21 Cdo 4070/2013
Datum rozhodnutí: 12.02.2014
Dotčené předpisy: § 237 o. s. ř. ve znění od 01.01.2013, § 241a odst. 1 o. s. ř. ve znění od 01.01.2013



21 Cdo 4070/2013


U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jiřího Doležílka a soudců JUDr. Zdeňka Novotného a JUDr. Ljubomíra Drápala v právní věci žalobkyně Mgr. Z. W. , proti žalované Moravské galerii v Brně, příspěvkové organizaci se sídlem v Brně, Husova č. 535/18, IČO 00094871, zastoupené JUDr. Jiřím Juříčkem, advokátem se sídlem v Brně, Údolní č. 5, o neplatnost výpovědi z pracovního poměru, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 13 C 2/2011, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 16. dubna 2013 č. j. 15 Co 62/2013-154, takto:

I. Dovolání žalované se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.):
Dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 16. 4. 2013 č. j. 15 Co 62/2013-154 není přípustné podle ustanovení § 237 o. s. ř., neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu (srov. při obdobné právní úpravě v předchozím zákoníku práce například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 4. 2004 sp. zn. 21 Cdo 2204/2003, který byl uveřejněn ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 54, roč. 2005, a ve kterém byl vysloven právní názor, že výpověď z pracovního poměru, kterou dal zaměstnavatel zaměstnanci z důvodu organizačních změn, je neplatná, jestliže rozhodnutí zaměstnavatele nebo příslušného orgánu nebylo přijato k dosažení změny úkolů zaměstnavatele, technického vybavení, snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo jiné organizační změny, pomocí níž měl být regulován počet zaměstnanců a jejich kvalifikační složení tak, aby zaměstnavatel nadále zaměstnával jen takový počet zaměstnanců a v takovém kvalifikačním složení, jaké odpovídá jeho potřebám, a podle svého obsahu nebo účelu směřovalo k jinému cíli, a k otázce dovolání se neplatnosti právního úkonu o rozvázání pracovního poměru srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 7. 2010 sp. zn. 21 Cdo 660/2009, uveřejněný v časopise Soudní judikatura pod č. 20, roč. 2011) a není důvod, aby rozhodné právní otázky byly posouzeny jinak.

Namítá-li žalovaná, že skutkové závěry odvolacího soudu jsou nesprávné a nemají oporu v provedeném dokazování, a vytýká-li odvolacímu soudu, že v rozporu s principem úplné apelace vyzval žalobkyni k doplnění nových skutečností a rozhodl na základě nových tvrzení žalobkyně, uplatnila tím jiné dovolací důvody než ten, který je uveden v ustanovení § 241a odst. 1 o. s. ř., a v dovolacím řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 12. února 2014
JUDr. Jiří Doležílek předseda senátu