21 Cdo 4401/2011
Datum rozhodnutí: 26.09.2012
Dotčené předpisy: § 237 odst. 1 písm. b, c) o. s. ř., § 237 odst. 3 o. s. ř., § 243b odst. 5 věta první o. s. ř., § 218 písm. c) o. s. ř.




21 Cdo 4401/2011
U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Mojmíra Putny a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Zdeňka Novotného v právní věci žalobce R. F. , zastoupeného JUDr. Tomášem Hulvou, advokátem se sídlem v Opavě, nám. Republiky č. 1, proti žalované CARMAN-WOOD, s. r. o. se sídlem v Hradci nad Moravicí, Žimrovická č. 34, IČO 26845245, zastoupené JUDr. Petrem Dítětem, MBA, LL.M., advokátem se sídlem v Olomouci, Horní náměstí č. 19 , o neplatnost výpovědi z pracovního poměru, vedené u Okresního soudu v Opavě pod sp. zn. 6 C 84/2008, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 10. ledna 2011, č. j. 16 Co 267/2010-123, takto:

I. Dovolání žalobce se odmítá.
II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení 2.610,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Petra Dítěte, MBA, LL.M., advokáta se sídlem v Olomouci, Horní náměstí č. 19.

S t r u č n é o d ů v o d n ě n í (§ 243c odst. 2 o. s. ř.):

Dovolání žalobce proti výroku rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 10. 1. 2011, č. j. 16 Co 267/2010-123, kterým byl potvrzen rozsudek Okresního soudu v Opavě ze dne 4. 8. 2010, č. j. 6 C 84/2008-89, ve věci samé [ve výroku, jímž byla zamítnuta žaloba na určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru dané žalobci dopisem žalované ze dne 18. 2. 2008 podle ustanovení § 52 písm. g) zákoníku práce], není přípustné podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. b) o. s. ř. (ve věci nebylo soudem prvního stupně vydáno rozhodnutí, které by odvolací soud zrušil) a nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., neboť napadený rozsudek odvolacího soudu nemůže mít po právní stránce zásadní význam ve smyslu ustanovení § 237 odst. 3 o. s. ř.

Žalobce ve svém dovolání jak vyplývá z jeho obsahu (srov. § 41 odst. 2 o. s. ř.) uplatnil pouze dovolací důvod podle ustanovení § 241a odst. 2 písm. a) o. s. ř. (když namítá, že nebyly provedeny žalobcem navrhované důkazy nezávislý znalecký posudek svědčící o nepravdivosti skutečností tvrzených žalovanou , přičemž znaleckým posudkem měla být prokázána tvrzení žalobce, že práce na katru č. 1 je prací v riziku vibrací a že práce při ukládání řeziva je prací spojenou s nadměrným přetěžováním horních končetin ) a dovolací důvod podle ustanovení § 241a odst. 3 o. s. ř. (když podrobuje kritice skutková zjištění, z nichž rozsudek odvolacího soudu vychází, zejména závěr, že žalobce byl schopen ze zdravotních důvodů vykonávat přidělenou práci pomocníka u katru č. 1 a ukládání a třídění bočního řeziva , a naopak dovozuje, že oprávněně odmítl vykonávat přidělenou práci, když tuto nebyl vzhledem ke svému zdravotnímu omezení schopen pro rizika vibrací a přetěžování horních končetin vykonávat , a nesouhlasí s tím, jak soudy hodnotily provedené důkazy, zejména výpověď svědka MUDr. S. Š., lékaře, který pro žalovanou zajišťoval závodní preventivní péči, a rozhodnutí Krajské hygienické stanice Moravskoslezského kraje ze dne 22. 6. 2007).

K okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle ustanovení § 241a odst. 2 písm. a) o. s. ř. a § 241a odst. 3 o. s. ř. jak je zřejmé již ze znění ustanovení § 237 odst. 3 o. s. ř. - však nemůže být při posouzení, zda je dovolání přípustné podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., přihlédnuto.

Protože dovolání žalobce směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný, Nejvyšší soud České republiky je - aniž by se mohl věcí dále zabývat - podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c) o. s. ř. odmítl.

V dovolacím řízení vznikly žalované v souvislosti se zastoupením advokátem náklady (spojené s jejím vyjádřením k dovolání), které spočívají v paušální odměně ve výši 1.875,- Kč [srov. § 7 písm. c), § 10 odst. 3, § 14 odst. 1, § 15, § 18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb. ve znění vyhlášek č. 49/2001 Sb., č. 110/2004 Sb., č. 617/2004 Sb., č. 277/2006 Sb.a Čl. II vyhlášky č. 64/2012 Sb.] a v paušální částce náhrady výdajů za jeden úkon právní služby ve výši 300,- Kč (srov. § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění vyhlášek č. 235/1997 Sb., č. 484/2000 Sb., č. 68/2003 Sb., č. 618/2004 Sb., č. 276/2006 Sb. a č. 399/2010 Sb.), celkem ve výši 2.175,- Kč. Vzhledem k tomu, že zástupce žalované advokát JUDr. Petr Dítě, MBA, LL.M., osvědčil, že je plátcem daně z přidané hodnoty, náleží k nákladům řízení, které žalované za dovolacího řízení vznikly, vedle odměny za zastupování advokátem a paušální částky náhrad výdajů rovněž náhrada za daň z přidané hodnoty určená z odměny za zastupování, z náhrad a z jejích hotových výdajů (srov. § 137 odst. 1 a 3 a § 151 odst. 2 větu druhou o. s. ř.) podle sazby daně z přidané hodnoty [20% - srov. § 47 odst. 1 písm. a) zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty], tedy částka 435,- Kč. Protože dovolání žalobce bylo odmítnuto, soud mu ve smyslu ustanovení § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř. uložil, aby tyto náklady žalované nahradil. Přiznanou náhradu nákladů dovolacího řízení ve výši 2.610,- Kč je žalobce povinen zaplatit k rukám advokáta, který žalovanou v tomto řízení zastupoval (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 26. září 2012
JUDr. Mojmír Putna, v. r.
předseda senátu