21 Cdo 4385/2011
Datum rozhodnutí: 03.07.2012
Dotčené předpisy: § 241a odst. 3 o. s. ř., § 237 odst. 3 o. s. ř., § 243b odst. 5 věty první o. s. ř., § 218 písm. c) o. s. ř.




21 Cdo 4385/2011


U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Novotného a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Mojmíra Putny v právní věci žalobkyně PROFI CREDIT Czech, a.s. se sídlem v Praze 1, Jindřišská č. 24/941, IČO 61860069, zastoupené JUDr. Ervínem Perthenem, advokátem se sídlem v Hradci Králové, Velké náměstí č. 135/19, proti žalovanému Ing. D. P. , zastoupenému JUDr. Jaroslavou Moravcovou, advokátkou se sídlem v Pardubicích-Semtíně, Budova P 9 č. 81, Rybitví, o 416.549,- Kč s úroky z prodlení, vedené u Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn. 127 C 170/2009, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové pobočky v Pardubicích ze dne 24. března 2011 č.j. 23 Co 564/2010-178, takto:

I. Dovolání žalovaného se odmítá .
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení 14.052,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Ervína Perthena, advokáta se sídlem v Hradci Králové, Velké náměstí č. 135/19.
Stručné odůvodnění (§ 243c odst. 2 o.s.ř.):
Dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové pobočky v Pardubicích ze dne 24.3.2011 č.j. 23 Co 564/2010-178, kterým byl potvrzen rozsudek Okresního soudu v Pardubicích ze dne 10.6.2010 č.j. 127 C 170/2009-130 ve věci samé (tj. ve výroku, jímž byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 416.549,- Kč s úroky z prodlení, které byly ve výroku specifikovány), není přípustné podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. b) o. s. ř. (ve věci nebylo soudem prvního stupně vydáno rozhodnutí ve věci samé, které by odvolací soud zrušil), a nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. neboť napadený rozsudek odvolacího soudu nemůže mít po právní stránce zásadní význam ve smyslu ustanovení § 237 odst. 3 o.s.ř., vzhledem k tomu, že v dovolání byl uplatněn (jak vyplývá z jeho obsahu - srov. § 41 odst. 2 o.s.ř.) dovolací důvod podle ustanovení § 241a odst. 3 o.s.ř.

Žalovaný sice v dovolání uvádí, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam, z obsahu samotného dovolání (z vylíčení důvodů dovolání) však vyplývá, že nezpochybňuje právní posouzení věci odvolacím soudem, ale že toliko nesouhlasí se skutkovými zjištěními, na nichž odvolací soud (a soud prvního stupně, s jehož skutkovými závěry se odvolací soud ztotožnil) založil svůj závěr o tom, že žalovaný odpovídá žalobkyni za škodu ve smyslu ustanovení § 250 odst. 1 zák. práce, přičemž s ohledem na charakter pochybení žalovaného se jedná o úmysl nepřímý s povinností žalovaného nahradit žalobkyni škodu bez limitace 4,5 násobku průměrné mzdy ve smyslu § 257 odst. 2 zák. práce , a podrobuje kritice postup, jakým odvolací soud (resp. soud prvního stupně) k těmto skutkovým zjištěním dospěl. Podstatou jeho námitek je nesouhlas s tím, ke kterým důkazům odvolací soud (i soud prvního stupně) přihlížel a jak tyto důkazy hodnotil (namítá-li např., že na rozdíl od trestního řízení byl vyslechnutý jediný svědek , a že většinu důkazních návrhů žalovaného soudy obou stupňů zamítly), a také skutečnost, že odvolací soud nevzal v úvahu všechny skutkové okolnosti, které jsou podle názoru dovolatele pro posouzení věci významné. Tím, že dovolatel na odlišných skutkových závěrech buduje odlišný právní názor na věc, však nezpochybňuje právní posouzení věci odvolacím soudem, ale skutková zjištění, která byla pro právní posouzení věci odvolacím soudem rozhodující. K okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle ustanovení § 241a odst. 2 písm. a) o. s. ř. a § 241a odst. 3 o. s. ř - jak je zřejmé již ze znění ustanovení § 237 odst. 3 o. s. ř. však nemůže být při posouzení, zda je dovolání přípustné podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., přihlédnuto.

Protože dovolání žalovaného proti rozhodnutí odvolacího soudu není přípustné, Nejvyšší soud České republiky je - aniž by se mohl věcí dále zabývat - podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c) o. s. ř. odmítl.

V dovolacím řízení vznikly žalobkyni v souvislosti se zastoupením advokátem náklady, které spočívají v paušální odměně ve výši 11.410,- Kč [srov. § 3 odst. 1, bod 5., § 14 odst. 1, § 15, § 16 odst. 2 a § 18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb. ve znění vyhlášek č. 49/2001 Sb., č.110/2004 Sb., č. 617/2004 Sb. a č. 277/2006 Sb.] a v paušální částce náhrad výdajů ve výši 300,- Kč (srov. § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění vyhlášek č. 235/1997 Sb., č. 484/2000 Sb., č. 68/2003 Sb., č. 618/2004 Sb., č. 276/2006 Sb. a č. 399/2010 Sb.), celkem ve výši 11.710,- Kč. Vzhledem k tomu, že zástupce žalobkyně advokát JUDr. Ervín Perthen osvědčil, že je plátcem daně z přidané hodnoty, náleží (srov. též právní názor vyjádřený v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004 sp. zn. 21 Cdo 1556/2004, který byl uveřejněn pod č. 21 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2005) k nákladům řízení, které žalobkyni za dovolacího řízení vznikly, vedle odměny za zastupování advokátem a paušální částky náhrad výdajů rovněž náhrada za daň z přidané hodnoty z této odměny a náhrad (srov. § 137 odst. 1 a 3 a § 151 odst. 2 větu druhou o. s. ř.) ve výši 2.342,- Kč. Protože dovolání žalovaného bylo odmítnuto, dovolací soud mu podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř. uložil, aby žalobkyni náklady dovolacího řízení v celkové výši 14.052,- Kč nahradil. Žalovaný je povinen přiznanou náhradu nákladů řízení zaplatit k rukám advokáta, který žalobkyni v tomto řízení zastupoval (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 3. července 2012 JUDr. Zdeněk Novotný, v. r. předseda senátu