21 Cdo 4216/2011
Datum rozhodnutí: 20.11.2012
Dotčené předpisy: § 73 odst. 2, 4, 6 předpisu č. 262/2006Sb. ve znění do 30.06.2008, § 33 odst. 3 předpisu č. 262/2006Sb. ve znění do 30.06.2008, § 52 písm. c) předpisu č. 262/2006Sb. ve znění do 30.06.2008, § 241a odst. 3 o. s. ř.




21 Cdo 4216/2011

ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Mojmíra Putny a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Zdeňka Novotného v právní věci žalobce Bc. J. V. , zastoupeného JUDr. Peterem Andrisem, advokátem se sídlem v Praze 7, Strojnická č. 11, proti žalované MEDITERRA s. r. o. , se sídlem v Praze 5, U Malvazinky č. 177, IČO 49686356, zastoupené JUDr. Ivou Vaňovou, advokátkou se sídlem v Praze 2 - Vinohradech, U Havlíčkových sadů č. 1/422, o určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 25 C 495/2008, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 1. března 2011, č. j. 16 Co 45/2011-67 (správně 16 Co 45/2011-110, takto:

I. Dovolání žalobce se zamítá.
II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení 4.860,- Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám JUDr. Ivy Vaňové, advokátky se sídlem v Praze 2 - Vinohradech, U Havlíčkových sadů č. 1/422.
O d ů v o d n ě n í :
Dopisem ze dne 21. 4. 2008 žalovaná sdělila žalobci, že mu dává výpověď z pracovního poměru v souladu s ustanovením § 73 odst. 6 a § 52 písm. c) zákoníku práce , neboť byl odvolán z pracovního místa ředitele Městské nemocnice v Neratovicích a žalovaná pro něj nemá žádnou jinou vhodnou práci odpovídající jeho zdravotnímu stavu a kvalifikaci.

Žalobce se domáhal, aby bylo určeno, že uvedená výpověď z pracovního poměru je neplatná a že pracovní poměr žalobce k žalované nadále trvá. Žalobu odůvodnil zejména tím, že jeho pracovní poměr k žalované vznikl jeho jmenováním do funkce tajemníka manažera a jednatele společnosti MEDITERRA s. r. o. - MUDr. L. K. ze dne 6. 2. 2002 s účinností od 1. 3. 2002. Dne 30. 1. 2004 byl žalobce jmenován společností ALMEDA a. s., zastoupenou panem JUDr. L. K., prokuristou , do funkce ředitele Městské nemocnice Neratovice. I když byl tedy žalobce dne 21. 4. 2008 odvolán z pracovního místa ředitele Městské nemocnice v Neratovicích, jeho pracovní poměr založený u žalované jmenováním ke dni 1. 3. 2002 nadále trvá, neboť z pracovní funkce tajemníka manažera a jednatele společnosti MEDITERRA s. r. o. - MUDr. L. K. nebyl nikdy odvolán.

Obvodní soud pro Prahu 5 rozsudkem ze dne 2. 4. 2009, č. j. 25 C 495/2008 - 41, určil, že výpověď z pracovního poměru, kterou dala žalovaná žalobci dne 21. 4. 2008, je neplatná, a rozhodl, že žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení 10.996,- Kč, k rukám právního zástupce žalobce . Přisvědčil žalobci, že jeho pracovní poměr u žalované byl založen jmenováním do funkce tajemníka manažera a jednatele žalované MUDr. L. K., k němuž došlo dne 1. 3. 2002. Tuto funkci žalobce vykonával, zaměstnavatel (žalovaná) mu přiděloval práci a poskytoval plat, dokonce mu jej i zvyšoval dvěma samostatnými dodatky. Druhý dodatek však byl uzavřen s výslovným odkazem na jmenování žalobce do funkce ředitele Městské nemocnice v Neratovicích s tím, že ostatní ustanovení původní smlouvy (myšleno zřejmě pracovního poměru založeného na základě jmenovacího dekretu) zůstávají v platnosti. K tomuto v pořadí druhému jmenování do funkce (do funkce ředitele nemocnice) však nedošlo ze strany zaměstnavatele (žalované). Učinila jej sice totožná fyzická osoba, avšak zde v pozici prokuristy společnosti ALMEDA, a. s., ke které žalobce nebyl v žádném pracovněprávním vztahu. Byl-li tedy žalobce s účinností ode dne 1. 2. 2004 do funkce ředitele nemocnice prokuristou společnosti ALMEDA, a. s.. jmenován, nijak se tím neřešila situace ohledně původního pracovního poměru založeného jmenováním do funkce tajemníka manažera společnosti MEDITERRA, s. r. o. Došlo-li potom dne 21. 4. 2008 ze strany žalované k odvolání žalobce z pracovního místa ředitele nemocnice v Neratovicích, jednalo se právní úkon subjektu, který nemohl platně žalobce do funkce jmenovat (již předtím do jedné funkci u žalované žalobce jmenován byl a pracovní poměr tím vzniklý k datu podpisu dokumentu nezanikl) a ani jej fakticky nejmenoval (tento úkon učinila ALMEDA, a. s.) , je zkoumané odvolání z funkce neplatné ( žalobce mohl být žalovanou odvolán z funkce tajemníka manažera žalované; z funkce ředitele nemocnice však nanejvýš společností ALMEDA, a. s. ).

K odvolání žalované Městský soud v Praze usnesením ze dne 10. 11. 2009, č. j. 16 Co 273/2009-63, rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Připomněl, že veškeré úkony provedené účastníky či případně osobami, které se označily jako osoby oprávněné jednat za společnost ALMEDA, a. s., je nutno vykládat v souvislosti s vůlí obou účastníků. Podstatné pro vznik, změnu či zánik pracovněprávního vztahu jsou okolnosti, za kterých byl ten který pracovněprávní úkon učiněn, co tím účastníci tohoto pracovněprávního úkonu sledovali a jaká byla i fakticita jednání účastníků po uzavření takového právního úkonu. Vyplynulo-li by totiž, že žalobce byl v pracovním poměru toliko u žalované a nikoli v pracovním poměru u společnosti ALMEDA, a. s., tj. že by žalobce skutečně vykonával práci pro žalovanou a dostával by od žalované mzdu, pak by nemohl být v pracovněprávním poměru ke společnosti ALMEDA, a. s., a funkci ředitele Městské nemocnice v Neratovicích by tak - bylo-li by to projevem vůle obou účastníků - vykonával pro žalovanou. Uložil soudu prvního stupně, aby vyložil právní úkony směřující ke vzniku, změně nebo zániku pracovněprávního vztahu mezi účastníky podle jejich skutečné vůle, a dále aby zjistil, zda byl žalobce někdy zaměstnancem společnosti ALMEDA, a. s., či nikoliv, tj. zda pro ni vykonával práci, zda mu tato společnost platila mzdu apod. Teprve po objasnění těchto skutečností bude moci učinit závěr o tom, zda bylo platně provedeno odvolání z funkce ředitele žalovanou, tj. zda žalovaná byla k takovému úkonu oprávněna, a posléze opětovně přezkoumat platnost samotné výpovědi z pracovního poměru.

Obvodní soudu pro Prahu 5 rozsudkem ze dne 25. 5. 2010, č. j. 25 C 495/2008-41 (správně 25 C 495/2008-84), žalobu zamítl a rozhodl, že žalobce je povinen nahradit žalované náklady řízení 25.660,- Kč, k rukám právní zástupkyně žalované . Poté, co doplnil dokazování zejména listinnými důkazy (mzdovými listy na jméno žalobce od roku 2002 do roku 2008, smlouvou o půjčce mezi žalobcem a žalovanou ze dne 11. 10. 2005, prohlášeními poplatníka daně z příjmů fyzických osob - žalobce za roky 2006, 2007 a 2008, výkazem mzdových nároků žalobce za červen 2004, 2005, 2006, červenec 2007 a březen 2008, odhláškou k nemocenskému pojištění se dne 11. 7. 2008, investičním návrhem ze dne 20. 12. 2006, splátkovým kalendářem k leasingové smlouvě č. 611326, pokynem jednatelů č. 2/2008 ze dne 15. 4. 2008, smlouvou mezi městem Neratovice a společností ALMEDA, a. s., ze dne 5. 4. 1994 a smlouvou mezi žalovanou a společností ALMEDA, a. s., o pronájmu nebytových prostor a vzájemné spolupráci v poskytování zdravotní péče) dovodil, že vůle obou účastníků pracovněprávního vztahu byla dostatečně zjištěna a že žalobce pracoval pro žalovanou ve funkci ředitele nemocnice v Neratovicích a toto jmenování bylo prodlužováno až do 31. 12. 2008. Vyšel přitom z toho, že v důsledku personálního propojení obou obchodních společností (ALMEDA, a. s., a žalované) došlo k chybnému označení jednající osoby pod jednotlivými (pro řízení podstatnými) pracovněprávními úkony. Nejistota v tom, zda žalobce byl s účinností ode dne 1. 2. 2004 jmenován do funkce ředitele nemocnice společností ALMEDA, a. s. (některé dokumenty s tímto dovětkem podepsal MUDr. K., který byl v té době jejím prokuristou), či žalovanou (MUDr. K. byl rovněž jednatelem žalované), byla provedenými důkazy jednoznačně rozptýlena . Bylo najisto postaveno, že žalobce byl od roku 2002 zaměstnancem žalované, a to nejprve ve funkci tajemníka jednatele společnosti, od února 2004 ve funkci ředitele nemocnice v Neratovicích. Tuto nemocnici neprovozovala pouze společnost ALMEDA, a. s. (jak uváděl žalobce v souvislosti s tím, že právě jen tato společnost ho mohla jmenovat do funkce ředitele nemocnice), ale na základě podnájemní smlouvy v ní zdravotnické služby poskytovala rovněž žalovaná (která je také dle nesporných tvrzení stran společností majetkově společnost ALMEDA, a. s., ovládající). Žalobci byl žalovanou stanoven nejen základní plat, ale i osobní ohodnocení, a to rovněž v souvislosti se jmenováním do funkce ředitele nemocnice; platové náležitosti včetně mimořádných odměn byly žalobci opět žalovanou písemně upravovány. Prokázáno je rovněž to, že žalobce byl veden jako zaměstnanec žalované v příslušných evidencích, byla mu vypočítávána a vyplácena mzda, žalovaná za něho odváděla měsíční platby sociálního a zdravotního pojištění, evidovala fond jeho pracovní doby (ostatně on sám jej jako zaměstnanec žalované vyplňoval) a poskytla mu zaměstnaneckou půjčku, kterou žalobce splácel srážkami ze mzdy. Kromě toho je zřejmé, že žalobce dal v mnoha dokumentech sám najevo, že se cítí být zaměstnancem žalované, podepsal takto např. prohlášení poplatníka daně z příjmů za rok 2006 až 2008, stejně tak i leasingovou smlouvu na služební vozidlo, provozované žalovanou, které v souvislosti s odchodem z funkce ředitele nemocnice žalované vracel, převzal kartu na nákup pohonných hmot, vystavenou žalované apod. Došlo-li proto dne 21. 4. 2008 ze strany žalované s odkazem na ustanovení § 73 odst. 2 zák. práce k odvolání žalobce z pracovního místa ředitele nemocnice v Neratovicích, stalo se tak v souladu s dohodou zaměstnavatele (žalované) se zaměstnancem (žalobcem) ze dne 2. 1. 2007 o tom, že zaměstnanec může být z funkce (pracovního místa) ředitele nemocnice odvolán (§ 33 odst. 2 zák. práce).

K odvolání žalobce Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 1. 3. 2011, č. j. 16 Co 45/2011-67 (správně 16 Co 45/2011-110), rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl, že žalobce je povinen nahradit žalované náklady odvolacího řízení 9.720,- Kč k rukám právní zástupkyně žalované . Souhlasil se soudem prvního stupně v tom, že poté, co byl žalobce jmenován do funkce ředitele nemocnice v Neratovicích, byl za tuto svou práci odměňován žalovanou (která podle podnájemní smlouvy poskytovala v nemocnici zdravotnické služby), žalovanou mu byl stanoven nejen základní plat, ale i osobní ohodnocení, platové záležitosti včetně mimořádných odměn byly žalobci žalovanou písemně upravovány a v dodatku č. 1 k pracovní smlouvě ze dne 2. 1. 2007 bylo jednoznačně uvedeno, že žalobce pracuje pro žalovanou ve funkci ředitele Městské nemocnice v Neratovicích, přičemž tímto dodatkem byl jeho pracovní poměr nejen prodloužen až do 31. 12. 2008, ale zároveň bylo ujednáno, že žalovaná může žalobce odvolat z pracovního místa ředitele nemocnice a že žalobce se může tohoto pracovního místa vzdát. Uzavřením zmíněného dodatku účastníci zjevně chtěli naplnit důsledky, které přinesl nový zákoník práce č. 262/2006 Sb. , tj. že, vznikl-li pracovní poměr jmenováním, může být dohodnuto, že tento vedoucí pracovník může být odvolán a že se své funkce může vzdát ; je tedy nepochybné, že žalobce byl zaměstnancem žalované a žalovaná ho pak podle ustanovení § 73 odst. 5 zák. práce mohla z funkce písemně odvolat. O pracovním poměru mezi účastníky svědčí i další zjištěné skutečnosti, např., že žalobce byl u žalované veden jako zaměstnanec v příslušných evidencích, byla mu žalovanou vypočítávána a vyplácena mzda, žalovaná za něho odváděla měsíční platby sociálního a zdravotního pojištění, evidovala fond jeho pracovní doby (ostatně žalobce sám jej jako zaměstnanec žalované vyplňoval), poskytla mu i zaměstnaneckou půjčku , kterou žalobce splácel srážkami ze mzdy apod. Tvrzená dohoda mezi žalovanou a společností ALMEDA, a. s., o vzájemném proplácení např. mzdových nákladů žalobce, je nepodstatná, neboť ta pro existenci pracovního poměru mezi účastníky nemá žádný právní význam. Dohoda mezi zaměstnavatelem a dalším subjektem o poskytování financí na mzdu zaměstnance, nemůže založit pracovní poměr mezi zaměstnancem a tímto dalším subjektem. Protože žalobce nezpochybňoval, že žalovaná pro něj nemá jiné odpovídající místo, přičemž výpověď z pracovního poměru má všechny formální zákonem předepsané náležitosti, rovněž odvolací soud ji posoudil jako platnou.

V dovolání proti rozsudku odvolacího soudu žalobce znovu opakuje, že pro žalovanou pracoval pouze na pozici tajemníka jednatele a nikoliv na pozici ředitele nemocnice v Neratovicích , že žalovaná nikdy nebyla provozovatelem nemocnice v Neratovicích, avšak byla pouze ovládající společností provozovatele - společnosti ALMEDA, a. s. , že z titulu své funkce vystupoval ve prospěch společnosti ALMEDA, a. s., jako provozovatele nemocnice , že obě společnosti se dohodly, že podíl úhrad za činnost žalobce jako ředitele nemocnice a tajemníka jednatele je stanoven na 55% k 45%, když větší částku hradila společnost ALMEDA, a. s., a že odvolací soud v rámci svého rozhodnutí dostatečně nezjistil skutkový stav a především neprovedl všechny nutné důkazy a dovodil neopodstatněné závěry. Navrhl, aby dovolací soud rozsudek odvolacího soudu zrušil a aby mu věc vrátil k dalšímu projednání a rozhodnutí

Žalovaná navrhla, aby dovolací soud rozsudek odvolacího soudu jako správný potvrdil .

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a o.s.ř.) po zjištění, že dovolání bylo podáno proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu oprávněnou osobou (účastníkem řízení) v zákonné lhůtě (§ 240 odst. 1 o.s.ř.) a že jde o rozsudek, proti kterému je podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. b) o. s. ř. dovolání přípustné, přezkoumal napadený rozsudek odvolacího soudu bez nařízení jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř.) a dospěl k závěru, že dovolání není důvodné.

Projednávanou věc je třeba posuzovat - s ohledem na to, že žalobce převzal napadenou výpověď z pracovního poměru dne 21. 4. 2008 - podle zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění účinném do 30. 6. 2008, tj. do dne, než nabyly účinnosti zákony č. 121/2008 Sb., o vyšších soudních úřednících a vyšších úřednících státního zastupitelství a o změně souvisejících zákonů, a č. 126/2008 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o přeměnách obchodních společností a družstev dále též jen zák. práce .

Podle ustanovení § 73 odst. 2 zák. práce jestliže je zaměstnavatelem jiná právnická osoba než uvedená v § 33 odst. 3 nebo fyzická osoba, může být s vedoucím zaměstnancem dohodnuta možnost odvolání z pracovního místa, je-li zároveň dohodnuto, že se vedoucí zaměstnanec může tohoto místa vzdát.

Podle ustanovení § 73 odst. 4 zák. práce odvolání vedoucího zaměstnance podle odstavce 2 může provádět u zaměstnavatele, který je právnickou osobou, výlučně statutární orgán a u zaměstnavatele, který je fyzickou osobou, výlučně zaměstnavatel.

Podle ustanovení § 73 odst. 6 zák. práce odvoláním nebo vzdáním se pracovního místa vedoucího zaměstnance pracovní poměr nekončí; to neplatí, jestliže byl pracovní poměr založen jmenováním na dobu určitou. Zaměstnavatel je povinen podat zaměstnanci návrh na změnu jeho dalšího pracovního zařazení u zaměstnavatele na jinou práci odpovídající jeho zdravotnímu stavu a kvalifikaci. Jestliže zaměstnavatel nemá pro zaměstnance takovou práci, nebo ji zaměstnanec odmítne, jde o překážku v práci na straně zaměstnavatele a současně je dán výpovědní důvod podle § 52 písm. c); odstupné poskytované zaměstnanci při organizačních změnách náleží jen v případě rozvázání pracovního poměru po odvolání z místa vedoucího zaměstnance v souvislosti s jeho zrušením v důsledku organizační změny.

Vzhledem k tomu, že žalovaná není právnickou osobou uvedenou v ustanovení § 33 odst. 3 zák. práce, mohla s žalobcem ujednat (a také v Dodatku k pracovní smlouvě ze dne 2. 1. 2007 ujednala), že může žalobce odvolat z pracovního místa ředitele Městské nemocnice v Neratovicích a že žalobce se může tohoto pracovního místa vzdát. Jak dále vyplývá z dopisu ze dne 21. 4. 2008, odvolání z funkce ředitele Městské nemocnice v Neratovicích učinili jménem žalované Ing. H. R. a M. R., kteří v té době byli jednateli žalované.

V projednávané věci dovolatel zpochybňuje závěr odvolacího soudu o tom, že žalobce pracoval pro žalovanou ve funkci ředitele Městské nemocnice v Neratovicích (a proto nemohl být z této funkce žalovanou odvolán). Uplatňuje tak dovolací důvod uvedený v ustanovení § 241a odst. 3 o. s. ř.

Podle ustanovení § 241a odst. 3 o. s. ř. lze dovolání, které je přípustné mimo jiné podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. b) o. s. ř. (a tak je tomu v projednávané věci), podat z důvodu, že rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování.

Za skutkové zjištění, které nemá podle obsahu spisu oporu v provedeném dokazování, je třeba ve smyslu citovaného ustanovení rozumět výsledek hodnocení důkazů soudem, který neodpovídá postupu vyplývajícímu z ustanovení § 132 o. s. ř., protože soud vzal v úvahu skutečnosti, které z provedených důkazů nebo přednesů účastníků nevyplynuly ani jinak nevyšly za řízení najevo, protože soud pominul rozhodné skutečnosti, které byly provedenými důkazy prokázány nebo vyšly za řízení najevo, nebo protože v hodnocení důkazů, popř. poznatků, které vyplynuly z přednesů účastníků nebo které vyšly najevo jinak, z hlediska závažnosti (důležitosti), zákonnosti, pravdivosti, eventuálně věrohodnosti, je logický rozpor, nebo jestliže hodnocení důkazů odporuje ustanovením § 133 až § 135 o. s. ř. Skutkové zjištění nemá oporu v provedeném dokazování v podstatné části tehdy, týká-li se skutečností, které byly významné pro posouzení věci z hlediska hmotného práva. Provedeným dokazováním je třeba rozumět jak dokazování provedené u soudu prvního stupně, tak i dokazování u soudu odvolacího.

Dovolacím důvodem podle ustanovení § 241a odst. 3 o. s. ř. lze napadnout výsledek činnosti soudu při hodnocení důkazů, na jehož nesprávnost lze usuzovat - jak vyplývá ze zásady volného hodnocení důkazů - jen ze způsobu, jak k němu odvolací soud dospěl. Nelze-li soudu v tomto směru vytknout žádné pochybení, není možné ani polemizovat s jeho skutkovými závěry (např. namítat, že soud měl uvěřit jinému svědkovi, že některý důkaz není pro skutkové zjištění důležitý, že z provedených důkazů vyplývá jiný závěr apod.). Znamená to, že hodnocení důkazů, a tedy ani skutkové zjištění jako jeho výsledek, z jiných než výše uvedených důvodů nelze dovoláním úspěšně napadnout.

Skutkové zjištění o tom, že žalobce pracoval pro žalovanou ve funkci ředitele Městské nemocnice v Neratovicích, odvolací soud (a soud prvního stupně, s jehož závěry odvolací soud souhlasil) učinil jak vyplývá z odůvodnění napadeného rozsudku z výsledků dokazování (zejména ze mzdových listů na jméno žalobce od roku 2002 do roku 2008, smlouvy o půjčce mezi žalobcem a žalovanou ze dne 11. 10. 2005, prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob - žalobce za roky 2006, 2007 a 2008, výkazu mzdových nároků žalobce za červen 2004, 2005, 2006, červenec 2007 a březen 2008, odhlášky k nemocenskému pojištění se dne 11. 7. 2008, investičního návrhu ze dne 20. 12. 2006, splátkového kalendáře k leasingové smlouvě č. 611326, z pokynu jednatelů č. 2/2008 ze dne 15. 4. 2008, ze smlouvy mezi městem Neratovice a společností ALMEDA, a. s., ze dne 5. 4. 1994 a smlouvy mezi žalovanou a společností ALMEDA, a. s., o pronájmu nebytových prostor a vzájemné spolupráci v poskytování zdravotní péče), které zhodnotil způsobem vyplývajícím z ustanovení § 132 o. s. ř. Vysvětlil, že, bylo-li v dodatku č. 1 k pracovní smlouvě ze dne 2. 1. 2007 jednoznačně uvedeno, že žalobce pracuje pro žalovanou ve funkci ředitele Městské nemocnice v Neratovicích, byl-li za tuto svou práci odměňován žalovanou (která podle podnájemní smlouvy poskytovala v nemocnici zdravotnické služby), byl u žalované veden jako zaměstnanec v příslušných evidencích, žalovanou mu byla vypočítávána a vyplácena mzda, odváděla-li žalovaná za něho měsíční platby sociálního a zdravotního pojištění, evidovala fond jeho pracovní doby (ostatně žalobce sám jej jako zaměstnanec žalované vyplňoval), poskytla-li mu i zaměstnaneckou půjčku , kterou žalobce splácel srážkami ze mzdy apod., je napevno postaveno, že funkci ředitele Městské nemocnice v Neratovicích vykonával žalobce v pracovním poměru k žalované a že tvrzená dohoda mezi žalovanou a společností ALMEDA, a. s., o vzájemném proplácení např. mzdových nákladů žalobce, je nepodstatná, neboť ta pro existenci pracovního poměru mezi účastníky nemá žádný právní význam. Souhlasit lze i s tím, že v důsledku personálního propojení obou obchodních společností (ALMEDA, a. s., a žalované) došlo k chybnému označení jednající osoby pod některými (pro řízení podstatnými) pracovněprávními úkony (jednatel žalované MUDr. K. byl v rozhodné době rovněž prokuristou společnosti ALMEDA). Mimo to z obsahu všech dokumentů, které se týkají jmenování žalobce do funkce ředitele Městské nemocnice v Neratovicích nebo dodatků ke jmenování, je jednoznačné, že žalobce je považován za zaměstnance žalované.

Obstát nemůže ani námitka dovolatele, že pro žalovanou pracoval pouze na pozici tajemníka jednatele a že z této pracovní funkce nebyl nikdy odvolán, neboť náležitě nepřihlíží k tomu, že Pokynem jednatelů společnosti MEDITERRA s. r. o. č. 2/2008 ze dne 15. 4. 2008 bylo s účinností ode dne 15. 4. 2008 mimo jiné zrušeno pracovní místo tajemník jednatele společnosti . I kdyby tedy žalobce (podle jeho tvrzení) vykonával zároveň obě funkce (tajemník jednatele společnosti i ředitel Městské nemocnice v Neratovicích), pak v důsledku Pokynu jednatelů společnosti MEDITERRA s. r. o. č. 2/2008 , přijatého z důvodu zvýšení efektivnosti práce , odpadl žalobci druh práce tajemník jednatele společnosti a žalobce vykonával toliko funkci (druh práce) ředitel Městské nemocnice v Neratovicích , z níž byl rozhodnutím žalované ze dne 21. 4. 2008 odvolán.

Z uvedeného vyplývá, že rozsudek odvolacího soudu je z hlediska uplatněných dovolacích důvodů správný. Protože nebylo zjištěno, že by rozsudek odvolacího soudu byl postižen některou z vad uvedených v ustanovení § 229 odst. 1 o. s. ř., § 229 odst. 2 písm. a) a b) o. s. ř. nebo v § 229 odst. 3 o. s. ř. anebo jinou (další) vadou, která by mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, Nejvyšší soud ČR dovolání žalobce podle ustanovení § 243b odst. 2 části věty před středníkem o. s. ř. zamítl.

V dovolacím řízení vznikly žalované v souvislosti se zastoupením advokátem náklady, které spočívají v paušální odměně ve výši 3.750,- Kč [srov. § 7 písm. c), § 10 odst. 3 a § 18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb. ve znění vyhlášek č. 49/2001 Sb., č. 110/2004 Sb., č. 617/2004 Sb. a č. 277/2006 Sb. a Čl. II vyhlášky č. 64/2012 Sb.] a v paušální částce náhrady výdajů za jeden úkon právní služby ve výši 300,- Kč (srov. § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění vyhlášek č. 235/1997 Sb., č. 484/2000 Sb., č. 68/2003 Sb., č. 618/2004 Sb., č. 276/2006 Sb. a č. 399/2010 Sb.), celkem ve výši 4.050,- Kč. Vzhledem k tomu, že zástupce žalovaného advokátka JUDr. Iva Vaňová osvědčila, že je plátcem daně z přidané hodnoty, náleží k nákladům řízení, které žalované za dovolacího řízení vznikly, vedle odměny za zastupování advokátem a paušální částky náhrad výdajů rovněž náhrada za daň z přidané hodnoty z této odměny a náhrad (srov. § 137 odst. 1 a 3 a § 151 odst. 2 větu druhou o. s. ř.) ve výši 810,- Kč. Protože dovolání žalobce bylo zamítnuto, dovolací soud mu podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. uložil, aby žalované náklady v celkové výši 4.860,- Kč nahradil. Žalobce je povinen přiznanou náhradu nákladů řízení zaplatit k rukám advokátky, která žalovanou v tomto řízení zastupovala (§ 149 odst. 1 o. s. ř.), do 3 dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).

Proti tomuto rozsudku není přípustný opravný prostředek.
V Brně 20. listopadu 2012


JUDr. Mojmír Putna, v. r.
předseda senátu