21 Cdo 4081/2015
Datum rozhodnutí: 30.10.2015
Dotčené předpisy: § 243c odst. 1 o. s. ř.



21 Cdo 4081/2015


U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Ljubomíra Drápala a soudců JUDr. Jiřího Doležílka a JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph. D. v právní věci žalobce Ing. P. O. , zastoupeného Mgr. Vadimem Rybářem, advokátem se sídlem v Ostravě - Moravské Ostravě, Tyršova č. 1714/27, proti žalované České republice - Státnímu úřadu inspekce práce v Opavě, Kolářská č. 451/13, IČO 75046962, o neplatnost výpovědi z pracovního poměru, vedené u Okresního soudu v Opavě pod sp. zn. 6 C 164/2009, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. května 2015 č.j. 16 Co 71/2015 - 418, takto:

I. Dovolání žalované se odmítá .
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení 3.388,- Kč do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám Mgr. Vadima Rybáře, advokáta se sídlem v Ostravě - Moravské Ostravě, Tyršova č. 1714/27.
Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o.s.ř.):
Dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 28.5.2015 č.j. 16 Co 71/2015-418 není přípustné podle ustanovení § 237 o.s.ř., neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu [v otázce vymezení a konkretizace důvodu výpovědi z pracovního poměru dané zaměstnavatelem podle ustanovení § 52 písm. g) zákoníku práce a způsobu výkladu tohoto projevu vůle (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 21.3.2013 sp. zn. 21 Cdo 560/2012, rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 21.5.2015 sp. zn. 21 Cdo 2425/2014, rozsudek býv. Nejvyššího soudu ze dne 30.11.1967, sp. zn. 6 Cz 193/67, uveřejněný pod č. 34 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 1968, rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 6.6.2002 sp. zn. 21 Cdo 1369/2001, rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 12. 9. 2001 sp. zn. 21 Cdo 2999/2000) a v otázce posouzení intenzity porušení povinností (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 26.7.2005 sp. zn. 21 Cdo 2375/2004, který byl uveřejněn pod č. 142 v časopise Soudní judikatura, roč. 2005, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12.6.2012 sp. zn. 21 Cdo 1479/2011)] s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu a není důvod, aby rozhodné právní otázky byly posouzeny jinak.

Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalované podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první o.s.ř. odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 30. října 2015

JUDr. Ljubomír Drápal předseda senátu