21 Cdo 397/2001
Datum rozhodnutí: 23.01.2002
Dotčené předpisy: § 241 odst. 1 předpisu č. 99/1963Sb., § 241 odst. 2 předpisu č. 99/1963Sb., § 243c odst. 2 předpisu č. 99/1963Sb., § 104 odst. 2 předpisu č. 99/1963Sb.




21 Cdo 397/2001

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci žalobce J. P., proti žalované V. s. - akciová společnost v likvidaci, o odškodnění pracovního úrazu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 21 C 325/91, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 20. července 2000 č.j. 29 Co 162/2000-236, takto:



I. Dovolací řízení se zastavuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 20.7.2000 č.j. 29 Co 162/2000-236 změnil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 11.11.1999 č.j. 21 C 235/91-204 tak, že žalované uložil zaplatit žalobci na náhradě za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti 137.351,- Kč s úroky z prodlení, které specifikoval ve výroku svého rozhodnutí, co do částky 565.866,30 Kč a co do zbytku příslušenství žalobu zamítl a rozhodl, že žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení 17.324,- Kč na účet advokáta T. T. a nahradit státu náklady řízení ve výši 14.878,70 Kč na účet Obvodního soudu pro Prahu 4 , že žalovaná je povinna zaplatit státu náklady řízení ve výši 3.970,- Kč a soudní poplatek ve výši 5.494,- Kč na účet Obvodního soudu pro Prahu 4 a že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Proti tomuto rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a o.s.ř.) věc přezkoumal podle Občanského soudního řádu ve znění účinném do 31.12.2000 - dále jen o.s.ř. (srov. Část dvanáctou, Hlavu I, bod 17. zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony) a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě brání meritornímu rozhodnutí o dovolání nedostatek podmínky dovolacího řízení.

Podle ustanovení § 240 odst. 1, věty první o.s.ř. účastník může podat dovolání do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Podle ustanovení § 241 odst. 1, věty první o.s.ř. dovolatel musí být zastoupen advokátem nebo komerčním právníkem, jestliže nemá právnické vzdělání buď sám nebo jeho zaměstnanec (člen), který za něj jedná. Podle ustanovení § 241 odst. 2, věty druhé o.s.ř. nemá-li dovolatel právnické vzdělání, musí být dovolání sepsáno advokátem nebo komerčním právníkem, anebo zaměstnancem (členem) dovolatele s právnickým vzděláním, který za něj jedná.

Dovolání je mimořádný opravný prostředek, kterým lze napadnout pravomocné rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Mimořádnost tohoto opravného prostředku odůvodňuje požadavek, aby účastník řízení (jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj ve smyslu § 21 o.s.ř. jedná), který se rozhodl dovolání uplatnit, měl právnické vzdělání nebo, aby byl zastoupen osobou, která je podle zákona povolána poskytovat právní pomoc (advokátem, dříve i komerčním právníkem), jestliže sám nebo jeho zaměstnanec (člen) takového vzdělání nedosáhl.

Z ustanovení § 241 odst. 1, věty první a z ustanovení § 241 odst. 2, věty druhé o.s.ř. vyplývá, že dovolatel - pokud nemá právnické vzdělání buď sám nebo jeho zaměstnanec (člen), který za něj jedná - musí být nejen při podání dovolání zastoupen advokátem (komerční právníci se stali s účinností od 1.7.1996 advokáty - srov. § 57 odst. 2 zákona č. 85/1996 Sb. o advokacii), ale i požadavek, že tento procesní úkon může učinit jen prostřednictvím takového zmocněnce. Citované ustanovení představuje zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit, bez jejíhož splnění však nelze vydat rozhodnutí, kterým se řízení končí (rozhodnutí ve věci samé).

V posuzovaném případě podal žalobce dovolání proti rozsudku odvolacího soudu, aniž by při tomto úkonu byl zastoupen advokátem, a nebylo ani prokázáno, že by měl právnické vzdělání. K odstranění uvedeného nedostatku jej Obvodní soud pro Prahu 4 usnesením ze dne 23.1.2001 č.j. 21 C 325/91-251 vyzval, aby si ve lhůtě 14 dnů zvolil ve smyslu ustanovení § 241 odst. 2 o.s.ř. v dovolacím řízení zástupcem advokáta anebo v případě, že jsou u něj předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, požádal soud o ustanovení zástupce z řad advokátů, a zároveň ho poučil, že dovolací řízení bude podle ustanovení § 234c a § 104 odst. 2 věty třetí o.s.ř. zastaveno, nebude-li výzvě ve stanovené lhůtě vyhověno. Přestože usnesení bylo žalobci doručeno dne 2.2.2001, žalobce výzvě dosud nevyhověl.

Z uvedeného vyplývá, že dovolatel nesplnil zákonem stanovenou podmínku dovolacího řízení a přes výzvu a poučení o důsledcích své nečinnosti do dnešního dne nedostatek podmínky dovolacího řízení podle ustanovení § 241 odst. 1, věty první a § 241 odst. 2, věty druhé o.s.ř. neodstranil. Nejvyšší soud České republiky proto řízení o dovolání žalobce - aniž by se mohl zabývat dalšími okolnostmi - podle ustanovení § 243c a § 104 odst. 2, věty třetí o.s.ř. zastavil.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 243b odst. 4, věty první, § 224 odst. 1 a § 151 odst. 1, věty první o.s.ř., neboť žalobce s ohledem na výsledek řízení na náhradu nákladů řízení nemá právo a žalované v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně 23. ledna 2002

JUDr. Zdeněk Novotný, v. r.

předseda senátu