21 Cdo 4340/2015
Datum rozhodnutí: 29.10.2015
Dotčené předpisy: § 237 o. s. ř., § 243c odst. 1 věta první o. s. ř., § 52 písm. d) a e) předpisu č. 262/2006Sb., § 67 odst. 1 předpisu č. 262/2006Sb., § 369 předpisu č. 262/2006Sb.



21 Cdo 4340/2015


U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Zdeňka Novotného a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., v právní věci žalobkyně H. O. , zastoupené JUDr. Marií Piekarzovou, advokátkou se sídlem v Šenově, Těšínská č. 1495, proti žalované OKD, a.s., se sídlem v Karviné Doly, Stonavská č. 2179, IČO 268 63 154, o odškodnění pracovního úrazu a o odstupné, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 26 C 60/2008, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. března 2015 č.j. 16 Co 132/2014-431, takto:

I. Dovolání žalobkyně se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o.s.ř.):


Dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 30.3.2015 č. j. 16 Co 132/2014-431 odvíjející přípustnost dovolání z jiného výkladu ustanovení § 67 zák. práce není přípustné podle ustanovení § 237 o.s.ř., neboť rozhodnutí odvolacího soudu v otázce odstupného je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí odvolacího soudu [srov. například odvolacím soudem zmiňovaný rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16.12.2013 sp. zn. 21 Cdo 224/2013, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21.1.2014 sp. zn. 21 Cdo 983/2013, uveřejněný v časopise Soudní judikatura roč. 2015, pod č. 69] a není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak.

Z dovolání (jeho obsahu) vyplývá, že jsou v něm však převážně uplatněny jiné dovolací důvody, než ten, který je uveden v ustanovení § 241a odst. 1 o.s.ř. (podstatou námitek dovolatelky je její nesouhlas se skutkovým závěrem soudů ohledně rozhodné otázky , že není dána příčinná souvislost mezi následky pracovního úrazu ze dne 4.3.2006 a ztrátou na výdělku po skončení pracovní neschopnosti a nesouhlas s hodnocením důkazů, na základě něhož odvolací soud k tomuto skutkovému závěru dospěl; dovolatelka předestírá své vlastní skutkové závěry, na nichž pak buduje odlišné právní posouzení věci), a v dovolacím řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat.

Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalobkyně podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první o.s.ř. odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně 29. října 2015
JUDr. Zdeněk Novotný předseda senátu