21 Cdo 4094/2009
Datum rozhodnutí: 10.01.2011
Dotčené předpisy: § 237 odst. 1 písm. b, c) o. s. ř. ve znění do 30.06.2009, § 237 odst. 3 o. s. ř. ve znění do 30.06.2009, § 243b odst. 5 věta první o. s. ř. ve znění do 30.06.2009, § 218 písm. c) o. s. ř. ve znění do 30.06.2009




21 Cdo 4094/2009


U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Mojmíra Putny a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Zdeňka Novotného v právní věci žalobce J. Ch. , zastoupeného JUDr. Editou Pařízkovou, advokátkou se sídlem v Praze 3, Vinohradská 2029/124, proti žalované KAMENOLOMY ČR s. r. o. se sídlem v Ostravě - Svinově, Polanecká č. p. 849, IČO 49452011, zastoupené Mgr. Jakubem Vepřkem, advokátem se sídlem v Ostravě Výškovicích, Venclíkova č. 480/59, o 200.001,- Kč s úrokem z prodlení, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 84 C 151/2007, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. ledna 2009, č. j. 16 Co 291/2008-55, takto:

I. Dovolání žalobce se odmítá .
II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení 10.300,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám Mgr. Jakuba Vepřka, advokáta se sídlem v Ostravě Výškovicích, Venclíkova č. 480/59.

Stručné odůvodnění (§ 243c odst. 2 o. s. ř.):

Dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. 1. 2009, č. j. 16 Co 291/2008-55, kterým byl potvrzen rozsudek Okresního soudu v Ostravě ze dne 25. 6. 2008, č. j. 84 C 151/2007-28, ve spojení s usnesením Okresního soudu v Ostravě ze dne 15. 8. 2008, č. j. 84 C 151/2007-32, ve věci samé (ve výroku, jímž byla žaloba na zaplacení 200.001,- Kč s úrokem z prodlení zamítnuta), není přípustné podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. b) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád [ve znění do 30. 6. 2009 (dále jen o. s. ř. ), neboť dovoláním je napadeno rozhodnutí odvolacího soudu, které bylo vydáno před 1. 7. 2009 (srov. Čl. II bod 12 zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů a další související zákony)], a to již proto, že ve věci nebylo soudem prvního stupně vydáno rozhodnutí, které by odvolací soud zrušil, a nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., neboť dovolatel (až na malé výjimky) pouze opakuje odvolací námitky, s nimiž se odvolací soud přesvědčivě a správně vypořádal, a otázku platnosti Dohody o sporných nárocích ze dne 12. 5. 2006 posoudil odvolací soud v souladu s ustálenou judikaturou soudů (srov. k tomu blíže odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 4. 1999, sp. zn. 21 Cdo 2525/98, uveřejněného pod č. 7 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2000, nebo nález Ústavního soudu ČR, sp. zn. I. ÚS 27/96, uveřejněný pod č. 59 ve Sbírce nálezů a usnesení - svazek 5, Praha, C.H.Beck 1997, str. 451); rozsudek odvolacího soudu tedy nemá po právní stránce zásadní význam (§ 237 odst. 3 o. s. ř.). Nejvyšší soud ČR proto dovolání žalobce podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c) o. s. ř. odmítl.

V dovolacím řízení vznikly žalované náklady, které spočívají v odměně za zastupování advokátem ve výši 10.000,- Kč [srov. § 3 odst. 1 bod 5., § 10 odst. 3, § 14 odst. 1, § 15, § 16 odst. 1 a § 18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb., ve znění vyhlášek č. 49/2001 Sb., č. 110/2004 Sb., č. 617/2004 Sb. a č. 277/2006 Sb.] a v paušální částce náhrad výdajů ve výši 300,- Kč (srov. § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění vyhlášek č. 235/1997 Sb., č. 484/2000 Sb., č. 68/2003 Sb., č. 618/2004 Sb. a č. 276/2006 Sb.), celkem ve výši 10.300,- Kč; náhrada za daň z přidané hodnoty určená z odměny za zastupování a z hotových výdajů advokáta podle sazby daně z přidané hodnoty nemohla být přiznána, neboť zástupce žalované Mgr. Jakub Vepřek v rozporu s ustanovením § 14a odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění vyhlášek č. 235/1997 Sb., č. 484/2000 Sb., č. 68/2003 Sb., č. 618/2004 Sb. a č. 276/2006 Sb. nepředložil osvědčení, že je plátcem daně z přidané hodnoty. Protože dovolání žalobce bylo odmítnuto, dovolací soud mu podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř. uložil, aby žalované tyto náklady nahradil. Žalobce je povinen náhradu nákladů řízení zaplatit k rukám advokáta, který žalovanou v tomto řízení zastupoval (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 10. ledna 2011


JUDr. Mojmír Putna, v. r.
předseda senátu