21 Cdo 4457/2016
Datum rozhodnutí: 15.11.2016
Dotčené předpisy: § 237 o. s. ř. ve znění od 01.01.2014



21 Cdo 4457/2016

U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jiřího Doležílka a soudců JUDr. Romana Fialy a JUDr. Ljubomíra Drápala v právní věci žalobce J. R., zastoupeného JUDr. Jaroslavem Večeřou, advokátem se sídlem v Praze 1 Novém Městě, Opletalova č. 1417/25, proti žalovanému NAXOS a. s. se sídlem v Praze 5, Holečkova č. 103/31, IČO 26445867, o neplatnost veřejné nedobrovolné dražby, o žalobě na obnovu řízení podané žalobcem proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 1. září 2015 č. j. 53 Co 283/2015-93, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 5 C 154/2014, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 11. ledna 2016 č. j. 53 Co 432/2015-190, takto:

I. Dovolání žalobce se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
S t r u č n é o d ů v o d n ě n í (§ 243f odst. 3 o. s. ř.):
Dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 11. 1. 2016 č. j. 53 Co 432/2015-190 není přípustné podle ustanovení § 237 o. s. ř., neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu [srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 9. 2011 sp. zn. 28 Cdo 708/2011 a v něm vyjádřený právní názor, že žalobou na obnovu řízení (§ 228 odst. 1 o. s. ř.) účastník může napadnout pravomocný rozsudek nebo pravomocné usnesení, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé , že věcí samou se rozumí samotný předmět, pro který se řízení vede, a rozhodnutím ve věci samé takové rozhodnutí soudu, jímž se v tzv. řízení sporném na základě žaloby stanoví konkrétní práva a povinnosti účastníků vyplývající z právního vztahu pro žalobou uplatněný nárok, že ne každé rozhodnutí, jímž se řízení končí, je současně rozhodnutím ve věci samé, že usnesení o zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku usnesením ve věci samé není, byť jde o rozhodnutí, jímž se řízení končí, a že proti takovému rozhodnutí není žaloba na obnovu řízení přípustná] a není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak.

Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalobce podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 15. listopadu 2016

JUDr. Jiří Doležílek předseda senátu