21 Cdo 4333/2013
Datum rozhodnutí: 11.03.2014
Dotčené předpisy: § 237 o. s. ř., § 241a odst. 1 o. s. ř., § 243c odst. 1 věta první o. s. ř.



21 Cdo 4333/2013


U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Zdeňka Novotného a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Mojmíra Putny v právní věci žalobkyně S. K. , zastoupené Mgr. Ivanem Stránským, advokátem se sídlem v Jeseníku, Masarykovo nám. č. 151/22, proti žalované Základní škole Žulová, okres Jeseník příspěvkové organizaci se sídlem v Žulové, Školní č. 147, IČO 709 82 511, zastoupené Mgr. Janem Nedomou, advokátem se sídlem v Novém Malíně č. 426, o neplatnost výpovědi z pracovního poměru, vedené u Okresního soudu v Jeseníku pod sp. zn. 4 C 81/2011, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 24. července 2013 č.j. 16 Co 73/2013-106, takto:

I. Dovolání žalované se odmítá.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení 2.800,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám Mgr. Ivana Stránského, advokáta se sídlem v Jeseníku, Masarykovo nám. č. 151/22.
Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.):

Dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 24.7.2013 č.j. 16 Co 73/2013-106, není přípustné podle ustanovení § 237 o.s.ř., neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu (srov. např. právní názor vyjádřený v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 12. 4. 2001, sp. zn. 21 Cdo 3019/2000, uveřejněný pod č. 56 v časopise Soudní judikatura, roč. 2003, rozsudek býv. Nejvyššího soudu ze dne 28. 4. 1992, sp. zn. 6 Cdo 1/92, uveřejněný pod č. 52 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 1994, a rovněž právní názor vyjádřený v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 14.2.2001 sp.zn. 21 Cdo 735/2000, který byl uveřejněn v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod č. C 198, sv. 2) a není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak.

V části dovolání žalovaná uplatnila jiný dovolací důvod, než který je uveden v ustanovení § 241a odst. 1 o.s.ř. [zpochybňuje-li skutkové zjištění, které bylo pro právní posouzení věci odvolacím soudem rozhodující - tj., že žádné z žalobkyni vytýkaných jednání nedosahovalo takové intenzity porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci, aby bylo možno s ní rozvázat pracovní poměr výpovědí ve smyslu ustanovení § 52 písm. g) zák. práce], a proto dovolání trpí vadami, pro které nelze v dovolacím řízení pokračovat.

Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalované podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první o.s.ř. odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§ 243f odst. 3 věty druhé o.s.ř.).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 11. března 2014

JUDr. Zdeněk Novotný předseda senátu