21 Cdo 4287/2013
Datum rozhodnutí: 09.04.2014
Dotčené předpisy: § 243c odst. 1 věta první o. s. ř.



21 Cdo 4287/2013


U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Mojmíra Putny a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Zbyňka Poledny v právní věci žalobce PANOK - KNIGHT, a. s. se sídlem v Praze 8, Pakoměřická č. 5, IČO 43001807, zastoupeného Mgr. Pavlem Drumevem, advokátem se sídlem v Praze 1, Vodičkova č. 709/33, proti žalované PhDr. G. M. , zastoupené JUDr. Janem Mikšem, advokátem se sídlem v Praze 2, Na Slupi č. 134/15, o určení neúčinnosti darovací smlouvy, o žalobě na obnovu řízení podané žalobcem proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 7. února 2011, č. j. 22 C 239/2003-218, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 22 C 239/2003, o dovolání žalované proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 23. ledna 2013, č. j. 62 Co 404/2012-319, takto:

I. Dovolání žalované se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.):


Dovolání žalované proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 23. 1. 2013, č. j. 62 Co 404/2012-319, není přípustné podle ustanovení § 237 o. s. ř., neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu (srov. rozhodnutí býv. Nejvyššího soudu ze dne 28. 7. 1967, sp. zn. 4 Cz 81/67, uveřejněné pod č. 6 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 1968, usnesení Městského soudu v Praze ze dne 26. 7. 1973, sp. zn. 9 Co 468/73, uveřejněné pod č. 19 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 1975, stanovisko občanskoprávního kolegia býv. Nejvyšší soudu ze dne 8. 9. 1982, sp. zn. Cpj 67/82, uveřejněné pod č. 2 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 1983, nebo odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 5. 2011, sp. zn. 21 Cdo 1920/2009, anebo odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 11. 2012, sp. zn. 21 Cdo 2001/2012) a není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak.

Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalované podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 9. dubna 2014
JUDr. Mojmír Putna předseda senátu