21 Cdo 4015/2015
Datum rozhodnutí: 20.12.2016
Dotčené předpisy: § 29 odst. 2 o. s. ř. ve znění do 31.12.2013, § 29 odst. 3 o. s. ř. ve znění do 31.12.2013, § 29 odst. 4 o. s. ř. ve znění do 31.12.2013, § 229 odst. 1 písm. c) o. s. ř. ve znění do 31.12.2013, § 234 odst. 1 o. s. ř. ve znění do 31.12.2013, § 234 odst. 2 o. s. ř. ve znění do 31.12.2013



21 Cdo 4015/2015


U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Mojmíra Putny a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Romana Fialy v právní věci zástavního věřitele Ing. M. H. , zastoupeného JUDr. Václavem Kalinou, advokátem se sídlem v Písku, Heydukova č. 101/2, proti 1) dlužníku JUDr. J. M. a 2) zástavnímu dlužníku Klubu houbařů Zvíkovské Podhradí se sídlem ve Zvíkovském Podhradí č. 26, IČO 67177450, zastoupenému Mgr. Ondřejem Šimánkem, advokátem se sídlem v Milevsku, Masarykova č. 186, o soudní prodej zástavy, o žalobě pro zmatečnost podané zástavním dlužníkem proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 18. 2. 2010, č. j. 11 Cmo 300/2009-290, vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 13 Cm 1/2001, o dovolání zástavního dlužníka proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 3. února 2015 č. j. 6 Cmo 229/2014-232, takto:

Usnesení vrchního soudu a usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 26. července 2013, č. j. 13 Cm 1/2001-203, se zrušují a věc se vrací Krajskému soudu v Českých Budějovicích k dalšímu řízení.
Odůvodnění:


Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 18. 2. 2010, č. j. 11 Cmo 300/2009-290, (které nabylo právní moci dne 28. 4. 2010) potvrdil usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 18. 6. 2002, č. j. 13 Cm 1/2001-79, jímž byl povolen prodej zástavy - nemovitostí zapsaných na LV č. 4645, pro k. ú. a obec P., vedeného u Katastrálního úřadu v Písku, a to konkrétně: domu se stavební parcelou 123/2 o výměře 180 m 2 v P., které jsou ve vlastnictví žalovaného ad. 2) (zástavního dlužníka) - Klubu houbařů Zvíkovské Podhradí, k uspokojení pohledávky žalobce (zástavního věřitele) ve výši 5,129.360,94 Kč s 25-ti % úrokem od 1. 11. 1999 do zaplacení a jímž bylo rozhodnuto, že žalovaní (dlužník a zástavní dlužník) jsou povinni nahradit žalobci (zástavnímu věřiteli) náklady řízení ve výši 10.321,- Kč společně a nerozdílně a že plněním jednoho ze žalovaných (dlužníka a zástavního dlužníka) zaniká v rozsahu tohoto plnění povinnost druhého z nich ; současně rozhodl, že žalovaný 2) [zástavní dlužník] je povinen zaplatit žalobci (zástavnímu věřiteli) na náhradě nákladů odvolacího řízení 26.322,- Kč k rukám advokáta JUDr. Václava Kaliny.
Žalobami pro zmatečnost podanými dne 8. 6. 2012 a 24. 4. 2013 se zástavní dlužník domáhal zrušení usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 18. 2. 2010, č. j. 11 Cmo 300/2009-290, z důvodu podle § 229 odst. 1 písm. c) o. s. ř., neboť zástavní dlužník neměl ve všech předchozích řízeních procesní způsobilost, když jednal prostřednictvím osoby (předsedy) J. V. (nebo místopředsedkyně M. V.), která nebyla z důvodu zdravotního stavu způsobilá k právním úkonům. Veškerá tato jednání činěná zástavním dlužníkem jsou proto neplatná.
Krajský soud v Českých Budějovicích usnesením ze dne 26. 7. 2013, č. j. 13 Cm 1/2001-203, žalobu pro zmatečnost ze dne 8. 6. 2012 a 24. 4. 2013 zamítl a rozhodl, že zástavní dlužník je povinen zaplatit zástavnímu věřiteli na náhradě nákladů řízení 5.400,- Kč k rukám advokáta JUDr. Václava Kaliny a že dlužníku se nepřiznávají náklady spojené s tímto řízením. Dospěl k závěru, že zástavnímu dlužníkovi marně uplynula lhůta 3 měsíců k podání žaloby pro zmatečnost ode dne, kdy mu byl ustanoven opatrovník, (usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 25. 8. 2010 ve znění usnesení č. j. 13 Cm 1/2001-477 ze dne 20. 12. 2010, právní moc 8. 1. 2011) a v případě později podané žaloby uplynula i tříletá lhůta k jejímu podání vzhledem k právní moci usnesení Vrchního soudu v Praze .
K odvolání zástavního dlužníka Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 3. 2. 2015, č. j. 6 Cmo 229/2014-232, usnesení soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Dospěl k závěru, že Krajský soud v Českých Budějovicích usnesením ze dne 25. 8. 2010, vykonatelným dne 31. 8. 2010, ustanovil zástavnímu dlužníkovi zástupce pro řízení o povolení prodeje nemovitostí JUDr. J. D., jenž tuto činnost vykonával až do 14. 12. 2010, a usnesením ze dne 20. 12. 2010, vykonatelným dne 23. 12. 2010, ustanovil zástavnímu dlužníkovi opatrovníka pro řízení o povolení prodeje nemovitostí Mgr. P. J., jenž tuto činnost vykonával až do 19. 9. 2012 . Zástavnímu dlužníkovi tedy dne 1. 9. 2010 počala běžet subjektivní lhůta k podání žaloby pro zmatečnost, když uvedeným dnem zástavní dlužník nepochybně disponoval možnostmi uplatňovat a využívat svá procesní práva, včetně ničím neomezené možnosti podávat procesní návrhy, která zůstala zástavnímu dlužníkovi zachována i v průběhu jeho zastoupení Mgr. J. . S ohledem na výrokovou část uvedeného usnesení o ustanovení opatrovníka, byl JUDr. D. ustanoven zástupcem pro celé řízení, nikoliv pouze pro určitou část řízení nebo pro určitý úkon. Protože zástavnímu dlužníkovi marně uplynula subjektivní lhůta k podání žaloby pro zmatečnost , bylo nadbytečné zabývat se tím, zda došlo k uplynutí též tříleté objektivní lhůty.
Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podal zástavní dlužník dovolání. Nesouhlasí s právním závěrem odvolacího soudu, že zástavnímu dlužníkovi marně uplynula subjektivní lhůta k podání žaloby pro zmatečnost, že zástavnímu dlužníkovi počala dnem 1. 9. 2010 běžet subjektivní lhůta k podání žaloby pro zmatečnost, když mu byl usnesením ze dne 25. 8. 2010 ustanoven zástupce JUDr. D., a že tedy zástavní dlužník nepochybně disponoval možnostmi uplatňovat a využívat svá procesní práva, včetně ničím neomezené možnosti podávat procesní návrhy. Soud se nedostatečně vypořádal s tím, že ustanovený zástupce, který byl ustanoven zástavnímu dlužníkovi pro dovolací řízení, mohl činit jakékoli procesní návrhy, tedy i procesní úkony vybočující z dovolacího řízení. Za otázku zásadního právního významu označil otázku rozsahu oprávnění soudem ustanoveného zástupce z řad advokátů v rámci řízení (zda je oprávněn činit úkony pouze v rámci řízení, ve kterém byl ustanoven, nebo je oprávněn v rámci tohoto ustanovení podávat ničím neomezené procesní návrhy). Navrhl, aby dovolací soud rozhodnutí soudů obou stupňů zrušil a aby věc vrátil k dalšímu řízení.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a občanského soudního řádu) věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen o. s. ř. ), neboť řízení o žalobě pro zmatečnost bylo zahájeno přede dnem 1. 1. 2014 (srov. Čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony). Po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení) v zákonné lhůtě (§ 240 odst. 1 o. s. ř.) a že jde o rozhodnutí, proti kterému je dovolání přípustné podle ustanovení 237 o. s. ř., neboť odvolací soud nesprávně vyložil ustanovení § 234 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 29 odst. 4 o. s. ř., přezkoumal napadené usnesení ve smyslu ustanovení § 242 o. s. ř. bez nařízení jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř.) a dospěl k závěru, že dovolání zástavního dlužníka je opodstatněné.
Dovolací soud je při přezkoumání rozhodnutí odvolacího soudu zásadně vázán uplatněnými dovolacími důvody (srov. § 242 odst. 3 o. s. ř.). Proto napadené usnesení odvolacího soudu přezkoumal jen z důvodů, které dovolatel v dovolání označil.
V posuzovaném případě - jak vyplývá z obsahu spisu - Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 18. 2. 2010, č. j. 11 Cmo 300/2009-290, (které nabylo právní moci dne 28. 4. 2010) potvrdil usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 18. 6. 2002, č. j. 13 Cm 1/2001-79, jímž byl povolen prodej zástavy - nemovitostí ve vlastnictví zástavního dlužníka. Proti tomuto rozhodnutí odvolacího soudu podal zástavní dlužník (prostřednictvím svého předsedy J. V.) dovolání (které bylo Krajskému soudu v Českých Budějovicích doručeno prostřednictvím Nejvyššího soudu dne 13. 5. 2010) s tím, aby mu byl ustanoven zástupce opatrovník, neboť není před soudem schopen ze zdravotních důvodů vystupovat a jednat. Usnesením ze dne 25. 8. 2010, č. j. 13 Cm 1/2001 344, Krajský soud v Českých Budějovicích ve věci o nařízení prodeje nemovitosti o ustanovení opatrovníka pro dovolací řízení ustanovil 2. žalovanému (zástavnímu dlužníkovi) Klubu houbařů Zvíkovské Podhradí, jednající jako jediným zástupcem J. V., podle § 29 odst. 3 o. s. ř., z důvodu, že J. V. trpí závažnou duševní poruchou, opatrovníka: advokáta JUDr. J. D., se sídlem 397 01 Písek, Velké náměstí 2 . V odůvodnění uvedl, že podané dovolání bylo doplněno lékařskými zprávami a znaleckým posudkem z odvětví psychiatrie, z nichž vyplývá, že J. V. trpí duševní poruchou, pro kterou není schopen se sám dostatečně účinně a promyšleně hájit, a že proto soud ustanovil pro další řízení zástavnímu dlužníkovi, za nějž jedná J. V., opatrovníka podle § 29 odst. 3 o. s. ř., neboť zástavní dlužník není schopen odstranit nedostatky svého podání . K odvolání JUDr. J. D. proti tomuto usnesení Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 19. 11. 2010, č. j. 11 Cmo 292/2010-364, usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že se JUDr. J. D. opatrovníkem druhého žalovaného (zástavního dlužníka) Klubu houbařů Zvíkovské Podhradí pro dovolací řízení neustanovuje. Krajský soud v Českých Budějovicích usnesením ze dne 20. 12. 2010, č. j. 13 Cm 1/2001-477, (které nabylo právní moci 8. 1. 2011) ve věci o nařízení prodeje nemovitosti o ustanovení opatrovníka pro dovolací řízení ustanovil 2. žalovanému (zástavnímu dlužníkovi) Klubu houbařů Zvíkovské Podhradí, jednající jako jediným zástupcem J. V., podle § 29 odst. 3 o. s. ř., z důvodu, že J. V. trpí závažnou duševní poruchou, opatrovníka: advokáta Mgr. P. J., se sídlem 397 01 Písek, Velké náměstí 119 . V odůvodnění svého rozhodnutí (mimo jiné) uvedl, že Nejvyšší soud krajskému soudu postoupil podání 2. žalovaného označené jako dovolání, že dne 20. 12. 2010 podal 2. žalovaný odvolání proti usnesení, kterým bylo rozhodnuto o vydání předběžného opatření a že s ohledem na uvedené je proto zcela namístě ustanovit 2. žalovanému J. V. opatrovníka pro účely dovolacího řízení a k dalšímu postupu ohledně předběžného opatření . Usnesením ze dne 6. 9. 2011, č. j. 21 Cdo 1251/2011-536, Nejvyšší soud České republiky odmítl dovolání zástavního dlužníka a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Dospěl k závěru, že do uplynutí dvouměsíční lhůty do 8. 3. 2011, ani do současné doby, zástavní dlužník (prostřednictvím svého ustanoveného opatrovníka advokáta) dovolání nedoplnil, ani tento advokát soudu nesdělil, že by se s již podaným dovoláním ze dne 4. 5. 2010 ztotožňoval. Zástavní dlužník se žalobou pro zmatečnost ze dne 7. 6. 2012 (podané prostřednictvím M. V. jednatelky) a ze dne 24. 4. 2013 (podané prostřednictvím advokáta Mgr. Ondřeje Šimánka na základě plné moci) domáhá, aby bylo zrušeno usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 18. 2. 2010, č. j. 11 Cmo 300/2009-290, neboť zástavní dlužník neměl v předchozích řízeních procesní způsobilost, protože jednal prostřednictvím osob nezpůsobilých z důvodu jejich zdravotního stavu k právním úkonům.
Podle ustanovení § 29 odst. 2 o. s. ř. opatrovníka ustanoví předseda senátu též právnické osobě, která jako účastník řízení nemůže před soudem vystupovat proto, že tu není osoba oprávněná za ni jednat nebo že je sporné, kdo je osobou oprávněnou za ni jednat (§ 21), je-li tu nebezpečí z prodlení.
Podle ustanovení § 29 odst. 3 o. s. ř., pokud neučiní jiná opatření, může předseda senátu ustanovit opatrovníka také neznámým dědicům zůstavitele, nebyl-li dosud v řízení o dědictví stanoven okruh jeho dědiců, účastníku, jehož pobyt není znám, jemuž se nepodařilo doručit na známou adresu v cizině, který byl stižen duševní poruchou nebo z jiných zdravotních důvodů se nemůže nikoliv jen po přechodnou dobu účastnit řízení nebo, který není schopen srozumitelně se vyjadřovat.
Podle ustanovení § 29 odst. 4 o. s. ř., opatrovníkem podle odstavců 1 až 3 lze ustanovit advokáta. Jinou osobu lze ustanovit opatrovníkem, jen jestliže s tím souhlasí. Nerozhodl-li soud jinak, opatrovník ustanovený podle odstavců 1 až 3 vystupuje v řízení před soudem prvního stupně, v odvolacím a v dovolacím řízení.
Podle ustanovení § 229 odst. 1 písm. c) o. s. ř. žalobou pro zmatečnost účastník může napadnout pravomocné rozhodnutí soudu prvního stupně nebo odvolacího soudu, kterým bylo řízení skončeno, jestliže účastník řízení neměl procesní způsobilost nebo nemohl před soudem vystupovat (§ 29 odst. 2 o. s. ř.) a nebyl řádně zastoupen.
Podle ustanovení § 234 odst. 1 o. s. ř. není-li dále stanoveno jinak, musí být žaloba pro zmatečnost podána ve lhůtě tří měsíců od doručení napadeného rozhodnutí.
Podle ustanovení § 234 odst. 2 o. s. ř. z důvodu zmatečnosti uvedeného v § 229 odst. 1 písm. c) lze žalobu podat ve lhůtě tří měsíců, která počíná běžet dnem, kdy účastníku byl ustanoven zástupce nebo kdy odpadla překážka, pro kterou nemohl před soudem samostatně jednat nebo pro kterou nemohl před soudem vystupovat, nejpozději však do tří let od právní moci napadeného rozhodnutí.
S právním závěrem odvolacího soudu o tom, že dne 1. 9. 2010 počala zástavnímu dlužníkovi běžet subjektivní lhůta k podání žaloby pro zmatečnost, když uvedeným dnem zástavní dlužník nepochybně disponoval možnostmi uplatňovat a využívat svá procesní práva, včetně ničím neomezené možnosti podávat procesní návrhy, která zůstala zástavnímu dlužníkovi zachována i v průběhu jeho zastoupení Mgr. J. , že zástavnímu dlužníkovi marně uplynula subjektivní lhůta k podání žaloby pro zmatečnost , a že JUDr. D. byl ustanoven zástupcem pro celé řízení, nikoliv pouze pro určitou část řízení nebo pro určitý úkon dovolací soud nesouhlasí.
Opatrovník ustanovený podle § 29 o. s. ř. může účastníka zastupovat jen v tom sporu nebo v jiné právní věci, v nichž byl soudem ustanoven. V jiných záležitostech není oprávněn účastníka řízení zastupovat. Účastníka zastupuje v řízení před soudem prvního stupně, v odvolacím řízení a v dovolacím řízení, ledaže by soud rozhodl jinak. Za řízení má opatrovník stejné postavení jako zástupce účastníka na základě procesní plné moci; je proto oprávněn ke všem úkonům, které může v řízení učinit účastník. Byl-li opatrovníkem ustanoven advokát, má stejné postavení jako advokát, jemuž účastník udělil plnou moc.
Z usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ve věci o nařízení prodeje nemovitosti o ustanovení opatrovníka pro dovolací řízení ze dne 25. 8. 2010 (kdy byl ustanoven opatrovníkem advokát JUDr. J. D.) a ze dne 20. 12. 2010 (kdy byl ustanoven advokát Mgr. P. J.) jednoznačně vyplývá, že soud prvního stupně ustanovil zástavnímu dlužníkovi opatrovníka podle § 29 odst. 3 o. s. ř. z důvodu, že jeho jednající J. V. trpí závažnou duševní poruchou, pro účely dovolacího řízení (označení pro dovolacího řízení je v těchto usneseních uvedeno v záhlaví u označení věci a dále vyplývá z celého obsahu odůvodnění usnesení). I odvolací soud, který změnil k odvolání JUDr. J. D. usnesení soudu prvního stupně tak, že se JUDr. J. D. opatrovníkem zástavního dlužníka pro dovolací řízení neustanovuje, vycházel ze zjištění, že byl opatrovník zástavnímu dlužníkovi ustanoven pro dovolací řízení. Soud prvního stupně tedy rozhodl jinak než, že opatrovník vystupuje (zastupuje účastníka) v řízení před soudem prvního stupně (srov. § 29 odst. 4 o. s. ř.) a je oprávněn v tomto řízení ke všem úkonům. Protože zástavnímu dlužníkovi nebyl ustanoven opatrovník pro řízení ve věci soudního prodeje zástavy (ale pouze pro jeho část dovolací řízení), nemohla zástavnímu dlužníkovi marně uplynout subjektivní lhůta k podání žaloby pro zmatečnost (srov. § 234 odst. 2 o. s. ř.).
Z uvedeného vyplývá, že napadené usnesení odvolacího soudu není správné. Protože nejsou podmínky pro zastavení dovolacího řízení, pro odmítnutí dovolání, pro zamítnutí dovolání a ani pro změnu usnesení odvolacího soudu, Nejvyšší soud České republiky toto usnesení zrušil (§ 243e odst. 1 o. s. ř.). Vzhledem k tomu, že důvody, pro které bylo zrušeno usnesení odvolacího soudu, platí i na usnesení soudu prvního stupně, zrušil Nejvyšší soud České republiky rovněž toto rozhodnutí a věc vrátil soudu prvního stupně (Krajskému soudu v Českých Budějovicích) k dalšímu řízení (§ 243e odst. 2 věta druhá o. s. ř.).
Právní názor vyslovený v tomto usnesení je závazný; v novém rozhodnutí o věci rozhodne soud nejen o náhradě nákladů nového řízení a dovolacího řízení, ale znovu i o nákladech původního řízení (§ 226 odst. 1 a § 243g odst. 1 část první věty za středníkem a věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně 20. prosince 2016

JUDr. Mojmír Putna
předseda senátu