21 Cdo 3904/2014
Datum rozhodnutí: 21.10.2014
Dotčené předpisy: § 243c odst. 1 o. s. ř. ve znění od 01.01.2013, § 237 o. s. ř. ve znění od 01.01.2013, § 268 odst. 1 písm. h) o. s. ř., § 267 odst. 1 o. s. ř., § 268 odst. 4 o. s. ř., § 68 odst. 1 předpisu č. 120/2001Sb. ve znění od 01.11.2009



21 Cdo 3904/2014


U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Olgy Puškinové a soudců JUDr. Mojmíra Putny a JUDr. Zdeňka Novotného v exekuční věci oprávněného Ing. Viléma Baráka , správce konkursní podstaty společnosti Moravská leasingová a obchodní společnost s.r.o. v likvidaci, se sídlem v Hustopečích u Brna, Nádražní č. 1, IČO 46965165, zastoupeného Mgr. Tomášem Rašovským, advokátem se sídlem v Brně, Kotlářská č. 51a, proti povinnému Ing. D. B. , zastoupenému Mgr. Martinem Charvátem, advokátem se sídlem v Brně, Krkoškova č. 2, pro 8.000.000,- Kč s příslušenstvím, prodejem akcií, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 81 EXE 1138/2013, a u soudního exekutora JUDr. Petra Kociána, Exekutorský úřad Brno-venkov, pod sp. zn. 137 Ex 1486/13, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 14. dubna 2014, č. j. 20 Co 425/2013 - 67, takto:

Dovolání povinného se odmítá .
Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.):

Dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 14. 4. 2014, č. j. 20 Co 425/2013 - 67, kterým potvrdil usnesení Městského soudu v Brně ze dne 17. 4. 2013, č. j. 81 EXE 1138/2013 - 24, jímž byl zamítnut návrh povinného na částečné zastavení exekuce vedené ve vztahu k 600 kusům akcií společnosti MULTIRENT a.s. (sepsaným v protokolu o jiném soupisu ze dne 6. 3. 2013 pod č. j. 137 Ex 1486/13 - 18 a postiženým exekučním příkazem z téhož data pod č. j. 137 Ex 1486/13 - 20, jímž bylo rozhodnuto o provedení exekuce prodejem těchto akcií), není přípustné podle ustanovení § 237 o. s. ř., neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v závěru, že právo k majetku nepřipouštějící exekuci lze uplatnit pouze návrhem na vyloučení majetku z exekuce v řízení podle třetí části o. s. ř. (§ 267 odst. 1 o. s. ř.), k níž je aktivně věcně legitimována třetí osoba na exekučním řízení nezúčastněná (nikoliv však povinný tvrdící, že není vlastníkem těchto akcií), v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu (srov. např. právní názor vyjádřený v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. března 2012, sp. zn. 20 Cdo 759/2012, či v usnesení ze dne 26. 6. 2013, sp. zn. 20 Cdo 3451/2012), a není důvod, aby tato právní otázka byla posouzena jinak.

Další námitky povinného v dovolání, že soudy nerozlišují exekuci, jejímž předmětem jsou věci movité postižené na základě jejich soupisu, prováděnou podle § 323 o. s. ř. ve spojení s § 52 exekučního řádu, od exekuce, jejímž předmětem jsou cenné papíry, které byly sepsány podle § 327a o. s. ř. ve spojení s § 52 exekučního řádu , že předmětné cenné papíry (600 ks akcií společnosti MULTIRENT a.s.) byly soudním exekutorem pojaty do protokolu o jiném soupisu ze dne 6. 3. 2013 pod č. j. 137 Ex 1486/13 - 18 protiprávně , neboť údaj o tom, že povinný je jejich vlastníkem, mu nemohl být znám z rejstříku zřízeného ze zákona nebo jiné evidence vedené v souladu se zákonem (§ 327a o. s. ř.), jelikož z nich nevyplývá, že by povinný byl vlastníkem těchto cenných papírů, z čehož dovozuje, že je dán důvod pro částečné zastavení exekuce podle ustanovení § 268 odst. 1 písm. h), odst. 4 o. s. ř., taktéž přípustnost dovolání podle ustanovení § 237 o. s. ř. nezakládají, neboť návrh na vyškrtnutí věci ze seznamu podle ustanovení § 68 odst. 1 věty první exekučního řádu může podat (stejně jako vylučovací žalobu podle § 267 odst. 1 o. s. ř.) jen ten, jemuž svědčí právo k věci, které nepřipouští exekuci (k tomu srov. např. rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 24. února 2011, sp. zn. 23 Co 35/2011, uveřejněný pod číslem 21/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 4. února 2014, sp. zn. 21 Cdo 1037/2013). Odvolacímu soudu tudíž nelze důvodně vytýkat, že se těmito námitkami povinného uplatněnými v odvolání, nezabýval. K otázce, ve kterých případech je pro existenci rušivých okolností při provádění exekuce dán důvod k jejímu zastavení podle ustanovení § 268 odst. 1 písm. h) o. s. ř., případně k částečnému zastavení podle ustanovení § 268 odst. 1 písm. h), odst. 4 o. s. ř., dále srov. např. odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. září 2000, sp. zn. 20 Cdo 1508/98, uveřejněného v časopise Soudní judikatura číslo 2, ročníku 2001, pod číslem 28, odůvodnění usnesení téhož soudu ze dne 22. září 2005, sp. zn. 20 Cdo 1962/2004, a usnesení ze dne 18. března 2014, sp. zn. 21 Cdo 4289/2013, uveřejněného pod číslem 75/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Nejvyšší soud České republiky proto dovolání povinného podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu [§ 87 a následující zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů].

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 21. října 2014

JUDr. Olga Puškinová předsedkyně senátu