůlnou, chlívky, dvěma kopanými studnami, oplocením a trvalými porosty - k uspokojení pohledávky zástavní věřitelky ve výši 501.000,- Kč s příslušenstvím.

Okresní soud Plzeň - jih usnesením ze dne 19. 11. 2012 č. j. 8 Nc 903/2011-92 rozhodl, že k uspokojení pohledávky zástavního věřitele J. Š. vzniklé z kupní a zástavní smlouvy uzavřené dne 7. 5. 2008 mezi právním předchůdcem zástavního věřitele D. Š., a zástavními dlužníky D. B. a K. B. ve výši 501.000,- Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně za dobu od 26. 3. 2011 do zaplacení se nařizuje soudní prodej zástavy, a to těchto nemovitostí domu stojícího na pozemku parc. č. st. 74, pozemků parc. č. st. 74 zastavěná plocha a nádvoří, parc. č. 61/2 ostatní plocha, zeleň a parc. č. 63/2 zahrada, zemědělský půdní fond, tedy nemovitostí zapsaných na L.V. č. 462 u Katastrálního úřadu pro Plzeňský kraj, katastrální pracoviště Nepomuk, pro katastrální území Ž. Ú., obec Č. a to se všemi součástmi a příslušenstvím , a že zástavní dlužníci jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit zástavní věřitelce na náhradě nákladů řízení 13.500,- Kč k rukám advokáta JUDr. Petra Kybice, Ph.D.

Proti tomuto usnesení podali oba zástavní dlužníci odvolání. Zatímco odvolání zástavního dlužníka 2) bylo usnesením Okresního soudu Plzeň - jih ze dne 10. 1. 2013 č. j. 8 Nc 903/2011-99 potvrzeným usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne 26. 2. 2013 č. j. 14 Co 99/2013-106 odmítnuto pro opožděnost, o odvolání zástavní dlužnice 1) dosud nebylo rozhodnuto.

Usnesením Okresního soudu Plzeň - jih ze dne 7. 5. 2013 č. j. 8 Nc 903/2011-118 byl zamítnut návrh zástavní dlužnice 1) na osvobození od soudních poplatků, neboť soud prvního stupně dovodil, že její odvolání se jeví jako bezúspěšné uplatnění práva . K odvolání zástavní dlužnice 1) Krajský soud v Plzni usnesením ze dne 30. 10. 2013 č. j. 18 Co 325/2013-123 usnesení soudu prvního stupně potvrdil.

Okresní soud Plzeň - jih usnesením ze dne 11. 3. 2014 č. j. 8 Nc 903/2011-134 zamítl návrh zástavní dlužnice 1) na ustanovení zástupce z řad advokátů pro řízení o odvolání proti usnesení Okresního soudu Plzeň jih ze dne 19. 11. 2012 č. j. 8 Nc 903/2012-92. Dospěl k závěru, že návrh na ustanovení zástupce není důvodný, neboť otázka vlastnictví plotu , která podle názoru zástavní dlužnice 1) může ovlivnit dlužnou částku, není rozhodná a případná výše dlužné částky v souvislosti s právními vadami nemovitosti by byla podstatná až ve fázi výkonu rozhodnutí. Zdůraznil, že v této fázi řízení je podstatné pouze to, zda zástavní věřitelka doložila zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě a kdo je zástavním dlužníkem. Uvedl, že napadená věc není po právní stránce složitá a že odvolací soud bude při svém rozhodování vycházet z listinných důkazů založených ve spisu, případně z připojených spisů. Přihlédl také k tomu, že v nedávné době bylo pravomocně rozhodnuto o nepřiznání osvobození od soudních poplatků zástavní dlužnici 1).

K odvolání zástavní dlužnice 1) Krajský soud v Plzni usnesením ze dne 30. 4. 2014 č. j. 10 Co 133/2014-140 potvrdil usnesení soudu prvního stupně. Poté, co shledal, že soudkyně Okresního soudu Plzeň jih Mgr. Renata Jiříčková, která ve věci rozhodovala, nebyla vyloučena z projednávání a rozhodnutí dané věci, dospěl k závěru, že není třeba, aby byl zástavní dlužnici 1) ustanoven pro odvolací řízení zástupce z řad advokátů, neboť se nejedná o věc skutkově a právně složitou a z podání zástavní dlužnice 1) učiněných v průběhu řízení vyplývá, že je schopna své zájmy v daném řízení účinně hájit sama , protože se velmi dobře orientuje v procesních předpisech a je schopna účinně využívat procesní prostředky k ochraně svých zájmů a snášet řadu argumentů ve prospěch svých závěrů o nedůvodnosti podaného návrhu na soudní prodej zástavy . Dodal, že zástavní dlužnice 1) nesplňuje ani předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, neboť její návrh na osvobození od soudních poplatků byl pravomocně zamítnut a nejsou předpoklady pro případnou revizi předchozího závěru .

Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podala zástavní dlužnice 1) dovolání a poté, co ji Okresní soud Plzeň jih usnesením ze dne 17. 2. 2015 č. j. 8 Nc 903/2011-169 vyzval, aby si pro podání dovolání zvolila zástupcem advokáta, požádala o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce.

Okresní soud Plzeň jih usnesením ze dne 7. 5. 2015 č. j. 8 Nc 903/2011-172 ustanovil zástavní dlužnici 1) pro řízení o dovolání proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 30. 4. 2014 č. j. 10 Co 133/2014-140 podle ustanovení § 30 odst. 2 občanského soudního řádu zástupce z řad advokátů Mgr. Maria Kotoru.

V dovolání sepsaném zástupcem, který jí byl ustanoven, zástavní dlužnice 1) namítá, že nemá právnické vzdělání, že se v procesních předpisech a hmotném právu prakticky neorientuje a že proto zcela logicky žádala k ochraně jejích zájmů zástupce pro dané řízení . Uvádí, že není v jejích schopnostech a možnostech činit složitější procesní úkony, neboť se daná věc pro ni stala skutkové i právně složitou . Je přesvědčena, že též splnila předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, neboť k prokázání své majetkové situace předložila listiny a nelze u ní ani hovořit o svévolném nebo zřejmě bezúspěšném uplatňování nebo bránění práva. Dovolatelka je z důvodu své sociální slabosti znevýhodněna a je jí bráněno v kvalifikované obraně před druhou stranou sporu . Zástavní dlužnice 1) navrhla, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu zrušil a aby mu věc vrátil k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a občanského soudního řádu) po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení) ve lhůtě uvedené v ustanovení § 240 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen o. s. ř. ), neboť řízení v projednávané věci bylo zahájeno přede dnem 1. 1. 2014 (srov. čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony), a že jde o rozhodnutí, proti kterému je dovolání přípustné podle ustanovení § 237 o. s. ř., neboť napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky procesního práva (jaké jsou podmínky pro ustanovení zástupce účastníku řízení z řad advokátů), při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, přezkoumal napadené usnesení ve smyslu ustanovení § 242 o. s. ř. bez nařízení jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř.) a dospěl k závěru, že dovolání je opodstatněné.

Podle ustanovení § 30 odst. 1 o. s. ř. účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků (§ 138), předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce, jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů. O tom, že může tuto žádost podat, je předseda senátu povinen účastníka poučit.

Podle ustanovení § 30 odst. 2 o. s. ř. vyžaduje-li to ochrana zájmů účastníka nebo jde-li o ustanovení zástupce pro řízení, v němž je povinné zastoupení advokátem (notářem), ustanoví mu předseda senátu v případě uvedeném v odstavci 1 zástupce z řad advokátů.

Podle ustanovení § 138 odst. 1 o. s. ř. na návrh může předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí.

Podle ustanovení § 138 odst. 3 o. s. ř. byl-li účastníku osvobozenému od soudních poplatků ustanoven zástupce, vztahuje se osvobození v rozsahu, v jakém bylo přiznáno, i na hotové výdaje zástupce a na odměnu za zastupování.

Jestliže Okresní soud Plzeň jih usnesením ze dne 7. 5. 2015 č. j. 8 Nc 903/2011-172 (kterým je i dovolací soud ve smyslu ustanovení § 243b, § 167 odst. 2 a § 159a odst. 4 o. s. ř. vázán) rozhodl, že zástavní dlužnici 1) se ustanovuje pro dovolací řízení zástupce z řad advokátů Mgr. Mario Kotora, neměl - při nezměněném skutkovém základu ohledně poměrů zástavní dlužnice 1) - k tomuto rozhodnutí přistoupit teprve až pro účely dovolacího řízení. Nelze totiž dost dobře akceptovat úvahu, že - při nezměněných poměrech zástavní dlužnice 1) - její poměry odůvodňují ustanovení zástupce z řad advokátů ve smyslu ustanovení § 30 o. s. ř. pro dovolací řízení, avšak neodůvodňovaly takový postup pro řízení předcházející. Hlediska pro rozhodnutí o ustanovení zástupce z řad advokátů účastníku podle ustanovení § 30 o. s. ř. jsou totiž (při nezměněných poměrech účastníka) stejná (shodná) pro řízení před soudem prvního stupně, pro odvolací řízení i pro dovolací řízení (obdobně srov. právní názory vyslovené například v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 3. 2011 sp. zn. 21 Cdo 1093/2010, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2014 sp. zn. 21 Cdo 987/2013, uveřejněném pod č. 67 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2014, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 6. 2014 sp. zn. 26 Cdo 1928/2014 nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 9. 2015 sp. zn. 21 Cdo 2802/2015).

Za správný nelze považovat ani názor odvolacího soudu, že není třeba, aby byl zástavní dlužnici 1) ustanoven pro odvolací řízení zástupce z řad advokátů, neboť z jejích podání učiněných v průběhu řízení vyplývá, že zástavní dlužnice 1) je schopna své zájmy v daném řízení účinně hájit sama , že se velmi dobře orientuje v procesních předpisech a že je schopna účinně využívat různé procesní prostředky k ochraně svých zájmů a snášet řadu argumentů ve prospěch svých závěrů o nedůvodnosti podaného návrhu na soudní prodej zástavy . Zda ochrana zájmů účastníka, který nemá právnické vzdělání, vyžaduje ustanovení zástupce z řad advokátů, musí soud posoudit vždy v poměrech konkrétní věci, přičemž samotná okolnost, že účastník reaguje na výzvy soudu, podává vyjádření a jiná podání a snaží se v řízení chránit své zájmy, neznamená, že ochrana jeho zájmů ustanovení zástupce nevyžaduje (srov. čl. 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, podle kterého má každý právo na právní pomoc v řízení před soudy od počátku řízení). Ochrana zájmů účastníka řízení bude vyžadovat ustanovení zástupce z řad advokátů zejména v případech, kdy nepůjde o zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva (srov. § 138 odst. 1 o. s. ř.). Otázkou, kdy jde o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva, se zabýval Nejvyšší soud např. v již zmíněném usnesení ze dne 26. 2. 2014 sp. zn. 21 Cdo 987/2013.

Z uvedeného vyplývá, že napadené usnesení odvolacího soudu není správné. Protože nejsou podmínky pro zastavení dovolacího řízení, pro odmítnutí dovolání, pro zamítnutí dovolání a ani pro změnu usnesení odvolacího soudu, Nejvyšší soud toto usnesení zrušil (§ 243e odst. 1 o. s. ř.). Vzhledem k tomu, že důvody, pro které bylo zrušeno rozhodnutí odvolacího soudu, platí i na usnesení soudu prvního stupně, zrušil dovolací soud i toto rozhodnutí a věc vrátil soudu prvního stupně (Okresnímu soudu Plzeň jih) k dalšímu řízení (§ 243e odst. 2 věta druhá o. s. ř.).

Právní názor vyslovený v tomto usnesení je závazný; v novém rozhodnutí o věci rozhodne soud nejen o náhradě nákladů nového řízení a dovolacího řízení, ale znovu i o nákladech původního řízení (§ 226 odst. 1 a § 243g odst. 1 část první věty za středníkem a věta druhá o. s. ř.).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 2. února 2016
JUDr. Jiří Doležílek předseda senátu